Kurz negativního myšlení

Karlovy Vary. Dlouhý potlesk ve stoje při záv. titulcích. Málem Cena diváků. Cena za režii. Jan Kašpar, člen Divadla Járy Cimrmana, tvrdící něco o mimořádné vtipnosti a společenské potřebnosti filmu. Konto bariér. Výše uvedené indície snad mohou dostatečně varovat, že dánským filmařům zůstává prvenství v přicházení s novými věcmi a ti norští se raději spolehnou s osvědčeným a mnohokrát odzkoušeným, "akorát" zvolí téma, které je skutečně zajímavé, herce, kteři jsou stoprocentně přesvědčiví, a přesvédčí diváka, že mají opravdu vkus (Johnny Cash, Bob Dylan a Lovec jelenů). Hlavní problém toho filmu tkví v tom, že přestože dovede oslovit a náramně pobavit a nelze mu upřit, že na debut je to vynikající podívaná, z vypravěčského hlediska see jedná o předvídatelný kousek (jehož stopáž je naštěstí velice rozumná) a některé osvědčené přechodové sekvence podbarvené hudbou svým nástupem a užitím už vyloženě ve své schématičnosti nudí. Není to sžíravá sociální šleha, která je syrová a vyvolává kontroverzní reakce, i když lacině šokuje, ale film, který až moc pokoukává po zahraničních vzorech, jež variuje. Na druhou stranu ale Kurzu negativního myšlení nelze upřit upřimnost, což je důvod, proč je můj přistup k tomu filmu tak schizofrenní - hrozně populistické, zároveň ale čestné. Někde mezi 3-4*, Trier se nekoná. (05.11.2007)

Severská revolta proti naučeným úsmevom a pokryteckému pozitivizmu. Film zo začiaku len pomaly a neškodne plynie, oživenie a rozpumpovanie skupinovej dynamiky prináša nový líder - Geirr, pri ktorom sa Tori stáva len bezduchou neúčelnou figúrkou. Ide na to svojsky a hlavne cez skutočné emócie. Mrazilo ma celú dobu. (24.05.2010)

Na to, že je to docela docela krátký film, který bych spíš zařadil do středometrážní kategorie, se tam odehrává docela dost věcí. Které ale řídí hlavní postava Geirr. Sice na konci se postavy změní od základů, ale jen díky němu. Oni sami nedospějou k ničemu a to je důvod proč dávám tři hvězdičky. Sice je tam docela černý humor, ale tenhle mě zrovna nějak neoslovil, až na dvě tři situace. Možná to bude tím, že jsem před tímto filmem viděl film Děkujeme, že kouříte. Kde jsem se bavil víc a v porovnání s ním jsem to musel dát míň hvězdiček. Budu muset shlédout více norských filmů, abych jim přišel na kloub. (16.07.2008)

Někdy je člověk tak v prdeli, že mu nezbývá nic jiného, než se tomu smát a tak nějak o tom je tenhle film. Jednoduché, ale skvěle vytěžené téma, skromná stopáž, úderné tempo, zkrátka kombinace černého humoru a zoufalství (s převahou humoru) dotažená téměř k dokonalosti. Věřím, že Kurz negativního myšlení dokáže probudit malého, smějícího se cynika v každém z nás. 8/10 (11.12.2015)

Neskutečný mix komických a naprosto vážných situací, tak jak to dokáží namíchat jen Skandinávci. K tak fungujícímu poměru mezi oběma složkami se české filmy snad nikdy nepřiblížily. Ale jedna podobnost s českými filmy tu je: ne úplně dotažený konec. Natáčení blízké modelu Dogmatu 95 je mi každopádně sympatické, herecké výkony byly... přirozené:) Těm nejde nic vytknout. (12.05.2010)