Antikrist

Smutek není nemoc. Je to přirozená, zdravá reakce. Nedá se jen tak odstranit. Ani se nesmyje! PROLOG neponechá nikoho na pochybách, že L.V.Trier je stejnej úchyl jako dřív. A v tomto filmu zajde ještě dál. BÍLÉ PRÁDLO, BÍLÝ SNÍH, SEX, VÁŠEŇ, VÁŽNÁ HUDBA, TRAGÉDIE. A i když by se to mohlo zprvu zdát, tak ani náhodou netočí filmy pro normální lidi. Nepřekvapí, že KAPITOLA 1 předvede ŽAL. Samozřejmě neobvyklou formu. Fyzioterapeutické dialogy mezi mužem a ženou. Obrazy plné nápadů a všechno je tak, jak Trierovy příznivci znají. ZJISTÍME ČEHO SE BOJÍŠ! Mrazivé dialogy, které spolu s obrazy přenášejí podivnou atmosféru do obýváku. Protože STRACH SE DOSTAVÍ TEHDY, KDY SE MU ZACHCE. KAPITOLA 2 je o BOLESTi. Záběry lesa jak z přírodopisného filmu, zakončené morbidností. PŘÍRODA JE SATANŮV CHRÁM! KAPITOLA 3 předčí předvedeným ZOUFALSTVÍm vše doposud viděné. Scény pro otrlé a zjištění, že W.Dafoe jako terapeut totálně selhal. V KAPITOLE 4 očekávám příchod TŘÍ ŽEBRÁKŮ. A HŘÍŠNOST BUDE POTRESTÁNA! Není mi dobře ,,po těle“. Regulérní psycho horor o jakém si mnoho tvůrců tohoto žánru může nechat jen zdát. Co dodat? Snad jen, že Ti, kteří doposud tvorbě L.V.Trier nepřišli na chuť, to budou muset zkusit asi až příště. A já si dám repete! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** Víte že? Ve filmu je taktéž česká stopa? Třebaže zvířecí. (24.10.2009)

Freud je mrtev, ať žije depresí stíhaný Trier, aneb vyšlete armádu Střihorukých Edwardů, nechť zbaví hříšné ženy ďáblova tlačítka rozkoše! Antikrist mi vůbec nepřišel jako misogynní film, naopak. Líčí muže jako emočně povrchního tvora, jenž je, pomineme-li sílu fyzickou, mnohem slabší než žena. Prostě tak, jak tomu ve skutečnosti je. Vyvěrá přitom z poutavé formy, zatímco obsahem sám sobě ulehčuje situaci, neboť cokoliv si o něm myslíte, je pravda a vše, co o něm napíšete, je prachsprostá lež.. Co se symboliky týká, stoprocentní jasno jsem měl jen v případě na nohu přimontované brusky, jenž představovala vyjádření nespokojenosti ohledně frekvence "broušení" ze strany manžela. Zbytek v podobě ukecané lišky, imortálního ptactva a ševelícího kapradí tam stejně dal režisér na popud některých místních uživatelů, kteří mu během natáčení seděli na klíně a šeptali do ouška: „Larsi, brácho, ať ten lišák něco plácne. Já to pak na databázi budu interpretovat…“ (27.04.2011)

Od L.von Triera môžte vždy očakávať niečo kontroverzné a po nedávnom článku v ktorom som sa dočítal, že scenáre písal pod vplyvom drog sa tomuto vôbec nečudujem. Komornejšie ladený film mi nevadí, ak sa nemýlim nikto okrem oboch hlavných predstaviteľov sa tam neobjaví. Čakal som nejaké hororové prepojenie, ale nedočkal som sa. Občas sa atmosféra vydarila, ale tá škaredá a švihnutá ženská mi išla poriadne na nervy. Počúvať nezmyselné dialógy o ničom a sledovať jej prehnane sexuálnu aktivitu ma nebavilo. Ani ona ani W. Dafoe nie sú žiadny krásavci, aby utiahli takéto scény. Stoporený penis W. Dafoa mnohých určite poriadne zaskočí, rovnako ako odstrihnutý klitoris a krvácajúca "mačka" s detailom na celú tv...Ok, prežijeme, ale k čomu to bolo dobré a o čom bol vlastne tento film? Chcel režisér šokovať? Ok, asi šokoval. Chcel natočiť dobrý film? Nie, nepodarilo sa! Šňupaj ďalej, možno nabudúce! 40%. (25.12.2014)

Trierovo dílo se někomu může jevit, jen obtížně stravitelné, ale když se hlouběji vnoříme do jeho pocitově vyprávěného příběhu, kdy je námětem jedno z nejtěžších traumat, jaká mohou člověka – zejména matku – postihnou. Zatímco rodiče (Willem Dafoe, Charlotte Gainsbourg) se oddávají milostným hrátkám ve sprše, jejich dítě vyleze z postýlky a namíří si to přitahováno k otevřenému oknu. Černobílý zpomalený obraz, vlnící balet propletených těl, kapek vody i vloček sněhu, vytváří v úvodní sekvenci až magický časoprostor. Prolínající se jím proslulá árie z Händelovy opery Rinaldo v souznějícím významovém splynutí výstižně nazvaná „Nech mne oplakávat.“ S mistrnou sugescí jakou vyvolává, až ho lze (nejspíš důvodně) podezírat, že se pokouší léčit běsy ve vlastní duši. „Antikrist“ ovšem zůstává svébytnou, nezaměnitelnou výpovědí, která se vyznačuje jednou úžasnou předností a to že dokáže prolomit znecitlivělou slupku našeho vnímání. (11.11.2009)

Moc jsem nevedel, co cekat. Trailer nevypadal buhvijak, ale potencial mel a Trier umi natocit jak kravinu typu Dogville, tak pecku typu Kralovstvi nebo Evropa. No a vizualne uchvatnej prolog me pekne navnadil. Jenze pak to tak trochu uvizne na mrtvym bode, zenska zacne vysilovat kuli smrti ditete a chlapek se ji snazi pomoct, to vse v hodne pozvolnym tempu, kde se vetsinu casu nic moc nedeje, hlavni dvojka bud dlouze mlci nebo dlouze keca a obcas to pusobi lehce lacine a divadelne. Na druhou stranu tu je ale obcas nejakej paradni zaber, at uz po vizualni strance nebo nejakej radne nechutnej a znepokojivej. A velky plus filmu je, ze i kdyz to horor neni ani nahodou, spis psychologicky drama s drsnym koncem, po celou dobu si film udrzuje paradni temnou atmosferu. Navic Dafoe a Gainsbourg byla fakt spravna volba, film stoji jen na nich a hrajou perfektne. Smysl toho vseho mi sice trochu unika, film misty silne nudi, ale rozhodne se jedna o atmosferickou a temnou podivanou. (31.08.2009)