Bobule

Nečekaný výlet tam, kde mi bylo divácky dobře. Bařina mi poslal vstříc tolik optimismu, že jsem z něj čerpal pěkných pár týdnů. Bavil jsem se, obdivoval jsem, snil jsem a snad třikrát jsem byl naměkko tak, že jsem nevěřil vlastním smyslům. Víno celoživotně nemusím, ale tady jsem ho snad poprvé měl chuť otevřít. Svého času příslib naděje nejen pro léto, ale i pro českou komedii. Je proto škoda, že toho z takhle trefného soudku vidíme tak málo. (02.04.2008)

Pokud jsem Grandhotelu dal 4 na hraně, tady to jsou čisté, možná i něco víc, než 4. Hodně příjemný snímek z prostředí českých vinic. Hádek se snaží seč mu síly stačí, ale stejně si myslím, že jej zastínil Lukáš Langmajer, bratr známějšího Jiřího. Opravdu pěkný film. A pokud se po něm napijete vína či burčáku věřím, že si jej vychutnáte víc. Opilý řidič, veselý vrah. (24.05.2008)

Bařina nezklamal. Bobule jsou přesně tím, co nám slibuje v traileru. Letní romancí, která nepostrádá vtip, sympatické obsazení ani krásné vizuály a pobavila mě jako už dlouho nic z české produkce (v tom dobrém slova smyslu). "Český Dobrý ročník" míchá nádherné záběry z moravských vinic i (opravdu) vtipné scénky z potloukání se dvou pražáků po Moravě v tom správném poměru a já jsem rád, že tu je konečně debutant, který trefil do černého. Silných 8/10 P.S. Tereza Voříšková je v Bobulích nejen proklatě sexy, ale i dobře hraje, což je jako splněný sen :) (06.02.2008)

Překvapivě vcelku příjemný český film o víně. Dobrý ročník to sice není, ale na naše poměry je více než vydařené. Výborná kamera krásně zachycuje krásy moravského kraje, pořád se tady pije a Voříškové to po celý film velmi sluší. A má to takovou tu pohodovou atmosféru, že u toho člověk jen vypne a zavidí hrdinům tolik toho dobrého vína. A Tomáš Bařina na mě působí jako čerstvý vítr do české filmové společnosti. Jen, aby se nevyčerpal tak rychle, jako třeba Janák. To by byla škoda. 70% (08.11.2008)

Začíná mi být opravdu stydno z toho, jaké typy filmů u nás vznikají; jen neoriginální krátkozraké zbytečnosti vzhlížející k zahraničním originálům s přemírou jakési jen tvůrcům známé stylizace. Zjištění, že téměř všichni hlavní představitelé moravských charakterů se narodili v Praze, byl pro mě vrchol, přes který jsem se nedokázal přenést. Navíc uboze zobrazené (údajné) protiklady mezi Moravou (Pražáci si tady připadají jako někde na Dálném východě) a Čechy (Prahou): pití piva vs. pití vína, držení sklenice za misku vs. za stopku, odkud vs. z kama. Pokud tohle je věrohodné zobrazení moravských tradic a ještě kdovíčeho, tak já asi teď žiju v Tramtárii. (24.10.2009)