Světová válka Z

Mix příliš mnoha nesourodých pojetí a přístupů k zombie apokalyptické látce. Zřejmě tedy není žádné překvapení, že to jeden soudržný celek tvořit snad ani nemůže. S podivem ovšem je, že jeden každý z těch přístupů je zvládnut sám o sobě zdařile a tak to jako souhrn mnoha samostatných podmnožin přeci jen funguje; a v druhé polovině Jeruzalém → letadlo → Wales dokonce i výtečně. Škoda poplatnosti přístupnosti a tedy chybějícího ponurejšího tónu a gore v závěrečné pasáži. Ve scénách kdy Pitt páčidlem kydlí hlavu zombíka, tak snad ani tu Angelinu nemůže zajímat detail Bradovi tváře; kdykoli "hrozí" kapka krve, tak se kamera honem rychle stočí právě na Pittovu strhanou tvář. A vzhledem k tomu kolikrát to tam je, tak je to skoro až směšné. Každopádně jsem zvědav na případný režisérský sestřih, protože pokud to chápu správně, tak Forster měl svou vizi, Pitt měl z pozice producenta zcela rozdílnou a nakonec je oba z pozice "silnější pes mrdá" přechcalo studio svou verzí? (26.06.2013)

Zkřížení zombie survivalu s epidemiologickým thrillerem v blockbusterovém měřítku a se silným hereckým tahounem v podání Pitta vyšlo a přineslo v rámci už fest vyčpělého žánru solidní podívanou. Pittova cesta nabízí jednu zajímavou zastávku a silnou scénu za druhou (rozhovor s agentem CIA na základně, Jeruzalém, let z Jeruzaléma) a zombie ataky jsou patřičně intenzivní a brutální. Jen ta závěrečná komorní třetina v laboratoři je poslabší. (07.09.2013)

Příliš velké sousto, myslím si. A taky se mi zdálo (ale to už může být noční paranoia), že hudební pasáže místy trošku vykrádají skvělý soundtrack skutečného zombie mistrkusu 28 dní poté. A myslím si, že nějaká vyhláška ministerstva kultury by měla zakázat, aby se nadále používalo astmatických dětí jako podřadných plot pointů, soustřeďte se radši na atmosféru, filmaři, sakra! (02.11.2013)

Spíše než klasické zombie to vypadalo na nakažené lidi např. jak ve 28 dní poté. Jsou zde extrémně rychlé a agresivní, klidně skočí ze střechy nebo vymlátí okno v autě. Když se to tvůrcům hodí (poslední část filmu, spojovací křídlo zdravotnického centra), tak ale pokojně zůstanou stát za zatarasenými dveřmi, ze kterých by, dle předchozího chování, nadělali třísky za pár vteřin. Ten film ale ustojí všechno. I superrychlý rozjezd, kde si máte vytvořit vztah k Pittově rodině, která mi byla totálně u anusu. Opravdu bavit mě to začalo až od výsadku v Koreji. Film pak nabírá neskutečné grády a Pittova postava tam zažívá fakt globální megadobrodružství. Zdrhá milionům zombií v epických scénách, i se potichu plíží po chodbách, kde je čekání na zvuk kterým to někdo posere přímo nesnesitelné. Finální pointa mi přišla chytrá a Marc Forster potvrzuje status univerzála, který dokáže natočit cokoliv. (09.09.2013)

Tak jak jsem právě napsal u Metra, který jsem viděl včera. Tolik podobnejch chyb aby člověk pohledal. Film má několik výbornejch scén, který samy o sobě by stačily na slušnej zombie survival, díky globálnímu pohledu je ale potřeba tyhle jednotlivosti nějak pospojovat, a to pojidlo je namísto kvalitního materiálu často jen nějakej naplácnutej vosk. Tak předně tu máme obvyklý důraz na rodinné hodnoty, "když budeme držet při sobě, tak" a podobně, místy přemoudřelé děti (ten přistěhovaleckej kluk v Newarku), a místy poněkud nevěrohodnou psychickou rovinu. Tak například počátek chaosu byl udělanej slušně, ovšem přišlo mi divný, že v podstatě nikdo se nediví ničemu. Všichni hned od začátku zkušeně zdrhají, drancují obchody a podobně, a v podstatě je to jen rodinka hlavního hrdiny, kdo zpočátku kouká na to všechno trochu vyjeveně a netuší co se děje. Na scénáři je vidět, že se v něm různě škrtalo, přepisovalo a přetáčelo. Ostatně do dvou třetin vede Gerryho vyšetřování úplně jiným směrem, než k čemu se pak otočením stránky scénáře stočí. Jistě, i ve vědě se stává, že původní předpoklady se nepotvrdí a výzkum něčeho dá objevit něčemu jinému. Ale má to nějaké svoje důvody a zákonitosti, tady je z dějový linie až příliš vidět, že se původní poslední třetina filmu ustříhla a jelo se nanovo. Nedá mi to si nerejpnout do mnoha technických kiksů, z nichž nejvíc do očí bijící je tento. První Gerryho letadlo se během letu proměňuje z Antonova An-12 na Lockheed C-130 a nazpátek. Budiž, obě letadla jsou prakticky přímé analogy s téměř totožnými výkony i celkovou koncepcí. Ovšem vidět ruskoukrajinského Antonova v barvách US NAVY byl celkem zajímavej zážitek, kterej se téměř vyrovnal tomu, když jsem viděl tohohle čtyřmotorovýho drobka startovat z paluby letadlový lodě. Nota bene když si člověk uvědomí, že na ní musel taky předtím přistát. Abych jen nekritizoval, to ukázání nakaženejch coby jakýsi hmyzí komunity bylo velmi zajímavý. Škoda, že to globální hledisko nakonec slouží jen jako variace na pohádku o kohoutkovi a slepičce. Tak ty tři dám, ale chce to mít takovou věc pod výrazně vyšší autorskou kontrolou. P. S. Ještě jeda věc, co spojuje ty dva filmy - v obou má někdo z hlavních postav astma a v obou je na tom postaveno zdramatizování situace. (26.06.2013)