Bratři

Původní dánský film jsem neviděl, ale určitě by mohl stát za pokus. Bratři se mi moc líbili, hlavně proměna Tobeyho Maguireho k nepoznání. Na druhou stranu je třeba zmínit, že to se to režisérovi pracuje, když už originál podle hodnocení na csfd byl vynikajícím filmem (případ Skrytá identita). Bratři jsou lehce uvěřitelným příběhem, který sice nepůsobí nikterak velkolepě, působí až obyčejně, ale tak nějak si představuju zlomeného vojáka. "Konec války vidí jen mrtví." (27.01.2010)

A po návratu domů z Afghánistánu začíná vojákově duši operace Trvalá nesvoboda.. Klasicky vystavěné melodrama o traumatech války, jejich dopadech na rodinu, bratrské lásce a stupních otcovské hrdosti. Směrem od dánského originálu a Homérovy Odysey nebyl důvod utíkat, obzvláště když máte hvězdnou hereckou sestavu. Přirozená N.Portman, temnou stránku probouzející Spiderman, který mě děsil, aniž by mi prasknul nafukovací balónek či mrkáček Jake, který si hraje to svoje už od doby, kdy na něho spadl letecký motor. Něco přinesli i Sam Shepard a dětské představitelky a všichni měli podíl na uvěřitelnosti ať už pod povrchem bublajících, či naopak tryskajících emocí. Sheridan tradičně nezapomněl propašovat U2 a musím říct, že při scéně u krbu měla balada „Bad“ své zvláštní kouzlo.. (14.07.2016)

Originál jsem neviděl, ale asi si ho seženu, protože tohle se mi líbilo. A moc. I když by se mohlo zdát, že to je jen další drama, tak tohle jede svou cestou, ne klasickými cestičkami, jak to v dramatech bývá. Například většina scén (vážných, nutno říci) je bez hudby. Tudíž je jen na divákovi, jak se k těm scénám postaví. Sice se to na povrch může zdát chladné, ale opak je pravdou. Právě tímto mě Bratři dostali. Navíc, tohle drama má skvělé obsazení. Kdo např. nevěřil, že Tobey zvládne těžší role, než jen lézt po budovách a tkát pavučinky, tak bude překvapen. Tohle je výkon hodný MINIMÁLNĚ nominace na Oscara. Natalii jsem uvěřil každý pohled, každou slzu, každou větu. A o Jakeovi můžu s klidným svědomím říct, že nezaostal ani za jedním z herců a skvěle je doplňoval. Jako film jsou Bratři brilantní drama, jako obžaloba války to je však geniální. Lepší volba pro první zhlédnutý film v roce 2010 asi nemohla být. (01.01.2010)

Sázka na jistotu. Dramatický potenciál byl cítit už z traileru, ten samý potenciál evidentně využil i dánský originál (neviděl jsem, nemůžu srovnávat) a ani Brothers Jima Sheridana nestojí pozadu a z divácky vděčného tématu ždímou očekávané emoce. Očekávané, to je to slovo. Zejména v první polovině Bratři skutečně nepřekvapí a člověk by je (i kvůli zaměnitelnému režijnímu stylu Sheridana) málem zaškatulkoval jako "standardní, lehce předvídatelné rodinné drama", herecké mistrovství ústředního trojúhelníku a množství ukázkově mrazivých scén (psychopatický Tobey, korzující po domě s kvérem, přerovnávající skleničky nebo zuřící u večeře) ale Bratry katapultují do výšin nadprůměru. Aspirují na Oscara, v hereckých kategoriích určitě. 85% (30.12.2009)

Dánský originál a americký stejnojmenný remake mohou sloužit jako vynikající srovnání evropské a americké (míněno studiovou tvorbu, které přezdíváme Hollywood) kinematografie. Ta evropská bývá syrovější, nevyhýbá se kontroverzním tématům a je schopna je taky kontroverzním způsobem natočit. Ta americká totéž natáčí líbivěji a ulamuje hroty. Oba dva filmy jsou o vyrovnávání se s postválečným traumatem, ale zatímco ta dánská verze je ke svému hrdinovi nemilosrdná a ten nešťastník postupně ztrácí úplně všechno včetně naděje, americká verze je, jak já říkám, připosraná a nemá odvahu své postavy vmanévrovat do nesmiřitelného konfliktu. Rodinná krize je vyvolaná vlastně nedorozuměním a řešena chápavým způsobem směřujícím k odpuštění. Přesto bych tu Sheridanovu verzi nezatracoval, protože Dány sráží jejich lpění na Dogmatu 95. Jako každé dogma i tohle omezuje, zplošťuje a otravuje. Americká verze je prostě filmovější, barvitější a obsazená mezinárodně uznávanými hvězdami. Jakkoliv i tady i mám výtku, protože Tobey Maguire i Natalie Portman jsou tady příliš, jak to jen říct, sladcí a mladí na postavy, které mají hrát. Jako by chtěl producent tohle vážné téma prodat i americkým teenagerům. Natalie tady vypadá, že své děti měla ještě na střední, a Tobeymu, který má hrát staršího vyzrálejšího z obou bratrů, by slušela spíš role mladšího nezralého grázlíka. A ještě poslední věc, to, co Sheridanově filmu vyčítám v tomhle případě je možná způsobeno špatnou prací překladatele, ale jakkoliv dokážou být malé děti ve své lásce sobecké, to, čím eskalovaly rodinný konflikt, by v reálném světě nejspíš s největší pravděpodobností z úst nevypustily a ve svém věku určitě takhle neuvažovaly. Celkový dojem: 60 %. (31.08.2014)