Bruno

Vybrat z trojice S. B. Cohenových altereg nejslabší postavu, asi padne volba na Brüna a skutečně výstupy Aliho a Borata v Ali G Show byly vždy o chloupek lepší, avšak na poli celovečerního filmu Brüno překvapivě vítězí. Jestliže Borat boural morální hodnoty a vysmíval se politické korektnosti, Brüno v sexuální tématice zachází ještě dál, vlastně úplně nejdál. Nedovedu si představit už nic ostřejšího, než Brünovu imitaci sexu s duchem, doslova mě zamrazilo... Brüno už se nesnaží o fikční zobrazení reality jako Borat, tzn. předložit diváku zvrhlý svět zaostalého burana a tvářit se, že je reálný, Brüno ví, že takhle se homosexuálové ani v náznacích nechovají, ale dělá to vše pro maximální vtip. Je to úchylný, brutálně kontroverzní a tím nezaměnitelný humor, jehož parodická epičnost pro mě vrcholí ve finálním homosexuálním splynutí za hudby Celine Dion (aneb Titanic se právě potopil po druhé). 8/10 (17.07.2009)

Může být opakovaný vtip stále vtipný? Ano může, ale divák už nesměje tolik jako napoprvé. Samozřejmě tu narážím na dva velice podobné filmy, a to sice na Borata a na Bruna. Borat, to pro mě bylo něco nového, něco neznámého, něco originálního u čeho jsem se královsky bavil. Bruno jede v podobných kolejích s podobným schématem, ale bohužel ne všechno je zde vtipné a ne všechno se povedlo a v tomto ohledu oproti Boratovi značně pokulhává. Ale i přesto je to docela velká sranda, u které jsem se dobře pobavil a kterou jsem si užil. Ať už to byla reality show, ve které Brunovi sociálka odejme černouška, kterého v Africe získal výměnou za iPod, ať už to byl wrestlingový zápas s úžasně zvoleným oscarovým songem od Celine Dion, ať už to byla swingers párty či řešení sporu mezi Hamásem a hummusem, tak jsem se zkrátka dobře pobavil a mnohdy jsem i šokovaně zíral na televizní obrazovky, a o to asi Sachovi Baronu Cohenovi šlo především. Film v mém případě tedy splnil svůj účel a má očekávání ani příliš nezklamal, celkově tedy ode mne Bruno získává čtyři hvězdy stejně jako Borat, jenomže zatímco u Borata ty mé čtyři hvězdy znamenají 90%, tak u Bruna je to jen nějakých 75%, to jen pro úplnost aby bylo jasné, že stejné hvězdičkové hodnocení v mém případě neznamená stejné procentuální hodnocení. (28.05.2011)

"Hai, ich bin Bruno." Sasha Baron Cohen ztvárnil jednoznačně nesračkovitější postavu historie filmu. Ten film je pomalu bych řekl hodně mentálně narušeným dílem, jistou genialitou nebo spíše genitálietou se vyznačuje, ale hraničí to opravdu s naprostým šílenstvím tvůrce. Film je slátaninou lepších a totálně mimo scén, nicméně se značnou originalitou a osobitým ksichtem. K těm lepším určitě patřila scéna s instruktorem karate, kterého Bruno postupně napadal umělými penisy, pak role Bruna v soudním dramatu. Scéna která mě pak naprosto rozsekala nastala když Bruno předstíral že mu šaty sežral medvěd a jediné co mu zůstalo byl balíček kondomů. Film pro silné žalůdky, který s přibývajícím počtem repríz v mých očích roste. PS: Puff Daddy = Puffy Vater, Reese Witherspoon = Reese Witherspinzen, Stewe Wonder = Schtevie Wunderbar, Will Smith = Wilhelm Schmit, Brad Pitt = Bradolt Pitler und Mel Gibson pojmenovaný Der Führer. 70% (22.07.2015)

Po tomhle filmu se už nedivim, proč ve světě tak rychle tajou ledovce a myslim, že ozónová díra vůbec neexistuje, že je to jen taková zástěrka, to teplo pochází úplně odněkud jinud. Jinak to teda neni taková prdel jako Borat a je tady daleko víc zřejmý, že řada scének je nahranejch, protože ať mi nikdo neřiká, že lidem přijde normální kameraman v kasárnách, ale budiž, i tak je to sranda a některý řádně vyhřátý scény jsou naprosto brutální(Brunův pořad s inteview s Harrisonem Fordem,Swingers party,salónek s mexickým nábytkem, sebeobrana, seance atd) a Brunovy sváděcí metody nemaj chybu (29.08.2009)

Odvážná komedie, která na rozdíl od Borata tolik netěží z dojmu autenticity (filmovost scén je zřejmá), ale přitom je ještě útočnější, když krom tupých celebrit a narcisistických bijců za lepší svět cení obnažený pyj také na všechny heterosexuály. Brüno brutálními metodami učí toleranci a jelikož sám jakoukoli sebereflexi postrádá, nechává vymezení mantinelů na nás. Nepříliš tolerantně musím podotknout, že být jím „testován“ na živo, asi po pár minutách zbaběle prchnu. Jeho hlavním přínosem ovšem není banální poselství o tom, že nenormální nejsou homosexuálové, nýbrž lidé, kteří je nedokáži akceptovat, ale silné emoce, jenž svou otevřeností vyvolává. Díky různým filmovým databázím mohou veřejnost se svými dojmy obeznámit jak ti, kteří film „nestrávili“, tak ti, které k chlapáckému smíchu ponoukala zejména přehřátost hlavního hrdiny. Film provokuje k odhalování skrývaných slabin - bílý Barack Obama nakonec skutečně něčeho dosáhnul. 85% Zajímavé komentáře: Psema, JFL (16.08.2009)