Nepříznivý Saturn
Saturno contro
Saturno contro
Režie:
Ferzan OzpetekKamera:
Gianfilippo CorticelliHudba:
Giovani Francesco PellinoHrají:
Margherita Buy, Stefano Accorsi, Luigi Diberti, Ennio Fantastichini, Luca Argentero, Filippo Timi, Milena Vukotic, Serra Yilmaz, Pierfrancesco Favino (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Skupina přátel se schází k večeři. Hostiteli pravidelných setkání jsou dynamický Lorenzo a jeho životní partner, úspěšný spisovatel Davide. S přípravou tabule pomáhá mírně upjatá Angelica, zatímco její Antonio má zpoždění. Nechybí kousavá Neval s manželem Robertem, Davidův zahořklý expřítel Sergio, rozjetá Roberta ani nový příchozí, začínající literát Paolo. Chystá se jeden z večerů, během kterého dnešní čtyřicátníci mohou už jen vzpomínat na bezstarostnou lehkost předchozích dvou desetiletí, vytěsněnou všednodenními starostmi a místy zmateným rozhlížením se na začátku druhé poloviny života. Brilantní skupinový portrétista Ferzan Ozpetek přivádí své postavy do kritického okamžiku, ve kterém jsou nuceny odhodit léty zatuhlé masky a vrátit se k samotné podstatě přátelství, jež je pojí. Přední italští herci se poddávají citlivému vedení režiséra, jehož originalita spočívá ve schopnosti nahlížet na život skrz jeho melodramatický rozměr, ovšem bez laciného sentimentu. (MFF Karlovy Vary 2007) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
2,5* Tak předně k tomu, co tenhle film není. Rozhodně to není italská sága, či telenovela a už vůbec ne pseudointoušské rádobyumění, jak tu někteří uživatelé píší. Na telenovelu je to málo dryáčnické, pomalé a příliš dobře zahrané. Na film, který si hraje na umění je zase ten příběh příliš všední, neokázalý a málo experimentální. Co tedy vlastně Ozpetek, kterého si jinak velmi vážím, servíruje divákům v Saturno Contro? Bohužel posmutnělou variaci na na svůj zřejmě již nedostižný film Le Fate Ignoranti. Film, který je v mé top ten, ne-li top five. Jenže na rozdíl od výše zmíněného filmu, Saturn postrádá hloubku, nakažlivé emoce napříč celým spektrem, které by diváka pohltily a především přesah, kvůli kterému jsem si některé Ferzanovy filmy zamiloval. Takže nakonec nakonec tu máme jen zručně připravený výluh z již jednou extrahovaného čaje, jehož konec je trochu natrpklý, protože doba extrakce byla zatraceně dlouhá (hlavně poslední třetina). Jistě, je to průměrné...ale na rovinu, pseudointoušské "l'art pour l'art"? Nebo snad telenovela? Kdeže... To jen strýček Ozpetek měl zrovna špatný den. ()
I tentokrát Ferzan Ozpetek projevil svůj jemnocit, s nímž vybral stejné herce jako pro Le Fate ignoranti, zasadil je do ne málo podobných kontraverzních rolí a i obdobného prostředí. Je jasné, že ne každého se mu podaří oslovit. Opět složité hetero a homosexuální vztahy a osudy lidí, které spojuje vzácné přátelství. Rodina složená z přátel často člověku nahrazuje tu vlastní, v které se cítí nepochopen. Nesobeckost a krásná solidarita, když jeden z nich odejde a druhý trpí, přestože se každý se smrtí blízkého vyrovnává jinak. Tak lze odejít na věčnost bohatý. ()
a to jsem opravdu mírnej! vždycky jsem si myslel, že je nejhorší, když si někdo hraje na komedii a nevyjde to, Satruno Contro mi ukázal, že nejhorší je, když si někdo hraje na "filmové umění" a a) není umělec, b) trapně hraje na pseudointošskou notu tím, že dá do filmu gaye, kteří jsou smutní (= asi umění?!) a c) křečovitě se snaží o nějaký přesah, který však nenastává... Saturno contro je anti-umění (takže pseudointoši budou ve své stupiditě spokojení) a ostatní ani nenapadne na to jít.. udělají nejlíp! ()
Zarobilo to na seba pekne, len na art je ten film prilis banalny a nebojim sa napisat kazdodenny. Skupina priatelov sa schadza na veceru, - to veru nie je terno a nejaky extra kvalitny namet na film. Prve dve tretiny filmu ma hodne bavili, potom ta posledna je uz o nicom a hodne horkosladka ? Tak nejak mi to prislo : 50 % ()
Karlovarské utrpení numero uno a zároveň jedna z nejmarkantnějších ukázek evropské parodie na umění. Nekonečné zálibné záběry na fotogenické pozadí hlavního hrdiny, který za drásavé antihudby každý druhý záběr stoupá kamsi po schodech, mě sice rozesmály k slzám, ale jinak je to k pláči nudné a nabubřele hloupé. Telenovelám se vyhýbám jako španělské chřipce, pak přijedu do Varů, vystojím frontu na film z hlavní soutěže a takhle to dopadne-chytím italský průjem...Chtěla jsem utéct, žel nebylo kudy... 30% ()
Reklama