Cesta

Postapokalyptická tíživá vize...komorní film několika herců...mistrně rozehraný aspekt zmaru...zvířecí ID uvnitř člověka symbolizovaný fenoménem kanibalismu...solidní adaptace stejnojmenné knihy Cormaca McCarthyho, v níž samotné tkví Achillova pata tohoto filmového díla - jestliže se Cormac McCarthy ve své proslavené knize (a taktéž v její skutečně dokonalé filmové adaptaci bratrů Coenů) s názvem Tahle země není pro starý vyjadřuje ke stavu současné americké společnosti, v Cestě chce provést uměleckou reflexi o řád výše a snaží se vydat popis celého lidstva, takový záměr je ovšem ve filmové rovině o poznání těžší a neproveditelnější, neboť vyžaduje více filozofických než dějových pasáží, což skvěle funguje v knižní epicko-lyrické fúzi, mnohem hůře už v médiu založeném na pohyblivých obrázcích... Podobné filmy: Kniha přežití, Já, legenda, Ocelový meč (13.04.2010)

Nakoniec áno. Poctivo špinavé, patrične bezútešné a v mnohých momentoch až prekvapivo silné. Verná adaptácia to nie je, pretože tam, kde McCarthy majstrovsky pracuje s náznakom, tu sa používajú flashbacky, hrdinove vnútorné vysvetľovačky a sem-tam prebleskne aj pátos (tie kecy o ohni v duši si fakt mohli odpustiť). Navyše to herecky kazí ten chlapec. Ale... nakoniec teda áno. Rezonovalo. Chcel by som to vidieť očami človeka, ktorý nečítal knihu. (24.01.2010)

Komentáře typu "zbytečný film" nebo "zbytečná adaptace" jsou povrchní, alibistické a značí jen nevyspělost samotného tvůrce komentářů. Filmové adaptace mohou být dobré či špatné, ale rozhodně ne zbytečné. Pokud má autor (v tomto případě režisér John Hillcoat) určitou vizi, stoprocentně se na ni zaměří a obětuje ji vše (v případě Cesty co nejvěrohodnější převedení literární předlohy na filmové plátno), je příliš jednoduché mu to vyčítat a hlouběji se nad tím nezamyslet, zvlášť, když je to tak kvalitní film. (14.03.2010)

The Road je o putování otce a syna ve zpustošeným postapokalyptickým světě, kterej vypadá jako jedna velká skládka, za přežitím. Je to minimálně akční, vlastně vůbec, protože to je film o osamělosti, beznaději a přeci stále o síle bojovat o obyčejný přežití a neumření hlady. Takže namísto bojů s kanibalistickejma skupinkama se to soustředí spíš na předlouhý putování a občasný narazení na nějakýho zuboženýho člověka což samo o sobě neni špatný, béčkovejch postapokalyptickej masakrů tu už bylo hodně, ale chtělo to postupem času nějaký oživění, protože ke konci to už hodně citelně ztrácí dech a závěr je vyloženě mimo, nicméně Vigo Mortensem je tady naprosto úžaasnej, stejně jako Kodi Smit-McPhee,, vypadaj tak příšerně, že bych jim i tu korunu hodil, v podstatě oni dva dělají celej film, zbytek herců se tam vždycky jen mihne a nestojí moc za pozornst. (13.01.2010)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)