Smrt čeká všude

Jde vidět, že ta Kathryn opravdu musela něco mít s tím Cameronem, jinak si neumím vysvětlit, jak nějaká ženská dokáže natočit takovýhle film. Film "jede" od začátku až do konce. Chytí Vás za koule a už nepustí. Scénář mohl být ale trochu více propracovanější. Ten chladný přístup k postavám mi seděl, vypadalo to tak více realičtěji. Kamera byla opravdu výborná, tady mi ta roztřesenost ani tak nevadila jako v posledním Terminátorovi, to byla hrůza. K Oscaru gratuluji, myslím, že ho má zaslouženě. (10.03.2010)

Že by mě tohle oceňované oskarové drama srazilo do kolen, to rozhodně říct nemůžu, a do mé topky válečných filmů se taky nezapíše, na to příliš absentuje souvislá dějová linka a postavy jsou, snad s výjimkou hlavního hrdiny, opravdu jen načrtnuté. Jde vlastně o zachycení několika útržkovitých scén z působení jednotky zaměřené na zneškodňování náloží. Absolutně lze ocenit autentičnost ve smyslu zachycení celkové atmosféry v Bagdádu a Iráku zasaženém občanskou válkou. Ve srovnání se snímkem Kathryn Bigelow působí hollywoodské tzv. válečné filmy, jako např. Tři králové, spíš trapně. S autentičností jednotlivých scén a příhod hlavního hrdiny to už taková sláva nebude, jak napsal můj oblíbený uživatel flanker27, v reálu se určitě hraje daleko víc na jistotu a podobný sólista holdující adrenalinu by neměl pochopení ani u svých kolegů z jednotky ani, a to především, u svých velitelů. Odhaduju, že nejméně třikrát by si z předvedených eskapád vykoledoval ukončení mise. Americké jednotky jsou specializované a obvykle v případě mimořádných situací povolávají příslušné speciální jednotky na jejich vyřešení, aby se pyrotechnici pletli do práce ostřelovačům nebo čistili přilehlé sektory od teroristů, je pouhá fikce. Ocenit se na tomhle dramatu dá taky absence obvyklého vlasteneckého patosu, profláknutých klišé a především politické korektnosti. Kathryn Bigelow se vyhla i zbytečným naturalistickým nechutnostem, válka v jejím pojetí je stres, únava, stálé napětí, špína a čekání na konec mise. Celkový dojem: 80 %. (01.04.2010)

Nejdřív co se mě nelíbilo, ať to mám z krku. Třaslavá kamera a zoomování. Nenavidím to, bolí mě z toho hlava i oči. Normálně by tohel stačilo, abych dal odpad nebo jednu hvězdu, ale tady to přece jen nejde a tím se dostávám ke chvále. Kathryn Bigelow je můj miláček od tý doby, co natočila nejlepší akční film všech dob, za to bych se s ní klidně vyspal a její další filmy mě přitahujou jak svini. Madam Kathryn i tady opět potvrdila, že je špičkou v oboru. Film se totiž mohl natáčet někde na Ústecku a stejně bych měl pocit, že je to živý přenos z Iráckých ulic. Nikdy jsem v Iráku nebyl a asi ještě dlouho nebudu, ale přesto mám dojem, že takhle nějak to v tom iráckým pekle vypadá. Další filmařský kouzlo královny Kathryn spočívá v tom, že naprosto kašle na nějakou pointu, prostě tady to milej diváku máš a nazdar, srovnej si to jak chceš, nic nevysvětluje, nepoučuje, nevlastenčí a nevnucuje divákovi svůj pohled na jatka v Iráku. Vsadila čistě na svůj režisérský um a herecký výkony a sázka to byla vydařená . Mimořádně kvalitní práce. Dokonalý dojem a emoce maximální. Madam Kathryn a ne že na další Váš film budu zase čekat dalších deset let, jasno ? Pro ty z Vás, kterým nevadí třaslavá kamera si k mému hodnocení přidejte dalších zhruba 150 hvězdiček. (27.02.2010)

Já nevím, ale ten film mi přijde o ničem. Minimálně o ničem novém. Ničem, co by nebylo řečeno v desítkách dalších válečných filmů. A takový Mariňák byl alespoň vizuálně zajímavý. Dokumentární roztřesená kamera už je dnes využívána moc často na to, aby mě ohromila. Herci v pořádku, ale nikdo nevyčnívá z řady. Děj jsem neobjevil. 50% (24.01.2010)

Syrový a realistický vhled do života pyrotechniků v Iráku? Možná. Mně to ale přišlo v první řadě jako ne moc uvěřitelná výpověď o tom, jaký ve slavné americké armádě panuje nebetyčný bordel a jak je plná nezodpovědných asociálů (na což klidně můžete namítnout, že je z nich přece udělala ta šílená válka a blablablabla, jenže filozofii tady neřeším). Jiná věc pak je, že si Kathryn Bigelow vybrala pro tenhle portrét vynikající dobu, pročež jí nemálo velmi známých herců neváhalo zahrát jakýkoliv štěk, a jak ukázaly Oscary, omotala si odbornou i laickou veřejnost (kromě několika publikačně činných vojenských veteránů) kolem prstu... a to se vyplatí!;) Ještě jiná věc ovšem je, že jí ti její "kluci šikovný" všechno zahráli jako z učebnice, a že to mozek sžírající vedro a neustálý oprávněný strach z každého čumila můžete z filmu cítit v každém záběru. Jasně, není tu klasický nosný příběh s nějakým tím obloukem, ale to se jednak u snímků vycházejících ze zápisků válečného zpravodaje stává, a druhak ho tady k ničemu nepotřebujete - tohle není Četa ani Black Hawk Down, ale regulérní psychologická sonda z válečného prostředí. A v tomhle ohledu nemůžete Hurt Lockeru upřít jeho kvality, byť samozřejmě můžete nesouhlasit s tou proklamovanou realističností (ona tu totiž tak nějak je a není, podle toho z jakého směru to vezmete). Já za sebe vím, že se na to celé velmi pravděpodobně už nikdy znovu nepodívám, ale že Rennerovu závěrečnou desetiminutovku, kterou bych si klidně pouštěl čas od času několikrát za sebou, bych si bez těch dvou hodin předtím nemohl vychutnat. 70% s varováním, že to opravdu není pro každého. (26.08.2012)