Max a maxipříšerky

Sedm dlouhých let trvalo, než se vizionář Spike Jonze vrátil, aby nám představil další ze svých svébytných fantazijních světů. Vyplatilo se, i když ohlasy tentokrát budou značně rozporuplné. Někomu může vadit amorální a přehnané chování maxipříšer, přitom stačí tak málo - uvědomit si, že jejich akce a reakce (nejen fyzická) se zakládá na vlastnostech lidských, s tím rozdílem, že je přímo úměrná velikosti chlupáčů samotných. Další může namítnout, že Max jedná jako fracek. Opět špatný přístup v nazírání - Proč by muselo být každé dítě zobrazeno jako roztomilý rošťák/slušňák? Naopak, Maxovo vystupování má k realitě blíže, než si většina diváků myslí. Jedinou viditelnou vadou na kráse tak zůstává chybějící nosný příběh (kdybych před projekcí tušil, že kniha Maurica Sendaka má něco málo přes 300 slov, asi bych byl připravenější). Pro obdobný typ filmů bývá tím klíčovým jeho zpracování. V tomto případě není jiné možnost, než použít superlativy (posedlost sebemenším detailem, důsledné dbaní na jednotnost barev, nádherné širokoúhlé záběry pouště a postav, doslova revoluční skloubení masek s CGI efekty, svižný soundtrack...). Jistě, malé děti asi těžko ocení pochmurnou náladu snímku, ale pro takové je tu už barvitý "Nekonečný příběh". Ve WTWTA byla roztomilost vystřídána za depresi a melancholii. Já tuto změnu otevřeně vítám. 8/10 (11.01.2010)

6.2.2010 ~ Film, který se tváří jako dětský, ale o tom dost pochybuji. Film, který je tak zvláštní, že o něm nelze ani moc psát. Film o chlapci, co je sám, nechce být sám a přitom sám není. ~ Potkáváme se s malým chlapcem, Maxem. Max má mámu, sestru a žádné kamarády. A tak si Max hraje sám. Pro sestru je malé dítě, máma, ač pracuje z domova, je dost zaměstnaná a tak na něj nemá moc času. Ale Max chce, aby si ho všímali! A tak jednou provede něco, co by neměl, dostane doma sprďuňk a je potrestán. Ale Maxovi se nespravedlnost světa nelíbí a uteče z domu. ~ Kam přesně, to se divák nedozví. Hlavní ale je, že se Max uchýlí do své fantasie, odpluje na jiný ostrov (ostrůvek?) a najde si nové přátele. Těmi jsou velká neohrabaná stvoření, nápadně se v mnohém podobající různým členům rodiny. Max se ovšem nezalekne, naopak. Stane se jejich králem a spolu pak skopičí, blbnou, hrají si a to až do chvíle, než se do Maxova imaginárního světa začnou promítat útržky reálného světa a idylka se začne díky drobným konfliktům hroutit. ~ I když jsou ony fantazijní stvůrky dost pitoreskní, přesto jsou zajímavé a svým způsobem pěkné. Chovají se velmi lidsky a dospěle, takže nebudí dojem hraček. A malý klučina mezi nimi je dost protipól. Samotné příšerky si s oním fantasy světem vystačí takřka sami. Máme tu sice jednu dvě zvláštní stavby, ale jinak se děj odehrává v lese nebo na poušti. Není potřeba žádných extra efektů k vytvoření něčeho uvěřitelně neskutečného (kromě příšerek), protože vše ostatní je normální svět. ~ Najděte si v encyklopedii pojem "Difficult to describe", bude u toho popis tohohle filmu. Popisovat a rozebírat tady děj mi přijde hloupé, protože tohle se musí vidět, aby si o tom udělal obrázek každý sám. Čekal jsem variaci na Terabithii, dostalo se mi něco zcela odlišného jen s velmi lehkým nádechem podobna. Film byl... jiný. Takový jiný Malý princ. Vlastně král :) (18.03.2013)

Warner bros pictures nechalo své logo obkreslit bílou tužkou do podoby jedné maxipříšerky. Maxův řev je ušidrásající, tak zlostné dítě jsem dlouho neviděl. A ani k tomu nemá důvod, zdá se, že matka ho má ráda, nebije ho a vychází mu vstříc. Podle mého je Max spíš rozmazlenej. Dětem bych ten film nepouštěl. (08.05.2010)

Je to film od Spike Jonzeho, nic normálního v tom tedy nehledejte. Nějak jsem se ale, seč jsem se snažil, nedokázal vpravit do Maxova myšlení a do těch příšerek, které se kolem něj pohupovali. Byli zvláštně roztomilé, ale to bylo asi to jediné, co na nich bylo pěkné. A jak jsem minutu a minutu spěl ke konci, tak jsem si vlastně uvědomil, že jsem v tom nenašel ani nic jiného, co by si alespoň vysloužilo označení - divné, ale dobré. (25.11.2018)

V kuži Johna Malkoviche bylo spravne divne, a prastene, to beru.. Ale co chtel Jonze dokazat timhle velkym chlupatym dilem pro... ani nevim koho.. Strasna nuda, bez jakekoliv oslovujici sceny, bez poradneho deje, s infatilnimi dialogy, a co je nejhorsi hlavni hrdina je opravdu to nejotravnejsi, nejujecenejsi a nejblbsi (co se tyce rozumu) decko, tohohle prekona asi uz jen nekdo/neco z jine planety. Zacatek (kdyz jeste nevite, ze to takove bude cely film) ujde, sice podstata Maxe je vyjadrena hned v prvni kamerove zbesile scene (ktera mimochodem utne tak peknou melodii,...tss), taky scena ve snehu a nasledny vybuch pekne mapuje poskozenou mysl ditete. Aspon, ze tam byly ty ostatni postavy. A ani ty nebyly nijak skvele, ale jelikoz vypadaly tak neklasicky, daly se. Ale ani ty Maxipriserky nebyly to, co sem ocekaval po skvelem traileru. Zel, tohle proste temer v cele sve podstate byl ukrok mimo a Spike se zase trefil do neceho, co povazuju za desne trapne a nic mi to nerika. opravdu jedine dulezite pozitivum (a opravdu velke, s jeho dopomoci nektere sceny vypadaji k svetu a dokazou aspon chvilkove okouzlit) je uplne nadhernej soundtrack.. Opravdu bych necekal, ze v tak relativne (relativne proto, ze stale existuje spousta mnohem horsich, i kdyz ty zas nemusi mit tak otravne hlavni hrdiny) spatnem filmu.. Císí z toho nadseni, detska radost a veseli ze hry, jaky rozdil, kdyz to srovnam s tim, co sem nakonec dostal.. Takze hlavne diky hudbe nekde na rozmezi 2 a 3 hvezd, ale po prvnim shlednuti se jako obvykle priklanim k te lepsi strane.. Snad se na to jeste nekdy odvazim podivat.. PS: kdyby se nekomu zdalo, ze muj komentar vyzniva tak na 1, max dve hvezdicky a nakonec dam 3 je to diky me ucte k Jonzovi a jeho citu pro kamerove umeni.. Po technicke strance to sice nebyl uplny zazrak, ale velice slusne remeslo.. K tomu se musi taky prihlednout (08.04.2010)