Marley a já

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

Takhle emotivní film o vztahu člověka ke zvířeti tu dle mého názoru ještě nebyl. Marley a já skvěle vystihuje veškeré radosti i starosti života se psem. Nejprve je Marley malinké roztomilé stěňátko, kterému Jenn dovolí snad úplně všechno. Owen lituje, že si ho vůbec pořizovali. S postupem času Marley roste a hlavní představitelé začínají řešit starosti ohledně hlídání a výchovy psa. Přijdou děti a Jennifer roli matky, manželky a chovatelky k tomu vůbec nezvládá. Owen má naopak pocit, že Marley je jeho jedinou oporou. Děti rostou, přichází stěhování, rodinná pohoda a z Marleyho je starý pes. Jednou to přijít musí..ztrátu pejska nese celá rodina. Napadlo tenkrát mladý pár, jak těžké bude se s Marleym loučit?...Oceňuji, že se film nedostal na laciný příběh o tom, jak pes působí jednu spoušť za druhou a nakonec je mu to odpuštěno. Naopak přesně vystihuje jeden psí, krásný život. PĚKNÉ. (28.10.2010)

Milovníci psů asi musí křepčit, jelikož ten labrador, okolo kterýho se většina filmu točí, je fakt kouzelnej a některý scény s nim jsou úplně neskutečně nádherný. Navíc celkem potěší Owen Wilson, kterej se tady ukazuje ve svý hodně ojedinělý, jestli ne vůbec první, charakternější roli a zvládá to s přehledem a s humorem sobě vlastním. Ale jinak se jedná vlastně jen o takovej průběžně vyprávěnej příbeh jednoho páru, ve kterým se vlastně neděje nic světobornýho, žádný zvraty, žádný nečekaný zápletky, prostě jim tak nějak normálně plyne život, ale jak se řiká, v jednoduchosti je síla a tady to platí dvojnásob a působí to hodně příjemně a zábavně (21.03.2009)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Prostředí 7/10/// +příjemné obsazení, hezký příběh -více rodinné než komediální, docela dlouhé/// Marley a já je krásný rodinný film, který v sobě skrývá životní příběh "nejhoršího psa na světě", kterého ale měli všichni rádi a brali ho jako člena rodiny. Já měl o filmu jinou představu, očekával jsem více vtipu a humoru, přitom to bylo spíš mnohdy vážné a dojemné. O to však ale reálnější a celkově se dá říct, že kvalitní./// Celkem 70%/// (19.04.2010)

70%.. DOG BLESS YOU. Marley je foxteriér Robin ve filmové podobě. Svobodomyslná bestie, kterou si každý dvounohý vůdce smečky musí zamilovat. Frankel natočil autobiografický příběh novinářské famílie prodchnutý chlupatou oslintanou legrací a solidními rodinnými hodnotami- a v tom nejlepším smyslu tradičně a starosvětsky. Do značné míry spoléhá a pracuje s univerzální zkušeností pejskařského života a nebojí se ani hlouběji opřít do emocionálních strun- ani naznačit, že zatímco psi jsou super v každém věku, děti jsou zábavným artiklem do domácnosti až zhruba od tří let. Ale jen my, šťastní páníčkové labradorů, víme, co to je, když pes stláská bez následků telefonní záznamník a krabici železných matic. A když se na vás nad tou spouští bezelstně usměje, zavrtí ohonem, shodí přitom vázu po prababičce a podá pac, není pomoci. P.S. Při jedné scéně jsem si vzpomněla na Douglasova Gromita v parku :) (14.03.2009)