Světová válka Z

Při sledování World War Z jsem trpěl jako zvíře. Ne ovšem "obvyklým" způsobem, ale trýznivou představou, jak dobré dva až tři filmy mohly vzniknout, kdyby si hoši pořádně rozmysleli co chtějí natočit a nezačali na několika místech na cestě mezi psaním scénáře a postprodukcí tak neuvěřitelně blbnout. První půlhodina je na plných pět hvězd - jako čerstvý otec si samozřejmě vlastní občasné fantazie o zombie apokalypse teprve překlápím z verze "sólo survival" do verze "family survival" (což tomu dává nové grády;)), takže moje objektivita není úplná, ale všechno až do okamžiku naskákání do vrtulníku je co do akce, emocí i logiky naprosto dokonalé. Pak se žánr změní na potenciálně zajímavou, ale předvídatelnou naháněčku po světě s hooooodně zalidněnými a zazombíkovanými záběry, a po dalším veletoči se završí koridorovou napínárnou ve stylu Resident Evil, která ale bohužel nemá s bazální logikou příliš společného a ani se nedozvíme, CO tedy vlastně má být "to ono". Braďák ve všech pozicích přinejmenším velmi dobrý, efekty víc než slušné, a vlastně téměř všechny hodnotitelné aspekty mají svoje kvality - ale bohužel to prostě naprosto nedrží pohromadě a působí divně. Nějak se ale nemůžu přinutit shodit to pod červený level. Takže nakonec to asi bude ta sedmdesátka. (03.10.2013)

Přiznám se, že o tomhle filmu jsem věděl asi jenom to, že Brad Pitt do něj věnoval hodně času a hodně peněz. Říkal jsem si tedy, že by to mohla být slušná hollywoodská vybrnkávačka. A taky že jo. Tvůrci tak nějak zkombinovali plno slušně natočené akce a do toho přimíchali pár filozofických dotazů na téma život a rodina. Závěr celkově mě docela příjemně překvapil. Skoro to vypadá, jako kdyby scénárista přemýšlel, jak udělat závěr a chtěl to pojmout celé tak trošku jinak. Bodejď by ne, když tím největším problémem filmu je fakt, že všechno se točí zase kolem zombíků. No jasně, máme tu nákazu a proč to zbytečně komplikovat, uděláme z lidí zase zombíky. Co by ne...to je dneska děsně v módě. A ještě víc je v módě, když běhaj jak Bolt. To jim totiž momentálně po pojídaní lidí jde nejlíp. No..co naplat. Takhle to dnes holt chodí. (15.10.2013)

Asi druhý nejlepší film s rychlými zombíky po remaku Úsvitu mrtvých. V Dawn of the Dead 2004 běhají nemrtví tak, že i olympijští vítězové zelenají závistí (a někteří Romerovi fanoušci vztekem). Zde jsou ještě o level výš. Šílené sebevražedné stroje, útočící ne ve smečkách, ale rovnou v armádách. Jakkoliv vysoká hradba či zeď je nemá šanci zdržet déle než na chvíli. Nikdy neztrácejí čas: Houfy řítících se obřích mravenců, kousajících na všechny strany, prakticky okamžitě šíří nákazu a nabírají nové rekruty. Svět je ztracen. Co budeme dělat? Zavoláme Bradu Pittovi. Ten má sice momentálně co dělat, aby ve Philadelphii zachránil sebe a svou rodinu, ale až se mu to podaří, snad si najde chvilku, aby zachránil také celý svět. K tomu je třeba podniknout několik napínavých misí, které film přehledně rozdělují na epizody, a dělají tak z World War Z v podstatě akční seriál. Jinak je to ale zase ten starý známý Den Trifidů, v němž kdysi George A. Romero vyměnil rostliny za zombie a způsobil tak jednu slavnou horrorovou revoluci... Hodnocení jednotlivých částí "seriálu": Philadelphia - Newark: 4/5, Korea: 4/5, Jeruzalém: 5/5, Letadlo: 2/5, Wales: 3/5... Myslím, že Světovou válkou Z dosáhla evoluce zombií svého vrcholu, a doufám, že v budoucnu si tvůrci tohoto subžánru zase vzpomenou na termín "walking dead", jehož opětovným uvedením do praxe by snad mohli získat čas i k budování nějaké té atmosféry. [Poznámka pro Obituse: Mám pocit, že Brad jednou mrknul. Ale ruku do ohně bych za to nedal.] (07.09.2013)

Klasickej Forster. Tj. fajnová (a finančně opět vytunelovaná) jednohubka, která se nevleče, zanechá relativně pozitivní dojem "vyšší myšlenky" a pak vyprchává rychlostí úměrnou vaší fascinací hrdinou. A Pitt si to dává s naprostým přehledem. Jen kdyby mu lineární scénář, nacpaný až po okraj berličkami a plonkovými sekundárními postavami, neházel zbytečně mrtvoly pod nohy. Takhle se jen projedete z místa A do místa B pro informaci B1. Z ní poputujete do místa C pro info C1, která se posléze pozmění na C1x. A tak ještě párkrát, až se ocitnete v lokaci L, v níž se vše vyřeší informací A1, kterou když postřehnete (a že to není dvakrát složité vzhledem k tomu, jak moc vám ji Forster vtlačí do obličeje), odhadnete závěrečné řešení mnohem dřív než hlavní postava a můžete se filmu následující hodinku posmívat. Což se mi překvapivě nechtělo ani přesto, že WWZ by strašně chtělo být dvousetmegovým remakem Nákazy, ale má jenom na civilnější Resident Evil (ten od Andersona). Možná to bude tím, že mě Forster s Pittem donutili nasadit eskapistický mód relativně brzy (Shyamalanův bratranec a jízda na kolech) a u scény s automatem na Pepsinu si po čase opět užívat hollywoodský patos ve vší jeho debilitě. 6+/10 (19.06.2013)

Světová válka Z pro mě představuje příklad snímku, který je inspirativní a ozvláštňující, přestože v mnoha ohledech odporuje představám o dobře vyprávěném hollywoodském příběhu, o dobře vystavěné hollywoodské formě a o dobře natočeném hollywoodském filmu. Proč tomu tak je, popisuji na Douglasových poznámkách. (28.06.2013)