Reklama

Reklama

K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (452)

Legas 

všechny recenze uživatele

Závěrečná scéna, která velice naturalisticky ukazuje vraždění polských důstojníků Rudou armádou a jejich zahrnutí do masového hrobu, je natolik silná, až jsem si říkal, že Andrzej Wajda musel mít hodně silnou motivaci natočit ji působivěji, než všechny scény ze Schindlerova seznamu dohromady. Však mu tam byl popraven otec, dovídám se. Katyň je velice účelně a působivě odvyprávěna, snad ke konci působí díky rozdělení děje mezi větší množství postav dojmem mozaikovitého vyprávění, i když na začátku film slibuje jednu ústřední hrdinku. ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Silné, mrazivé a emotivní zpracování smutné události, které však mohlo být klidně o nějakou půlhodinku kratší. Tam kde první polovina filmu nabízí mnoho silných scén a místy jsem skoro nedýchal, tak druhá polovina se rozmělňuje na epizodky několik postav, z nichž některé se předtím na plátně ani neobjevily. Vím, čím chtěl tím Andrzej Wajda dosáhnout, ale oproti první hodince se to naprosto míjí účinkem a moc se to k tomu nehodí. I tak jde ovšem na poli evropského filmu o dost nadprůměrný zážitek.70% ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Dosti zevrubný a zároveň působivý popis okolností katyňského masakru, jeho různých politicky pokřivených interpretací i vlivu na rodiny obětí. V zajímavé ale nepříliš využité postavě Tadeusze se Wajda po téměř padesáti letech vrátil k tématu příslušníka Zemské armády, který není ochoten smířit se s poválečnou polskou realitou a za svůj postoj platí stejnou cenu, jako jeho předobraz v "Popelu a démantu". ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Syrové, drsné a nesmírně kruté. Film mi v závěru velmi připomněl snímek Čekist (1992). Marně se snažili Rusáci Katyň svalit na Němce, pravda nakonec vyšla najevo. Není bez zajímavosti, že exhumaci a průzkum těl za války prováděli i přední čeští patologové. Katyň ja další z obrovských obžalob komunismu a Stalina. Je pochopitelné, že tento snímek točil Polák a je dobře, že to byl Wajda. Já tomu nemám skoro co vytknout. Katyň nesmí být nikdy zapomenuta. * * * * ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Je mi to moc líto, ale zklamání. Jako by se tvůrci za celý film nerozhodli, zda chtějí točit dokument nebo drama. Celé je to studené, ani jedna postava diváka nestrhne s sebou. Množství minipříběhů je chatrně slepeno tak, že člověku dá práci dešifrovat kdo je kdo a co byl předtím. Řeší se spousta motivů - národní pýcha, náboženská víra, kolaborantství, neústupný odpor, vztahy sourozenecké, manželské, tchýně a snachy... Každý z nich by vydal na silný příběh, kdyby byl do hloubky rozehrán, jenže bohužel vše zůstává na povrchu. Nejzajímavější mi nakonec připadla hned první scéna, v níž se střetávají na mostě dvě skupiny Poláků, z nichž jedna je zezadu hnaná Rusy a druhá Němci. Připomíná Burianovu historku, kdy ho na kládě přes řeku překvapili dva medvědi, každý z jedné strany, takže mu nezbylo, než se nechat sežrat. Jako symbol osudu Polska za války mi to připadá jako nejoriginálnější nápad celého filmu. ()

Galerie (74)

Zajímavosti (15)

  • Předobrazem rotmistra Andrzeje (Artur Zmijewski) byl s největší pravděpodobností major Adam Solski, který ve svých zápiscích zachytil veškeré dění od sovětského zajetí až po násilnou smrt v Katyni. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)
  • Ako sa ďalej píše v rozhovore pre anglickú BBC, v útlom bytíku v centre Varšavy 78-ročná pani Jolanta Klimowicz dodnes prechováva v obálke zhnednuté fotografie otca, ktorý bol jedným zo zavraždených v Katyňskom lese. Mala vtedy 10 rokov, keď ho odviezli. Rodine nikdy nepovedali, čo sa s ním stalo. Jej matka roky dúfala a žila v klamlivom dojme, že jedného dňa sa vráti zo sovietskeho zajateckého tábora. "Bolo to tabu, nesmeli sme nikomu o tom hovoriť, poľská komunistická vláda blokovala všetky verejné debaty týkajúce sa katyňského masakru. Dokonca ani rodiny nezvestných sa nesmeli navzájom stretávať a utešovať,“ spomína pozostalá dcéra. (PeterJon)
  • Mezi filmovým zpracováním a historickou skutečností můžeme najít rozdíly. Příkladem může být scéna, kdy důstojník Rudé armády navrhuje hlavní ženské hrdince Anie (Maja Ostaszewska) nabídku sňatku, čímž by ji ochránil před jejím nemilosrdným osudem. Skutečnost však byla jiná. Dne 13. dubna 1943 byly zatčeny všechny ženy polských důstojníků, které se zdržovaly na polském území ovládaném Rudou armádou příslušníky NKVD, protože na základě jejich poštovní korespondence byly odhaleny jejich adresy. Následně ženy putovaly do Kazachstánu, kam byly deportovány. [Zdroj: Reflex.cz] (majky19)

Související novinky

Oscary 2008 - Výsledky

Oscary 2008 - Výsledky

25.02.2008

Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)

Nominace na Oscara

Nominace na Oscara

24.01.2008

Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)

Reklama

Reklama