Carrie

Četl jsem Carrie od Stephena Kinga a tam si všechno představíte podle sebe a ve filmu je to nakonec úplně jiný. :-) Druhé shlédnutí Carrie se mi líbilo o něco víc, než když jsem to viděl poprvé. Knížku jsem už četl hodně dávno, tak si nevybavím všechno, proto byla možná tentokrát lepší podívaná. Ples je vrcholem celého filmu a zúčtování s matkou třešničkou na dortu. Jsem hrozně zvědavý na remake. (31.10.2012)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)

Čekal jsem víc. I kvůli tomu, že jsem film otevřel krátce poté, co jsem zavřel napínavou knihu. De Palma a spol. se při adaptaci zbavili několika zásadních kingovských nástrojů pro budování napětí (čerpání více zdrojů informací, průběžné spoilerování dalšího děje) a sami nenašli nic, co by je mohlo nahradit. Carrie je ohlodána opravdu jen na lineární historku o smutné středoškolačce (ideální volba Sissy Spacek) a adaptace se soustředí víc na jednotlivé ikonické obrazy (a že jich není málo), než na celkový drajv vyprávění. Hodně mrzí i zploštění konce, kdy Carrie přišla o svou triumfální jízdu městem, a nesedělo mi ani příliš uspěchané finální zúčtování (bum a je hotovo). Nicméně De Palma samozřejmě vždycky byl filigránským režisérem. Hitchcockovsky zamotanou a zároveň studentskými láskami provoněnou půlhodinku na plese vystřihl famózně. 70% (16.06.2009)

Doteraz som nemal to šťastie zoznámiť sa s Carrie. B. De Palma na to išiel veľmi dobre, prevažná časť filmu pôsobí skôr ako psychologická dráma o dievčati, ktorému chýba iba trocha sebavedomia. No možno skôr lepšia mater...Svojou účasťou ma potešil i J. Travolta . Dramatická rovina filmu je výborná, herecké výkony rovnako. Gradovanie deja v závere bolo výborne načasované a trochu ma zamrzela jedine smrť učiteľky, ktorá bola celý čas na strane Carrie. Pohromu, ktorú spôsobila pravdepodobne nemohla ovládať jej poníženie bolo príliš veľké a tomu zodpovedala i sila katastrofy, ktorú priniesla. Carrie je však vzhľadom na rok výroby výborný psychologický horor. 80%. (19.08.2014)

No, čistokrevenej horor to neni, na tom se tady už shodlo víc lidí a já musim jen souhlasit, i když hororvý prvky se rozhodně najdou. Ovšem jinak je to po všech stránkách neskutečně sugestivní dílo, ať už se jedná o parádní hudbu a nebo to jak si Brian De Plama v podstatě dělá s divákem co chce, vodí si ho jak se mu zachce a vytváří potřebný emoce jakoby nic, což se promítně do závěrečný skvostný 20ti minutovky. Krom toho Sissy Spacek skvělá. 4,5* (25.02.2008)