Cesta

Tolik mi po shlédnutí filmu chyběly barvy, že jsem musel jít ven na slunce a pokochat se krásou přírody. Tón všech barev z filmu zmizel a vy už od počátku jste v depresích stejně jako hlavní hrdinové McCarthyho knihy Cesta. Skvěle adaptováno a vy nemáte téměř co vytknout. Trošku mě mrzelo, že se víc nehrálo s napětím. Zatímco u knihy se mi zastavovalo srdce na několika řádcích stránky, ve filmu to napětí uteče velice rychle a jste už v další kapitole dlouhé cesty. A já jdu ven se zase kochat barvama. (27.02.2010)

Film ma jedinej zasadni problem, je to proste tezce stereotypni. Jestli vam utece zacatek filmu, skocite se behem nej na pul hodiny vysrat a podobne, o nic proste nepridete, fotrik se synackem jdou pres lesy, pres louky, pres plaze a po silnicich a furt jen jdou a jdou a nic se nedeje. Sem tam to je sice spestreny setkanim s nekym a podobne, ale to zabira vzdy jen minimum casu, proste je to film o chozeni. Moc tomu ani neprida celkovej look filmu, kde jsou neustale jen stromy a vse je sedivy a spinavy. Navic bohuzel typicky tema takovejchhle filmu, celej svet v prdeli a oni jdou nekam, kde si mysli, ze bude lip. No ale nejakym zahadnym zpusobem to nenudi, dokonce se na to diva docela dobre, film ma fajnovou lehce depkoidni atmosferu, pusobi drsne a realisticky, cely to prostredi, ac stereotypni, tak ma neco do sebe a hraje prijemna hudba. Navic zarostlej, spinavej a chrchlajici Mortensen je fajn. Co se tyce jeho synacka, Kodi to hraje slusne, bohuzel me jeho postava docela rozcilovala. Ne tim, ze by to byl typickej malej prechytralej parchant, tady je to presne naopak, malej, vecne s necim otravujici uplakanek. Co se tyce ostatnich, prekvapuje me, ze tu jsou takovy jmena jako Duvall, Pearce a Theron, kdyz jejich miniaturni role moh zahrat jakejkoliv vosoust. Co se tyce konce, o tom radsi pomlcim, nebudu se zbytecne rozcilovat. Ty 4* dam, je to proste docela zajimavej postapokalyptickej film, ale to hodnoceni na IMDB me docela prekvapuje, zas takova pecka to neni. (14.01.2010)

Je to táž a ona veliká otázka, jež váže k sobě mnoho záhad, co bude po možné globální katastrofě? Hle, co by se mohlo státi? Tak tedy nastal by konec světa? Dlužno dodat, že filmová obraznost bloudícího otce a syna po troskách lidských obydlí, lesů a vod je chvilkami neúprosná. Rozum u lidí jako by přišel vniveč a byl nahrazen strachem z druhého člověka. Za povšimnutí stojí také některé dialogy, které zazní ve filmu. Ale zpět k samotnému filmu. Musím ale přiznat, že filmu něco prostě chybí. Osobně si myslím, že různorodost lidského chování v extrémních podmínkách, na pozadí katastrofického příběhu je nedotažená a příliš zjednodušená. Nicméně ponoříme-li se hlouběji, zcela do děje nic převratného se podle mne zde nekonalo. (12.07.2010)

Nejkatastrofičtější reklama na Coca-Colu. McCarthyho Cesta stojí na atmosféře, proto bylo nanejvýš důležité, aby z filmu stejně jako z předlohy žádná scéna nevyčnívala, aby za měsíc nezůstala vzpomínka na nic konkrétního, pouze na tu atmosféru syrové beznaděje, zmaru; světa, kde důvěra v bližního je synonymem trestuhodné naivity. Na atmosféru, která se vám dostane pod kůži, na atmosféru, která vás bude stíhat i dlouho po projekci. Stačí zakašlání někoho v MHD, pohled na pohozenou plechovku a jste zase tam, kde jste byli - až po uši v depresi. Nechci vyvolat dojem, že je to bezchybné. Není. Ono by toho dokonce bylo docela dost co kritizovat, ale vše bledne ve stínu TÉ atmosféry a úplného závěru, u kterého se ihned pozná kdo má jaký pohled na svět (znáte to, sklenka do půli plná či z poloviny prázdná). To všem záporům otupuje hrany. Především roztříštěnosti a ostatně všemu, čím trpí již předloha. Ano, čtete správně, Cestu mám sice hodně rád, ale ani zdaleka ji nepočítám do McCarthyho top tvorby. Není to dokonce ani jeho nejatmosféričtější dílo. PS: Ale je to jedna z těch zbytečných adaptací. Je to ilustrace jedna k jedné, nic víc. Přeci jen jsem čekal, že se režisér odváží více tnout do živého a zprotivit se "kánonu" předlohy a přitom jí i tak zůstat věrný. Tady vlastně je všechno zásluha předlohy, není tu nic "z Hillcoata". Proto za čtyři. (15.01.2010)

Soumrak lidstva aneb takhle to jednou s námi dopadne. Kdo si myslel, že na natočení kvalitního filmu jedna vystřelená kulka a putující otec se synem nestačí, tak se škaredě pletl. Cesta má tak silnou atmosféru, že by se dala krájet sekáčkem na maso. Trojice Hillcoat - Mortensen - Cave vyždímala z daného tématu absolutní maximum, což se odráží hlavně na depresivním pocitu při sledování. Nejvíce mne ale na celém snímku uchvátil jeho obraz. Po celou dobu totiž nenarazíte na jakékoliv pastelové barvy, pokud zrovna hlavní hrdina v krátkých záblescích nevzpomíná na pestré časy se svou láskou. Moře vypadá jako Londýnská stoka, zvěř se stala součástí historie, celkový look okolní krajiny je pouhá směs odstínů černé a bíle, takže i taková duha působí jako dar od Boha. Beznaděj a zoufalství na každém kroku. Konečně dílo pojednávající o konci světa, které má srdce a duši. (02.02.2010)