Režie:
Spike JonzeKamera:
Lance AcordHrají:
Max Records, Ryan Corr, Catherine O'Hara, Forest Whitaker, Paul Dano, Catherine Keener, James Gandolfini, Lauren Ambrose, Tom Noonan, Alice Parkinson (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Novátorský režisér Spike Jonze spolupracoval se slavným autorem Mauricem Sendakem, aby na filmové plátno přenesl jednu z nejoblíbenějších dětských knih – Max a maxipříšerky – klasický příběh o dětství a místech kam se chodí za poznáním. Film vypráví o devítiletém Maxovi, nespoutaném a citlivém klukovi, kterému připadá, že ho doma nikdo nechápe a tak utíká do svého vlastního světa. Chlapec se ocitá na ostrově, kde potkává podivné příšerky, jejichž emoce jsou stejně divoké a nepředvídatelné jako jejich činy. Příšerky potřebují krále, který by je vedl a Max touží po královsví, kterému by vládl. Během korunovace Max slibuje, že z království udělá místo kde budou všichni šťastní. Ovšem brzy zjišťuje, že vládnout vlastnímu království není vůbec jednoduché. (HBO Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (240)
Zaciatok skvely, stred pokrivkava a koniec je uzasny... James Gandolfini ako cholericky a vecne nasrdeny Carol bol famozny (mimochodom, nepredstavovali ste si Tonyho Soprana? :D Ja neustale...) Musim ale povedat, ze tento film vo mne vyvolaval istu chvilu nutkanie to vypnut a nedopozerat, ale potom prisla posledna pol hodinka a ja som si naplno vychutnavala pribeh... A ten zaver... Odchod Maxa, dobehnutie Carol a pohlad KW bol na nezaplatenie... A ta hudba? Nieco skvele... Noha mi neustale dupkala do rytmu chytlavych pesniciek. ()
(Spoiler) Knížku Tam, kde žijí divočiny znám od dětství a mám ji dost rád. Na hraný film jsem se těšil, fotky slibovaly krásnou podívanou a proti všem předpokladům jsem věřil, že námět půjde nějakým způsobem roztáhnout z cca 20 vět na celovečerní film. Šlo to. Ale ne způsobem, jaký by odpovídal duchu předlohy. Zatímco pilířem knihy je poznání faktu, že dítě má v sobě nespoutanou fantazii a zároveň vnitřní běsy - divočiny, nad kterými lze zvítězit, ovládnout je (se) a stát se jejich králem - získat sebekontrolu, ve filmu je zápletka dovedena do roviny, kdy je význam příběhu otočen v podstatě o 180°, protože Max se sice stane králem, ale Divočiny ho prokouknou, neustále se hádají, na což není pěkný pohled, Max je nedokáže zvládnout a v podstatě prchá. Knihu jsem si hrozně užil, měl jsem z ní dobrou náladu, byl to téměř veselý příběh. Film je oproti tomu vlastně dost depresivní. Těžko se na něj kouká. Význam předlohy se vytratil. Jestliže chtěl Spike Jonze zdůraznit, že se Max potřeboval od svých dětinských fantazií oprostit a konečně dospět, tak to mohl znázornit nějakou zábavnější cestou. Film je totiž v některých momentech vyloženě nudný. ()
Vidím aj mnoho negatívnych reakcií na tento film a plynie mi z toho, že množstvo ľudí ho žiaľ vôbec nepochopilo. To, že ten fagan bol malý hajzlík, ktorý by si zaslúžil poriadne prefackovať, je všetkým jasné. Ale práve o to predsa v tom filme šlo, ukázať ho v tom najhoršom možnom svetle. A ako dopadol? Hral sa na kráľa, ničil prírodu, ubližoval zvieratám, a tie ho napokon odhalili a odohnali, dokonca jeden ho chcel zožrať. Chlapec pochopil, že takéto divoké správanie k ničomu nevedie a že len láskou si môže získať ozajstných priateľov (symbol srdca na konci filmu). Preto už nechcel byť ako divé zviera a túžil sa vrátiť opäť domov k matke. Vlastne jediné, čo by som tomuto filmu mohol vytknúť je, že toto posolstvo bolo dosť skryté, a preto ho menšie deti nemusia pochopiť. Inak to bol dokonalý film, krásne postavičky, krásna pointa, krásna hudba. U mňa takmer naprostá dokonalosť. ()
Warner bros pictures nechalo své logo obkreslit bílou tužkou do podoby jedné maxipříšerky. Maxův řev je ušidrásající, tak zlostné dítě jsem dlouho neviděl. A ani k tomu nemá důvod, zdá se, že matka ho má ráda, nebije ho a vychází mu vstříc. Podle mého je Max spíš rozmazlenej. Dětem bych ten film nepouštěl. ()
6.2.2010 ~ Film, který se tváří jako dětský, ale o tom dost pochybuji. Film, který je tak zvláštní, že o něm nelze ani moc psát. Film o chlapci, co je sám, nechce být sám a přitom sám není. ~ Potkáváme se s malým chlapcem, Maxem. Max má mámu, sestru a žádné kamarády. A tak si Max hraje sám. Pro sestru je malé dítě, máma, ač pracuje z domova, je dost zaměstnaná a tak na něj nemá moc času. Ale Max chce, aby si ho všímali! A tak jednou provede něco, co by neměl, dostane doma sprďuňk a je potrestán. Ale Maxovi se nespravedlnost světa nelíbí a uteče z domu. ~ Kam přesně, to se divák nedozví. Hlavní ale je, že se Max uchýlí do své fantasie, odpluje na jiný ostrov (ostrůvek?) a najde si nové přátele. Těmi jsou velká neohrabaná stvoření, nápadně se v mnohém podobající různým členům rodiny. Max se ovšem nezalekne, naopak. Stane se jejich králem a spolu pak skopičí, blbnou, hrají si a to až do chvíle, než se do Maxova imaginárního světa začnou promítat útržky reálného světa a idylka se začne díky drobným konfliktům hroutit. ~ I když jsou ony fantazijní stvůrky dost pitoreskní, přesto jsou zajímavé a svým způsobem pěkné. Chovají se velmi lidsky a dospěle, takže nebudí dojem hraček. A malý klučina mezi nimi je dost protipól. Samotné příšerky si s oním fantasy světem vystačí takřka sami. Máme tu sice jednu dvě zvláštní stavby, ale jinak se děj odehrává v lese nebo na poušti. Není potřeba žádných extra efektů k vytvoření něčeho uvěřitelně neskutečného (kromě příšerek), protože vše ostatní je normální svět. ~ Najděte si v encyklopedii pojem "Difficult to describe", bude u toho popis tohohle filmu. Popisovat a rozebírat tady děj mi přijde hloupé, protože tohle se musí vidět, aby si o tom udělal obrázek každý sám. Čekal jsem variaci na Terabithii, dostalo se mi něco zcela odlišného jen s velmi lehkým nádechem podobna. Film byl... jiný. Takový jiný Malý princ. Vlastně král :) ()
Galerie (44)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama