Bratři

Trochu jsem vystřízlivěl. Po včerejším shlédnutí jsem byl tak silně dojat (slzičky tekly hned několikrát, poprvé už ve čtvrté minutě!) a zadostiučiněný, že jsem byl rozhodnutý jít s hodnocením co nejvýše. Jenže zjišťuji, že mi tam chybělo více silných scén - drama jako tohle by mohlo diváka vcucnout do světa utrpení ze syndromu z války více... Ke konci jsem to prostě necítil tak intenzivně, i když je Tobey na Oscara a to, co v režii Sheridana předvádí, je úžasné. Originál jsem neviděl tak trochu schválně, protože na remaky - pokud jsem viděl originál - se v krátkém časovém intervalu odmítám dívat. A na Maguirea a Gyllenhaala ve společném filmu jsem se hrozně těšil a nechtěl jej srovnávat s jiným. (Je to podobné jako v případě [REC]: nikdy nechci vidět jeho americký remake s Carpenterovou, proto jsem paradoxně Brødre neviděl) Bratři rozhodně nejsou špatným filmem, jen to není film maximální. Je tu solidní příběh, perfektně zvládnuté herecké výkony, krásná hudba i dokonalá režie. Ale za hodně dlouhou dobu to je snímek, jemuž by velice pomohla delší stopáž, a to si většinou myslím opak. Prodloužit po "finále" děj o další vyhrocenou situaci by dle mého názoru rozhodně nebylo ke škodě. 85%. (07.01.2010)

Chvilku mi trvalo, než sem se rozhoupal k tomu, jestli si nejdřív pustit původní dánskou vezi a nebo tenhle remake, oboje má super hodnocení i dobrý herce, ale přece jenom tady hraje Natalie Portman, takže sem šel do amícký verze a nemyslim, že jsem prohloupil, drama to je fakt výborný, Toby Maguire s Gyllenhaalem skvělý a takový řek bych už herecky i vizuálně vyspělí, ale chyba tohohle filmu je podle mě v tom, že to co Maguire zažije v Afghánistánu divák vidí hned jak se to děje, neni žádný postupný odhalování, ani flashbacky, co se stalo, celej příběh pak v druhý půlce ztrácí sílu a jediná záchrana je pak excelentní, dramatickej a vyhecovanej konec. (15.01.2010)

Původní dánský film jsem neviděl, ale určitě by mohl stát za pokus. Bratři se mi moc líbili, hlavně proměna Tobeyho Maguireho k nepoznání. Na druhou stranu je třeba zmínit, že to se to režisérovi pracuje, když už originál podle hodnocení na csfd byl vynikajícím filmem (případ Skrytá identita). Bratři jsou lehce uvěřitelným příběhem, který sice nepůsobí nikterak velkolepě, působí až obyčejně, ale tak nějak si představuju zlomeného vojáka. "Konec války vidí jen mrtví." (27.01.2010)

Jim Sheridan netočí špatné dramatické filmy, tudíž jsou jeho Bratří spíše sázkou na jistotu než-li krokem do neznáma s nejistým výsledkem. Možná jsou až neprávem opomíjeným snímkem, který má tu smůlu, že se jedná o remake s evropskými kořeny. Pravdou je, že až příliš často sklouzávají k líbivosti s pomocí místy ne úplně vhodného soundtracku. Ale díky sympatiím k hereckému obsazení jsem si ve výsledku nemohl pomoci. Uvažoval jsem o řadě hereckých kombinací, které se zřejmě nikdy nestanou skutečností, ale někdy se přeci jen poštěstí a vidět na plátně vedle sebe Tobeyho, Natalii a Jakea je nejenom smrtící kombinace, ale i zatraceně těžký a neprůstřelný kalibr. Navíc Tobey už opravdu není tím Spidermanem a je jen dobře, že se hnul z místa a pomalu komiksový kabát věší na hřebík. Bratři tak za sebou zanechávají líbivá rádoby dojemná dramata Johna Lee Hancocka a Nicka Cassavetese. Sheridan dobře udržel otěže až do mrazivého konce, kde čekají jen ti opatrně optimističtí U2. PS: Poster alá 3-Iron si ale mohli v propagaci odpustit :) (08.02.2010)

Ačkoliv jsem neviděl dánský originál, tak po deseti minutách jsem byl schopen odhadnout celý následující vývoj děje ... a to je tak všechno, co na Brothers mohu zkritizovat. Silné téma, pěkná režie a úžasné herecké výkony hlavní trojice - v několika závěrečných scénách se mi živě vybavily loňské výkony Leonarda DiCapria a Kate Winslet v Revolutionary Road. Ze zdeptaného Maguirea mi šla chvílemi až husí kůže a dokonce bych si jej dokázal představit v nějakém psychologickém hororu. Silné čtyři. (30.12.2009)