The Bonfire of the Vanities
Ohňostroj márnosti
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Michael CristoferKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Dave GrusinHrají:
Tom Hanks, Bruce Willis, Melanie Griffith, Kim Cattrall, Saul Rubinek, Morgan Freeman, John Hancock, Kevin Dunn, Clifton James, Barton Heyman, Donald Moffat (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Neskutečná plejáda herců. Škoda, že scénáři místy dochází dech. Přesto krásná ukázka toho, že lidi jsou svině, a je jedno, kolik mají v portmonce, jakou mají barvu pleti či jakého jsou vyznání. Lidstvo je vir určený k vyhynutí. Za vyzdvihnutí stojí Saul Rubinek. ()
Míváte někdy ten pocit, že sledujete celý film a po skončení na něho do několika minut zapomenete? U Ohňostroje marnosti nastal můj případ... Hodnocení to tady nemá veliké, jenže od režiséra Mission: Impossible, Hanske, Willise, Freemana, Griffith jsem čekal podstatně více. Z utahaných 120 minut mě zaujalo pouze několik minut. Média jsou prevíti.. ()
... odpálili snobové davu. Obřadní, zdobní zobani. Pravý, paví výkvět. Dravá, drahá falza. Pozlátkový sněm, když se střep tragiky středem, střelivem orgií všeho druhu, nenasytných mechanismů, sebejistých manýr orgánů doby stal. ()
Odepsaný novinář (Bruce Willis) dostane svoji druhou šanci v sledování případu Shermana McCoye (Tom Hanks), nařčeného z přejetí černošského chlapce uprostřed Harlemu. Na jeho případu mají místní politici své další zájmy (volby se blíží, a odsoudit bílého bohatého muže přinese nepochybně hlasy celého černošského etnika). Podaří se zachránít pravdu ? ... Oba hlavní představitelé Hanks a Willis podávají nadstandardní herecké výkony (nu možná Willis tu opilost ani nehrál :)). Víceméně je mi záhadou účast Morgana Freemana v menší roli soudce, kde 90% jeho slov zní "Klid. Ticho.". Jen škoda toho uspěchaného konce a patetického proslovu ... ()
Narazila jsem na to náhodou v televizi a chytlo mě to :-) Příjemně natočené odlehčené drama z 90. let s pěkným hereckým obsazením.. Tom Hanks pěkně vystřihl zbabělého mamlase, Bruce Willis sáhl po vtipném novináři outsiderovi, Melanie Griffith jako rasistická mrcha a Morgan Freeman jako soudce.. Tenkrát to muselo být výborné, dneska už poněkud omšelé.. ()
Stale ve velkem ocekavani. ()
Není to sice nic extra,ale má to své chvilky, kdy herci a režie nejsou vyloženě špatní. Kdo opravdu stojí za to, ikdyž jen ve třech scénách, je Morgan Freeman s holou hlavou v roli soudce.Je hlášky typu Soud vám nařizuje držet hubu opravdu pobaví.Ale to je tak vše.Takže tři hvězdy za Freemana a Griffithovou ve spodním prádle ()
Taký sľubný rozjazd mal tento film a vyvŕbilo sa to do takej rozťahanej nudy. Kto film vypne po prvej tretine, môže dať aj štryri hviezdy, lebo videl iba to lepšie. No potom prichádza hľadanie viny a trestu pre vinníka aj pre spoločnosť, ale v takej nešťastnej forme, že som ledva dopozeral a udelil slabšie tri. ()
Je to film ku ktoremu som si ako fanusik Willisa nevedel dlhsiu dobu najst cestu , no ked som si ju aj nakoniec nasiel tak film mi nedal nic viac ako priemernu zabavu ()
Prý je to komedie, nevím. Spíš mě z toho mrazí. Základem je problém bílých a černých, jak se žargonem říká. Je to dlouhodobý problém Ameriky. Evropu to čeká... ()
Podla mna dost podhodnocovany film. Skvela satira. ()
Ze začátku to vypadalo hodně slibně, ale tady mě nadšení docela brzy opustilo. Mám dojem, že Malanie vypadala na padesát už ve třiceti. Občas světlé chvilky a občas velká nuda-jako celek průměr. ()
film obsahuje snad všechny stylistické fetiše DePalmovy režije, několikaminutová nepřerušená úvodní scéna, rozdělený obraz, otáčení kamery kolem své osy při setkání dvou postav, používání transflokátorů apod. To vše je ale netradičně ve službách politické satiry, která pusobí vůči těmto prvkům naprosto antistaticky, takže ruší jejich výsledný efekt a film nenapravidelně tříští na formální a obsahovou rovinu, je to jak když sledujeme dva filmy za sebou a ne v jednom, a tím pádem se nám subjektivně zdá dvakrát tak delší, než ve skutečnosti je... ()
Film, který večer vidíte a ráno dlouze vzpomínáte, na co jste se to vlastně večer dívali. ()
Je pravdou, že se Ohňostroj marnosti jako komedie pokulhává - sází jen na hořkosladkého Hankse a flegmatického asociála Willise, a protože jsme oba v takovýchto rolích viděli mnohokrát, mění se tato komedie v čistě rutinní záležitost. Nejedná se však o čistou komedii, nýbrž o satiru, což je něco jiného - a jako satira funguje poměrně dobře, navíc takovým způsobem, že padá na úrodnou půdu i v dnešní době. Z obsazení nejvíce potěšil Morgan Freeman v roli svérázného a věčně rozohněného soudce. ()
Ve své době jeden z opravdu vyvedených kousků, dnes bych se na to asi dívala jinak (trochu s útrpným či potměšilým pousmáním???), přesto zapsáno v paměti. ()
4/10 ()
Závěrečný proslov Morgana Freemana to celé vystihuje. Zkrátka pravdivá satira. Ten hunbuk kolem případu mi připomněl nedávný incident, kdy no nový rok důchodce zastřelil cikána, který měl prý po půlnoci namířeno k babičce a vůbec se ho nepokoušel okrást. Pravda nebo fikce. Každý ví jak to bylo, ale veřejně si říci nesmí. Jako všude. ()
Hodně atypický film, kde se sešly tři opravdové hvězdy. ()
Zde je třeba si uvědomit několik věcí: Za prvé, do vězení se může dostat kdokoliv za skoro cokoliv. Prostě špatná shoda okolností a ani se nenadějete. Někdy je opravdu nadlidský výkon v té změti paragrafů dokázat svou nevinu. Za druhé, a co je horší, že se do vězení můžete dostat ne jen hloupou shodou okolností. Dostanete se tam proto, že si to tak někdo prostě naplánoval. Jako v tomto filmu. Ono je pak hodně těžké z dobře promyšlené akce proti vaší osobě vybruslit. To potom člověk musí opravdu čekat na zázrak. V tomto filmu ano, ve skutečnosti se ten zázrak ale stát nemusí. Další věc, která stojí za uvážení - především v dnešní době, kdy se tu a tam dějí určité rasové nepokoje. Podle zástupců minoritních rasových či etnických skupin je to takhle - přesně nalajnované: Když něco udělá černoch, zavřete ho, když to samé udělá běloch, nějak se to vysvětlí. No, je zde i druhý výklad a to z druhé strany (nyní budu vycházet ze zkušeností v našich, českých podmínkách): Když něco udělá bílý cikánovi, je to rasismus, když to samé udělá cikán bílému, nějak se to vysvětlí, přinejhorším je to výtržnictví, kde ale musíme důkladně prozkoumat, zda bílý člověk cikána do tohoto trestného činu náhodou neuvrtal sám svým provokativním chováním. Mluvím zde o trestním právu, mohl bych mluvit o sociálních dávkách a dalších věcech, kde český rasismus funguje opravdu skvěle. Nechci podněcovat zlobu či nenávist. To v žádném případě. A jak vždy říkám - není na vině ani jedno etnikum, ani jedna kultura. Na vině je legislativa té či oné země, na vině je malá vymahatelnost práva (především naší země), a v neposlední řadě je na vině chuť a síla co se týče uplatňování spravedlnosti. Tedy příklad: pokud je legislativa taková, že mám deset dětí a mám nárok na výživné (střelím) 30 000 Kč, tak ať to dostane černý, stejně tak i bílý. Pokud chci nějaké dávky od státu, musí mé děti chodit poctivě do školy - černé i bílé. K této sociální otázce a dá se říct právně-sociálnímu fenoménu by se dalo napsat a říct dost. Mně se jednalo (v návaznosti na daný film) především o spravedlnost před soudem - tedy samozřejmě pro všechny stejnou. A toto vše krásně na konci shrnul černý soudce (prostě musel být černý), když řekl, že se jedná především o mravnost - a to je ta, kterou nás učila naše babička. Myslím si, že soudce byl černý proto, aby si lidé uvědomili, že v každé rase najdeme dobré a zlé lidi. Svým obrovským charismatem Morgan Freeman dokáže přesvědčit všechny. A jak říkal: devadesát procent z těch, co jsou obžalovaní před soudem, jsou černoši, portorikánci nebo mexikáni. A podle mého názoru to není proto, že by je společnost primárně chtěla vidět za katrem. Dle mého názoru to tak v jejich etnikách prostě je. Samozřejmě to vše souvisí s politikou té které země, jak již jsem uvedl výše. Film nám dále dává otázku, zda je dobré ztratit svou duši za světské výdobytky. Já osobně si myslím, že daleko je důležitější obyčejné lidské štěstí. Ale jak na konci praví Bruce Willis: já mám vše, ale ztratil jsem svou duši. Podívá se na všechny ty lidi, co mu takřka klečí u nohou a říká: ale to taky není špatné. K hereckým výkonům mohu uvést pouze tolik, že byly sympatické. Především Bruce Willis se mi jako výpitek velice líbil. Naivního milionáře dobře zahrál Tom Hanks. A i další jim zdatně sekundovali. Celé to je v jakémsi hávu devadesátých let, což mne nikdy nepřestane přitahovat, neboť tato doba je dobou mého sladkého mládí. () (méně) (více)