Uprchlík

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)

Naprostá tuctovka. Vážně nechápu, co dělá tenhle film něčím vyjímečným. Naprosto hloupá zápletka. Vražda. Obrovská konspirace všech. Především pak těch nejdůvěryhodnějších. Falešné obvinění a následné odsouzení k trestu smrti. Nehoda při převozu a následný útěk. Efekty z dnešního pohledu totálně zastaralé. Tento film se dokonce neliší ani v samotné debilitě nejrůznějších situací, kde hlavní hrdina, doktor, který je hledaný půlkou ameriky se nepozorovaně dostane do každé budovy, kde se při té příležitosti stihne i oholit, najíst, vytisknout si potřebná data z PC a ještě se převléct. Kde při skoku do přehrady neplatí totálně žádné fyzikální zákony. Kde slovo smrt prostě neexistuje. Děj je totálně předvídatelný a výsostě hloupý. Charaktery postav dost uboze napsané. Za Harrison Forda dávám *. (03.03.2012)

„Predstavenie sa končí až keď zabreše posledný pes.“ Legendárny triler, zrejme jeden z najlepších 90. rokov. Je príjemne civilný (hrdinom je síce renomovaný chirurg, čo väčšina z nás nie je, ale i tak sa divák ľahko vcíti do kože prenasledovanej, nevinnej zvery, pretože sa rovnako ako my ani Richard nevie pohybovať v tak vyhrotených situáciách, sú mu cudzie), je svižný a svieži a má krásnu pochmúrnu atmosféru jesenných lesov a sychravých veľkomiest, kedy je už leto nenávratne preč a blížia sa Vianoce, ale ešte sú relatívne ďaleko. Okrem toho disponuje kultovými scénami (policajt na nemocničnej chodbe) a hláškami („Ja som ju nezabil!“ – „Mne je to jedno.“) a v neposlednom rade je napínavý (naozaj nás zaujíma, ako to dopadne) a vlastní perfektné postavy. Okrem realistického Forda je to samozrejme nekompromisný Tommy Lee Jones, rozhodne by ale bolo nefér zabudnúť na jeho tím. Práve ten – inak vážnej, smutnej a tragickej – snímke dodáva množstvo humoru a odľahčených situácií. Medzi jednotlivými členmi tímu to zábavne iskrí („Čo robíš?“ – „Premýšľam.“ – „Tak mi vymysli kávu so šľahačkou.“), vidno, že sa poznajú už pekných pár rokov a sú si pomaly ešte bližší, ako doma so svojimi rodinami. Napriek slovám chvály uberám jednu hviezdičku, pretože to predsa len trošičku zostarlo a už to nie je až taká pecka, ako kedysi (dosť ťažkopádne flashbacky, úžasne vtipná figurína zhodená dole z vodnej priehrady). Publikum bolo nadšené, obdarilo film s rozpočtom 44 miliónov (čo na komorný a prekvapivo málo akčný triler je pomerne veľa na začiatok 90. rokov, ale zas chápem, len Ford inkasoval viac ako 6) celosvetovou tržbou 368. Dvojka prišla až po rokoch a bola aká bola. (03.11.2004)

Dalo by se vášnivě disputovat po několik dní na téma "Jak sakra mohl rutinér všech rutinérů Andrew Davis natočit něco tak geniálně jednoduchého a jednoduše geniálního?", ale valný smysl by to nemělo, jelikož odpověď na největší záhadu devadesátých let by marně hledali i Mulder se Scullyovou. Takže neřešit a jen se smířit s tím, že tohle šlape jako nic jiného ve své dekádě (nejen) v rámci žánru. Těžko ještě kdy budu nějaké hlavní postavě fandit jako právě Richardovi při jeho strhující cestě za očištěním jména. Má to jedinou chybu, chytlavý hlavní hudební motiv zůstává po celou stopáž hrubě nevyužit, zazní snad jen dvakrát. (13.08.2008)

I po letech stále funkční thriller a jeden z nejpůsobivějších příspěvků žánru devadesátých let. Fordův hrdina s šarmem souseda odnaproti neochotně opouští bezpečí svého teritoria, jeho civilní realismus k roli nespravedlivě odsouzeného doktora skvěle padne. Prostě úctyhodná kariéra jde stranou, diplom vracet nemusí, tady jde o mnoho víc: o vraždu, navíc manželky ze spokojeného soužití. Karty jsou rozdané hned na začátku, o jednorukém zabijákovi policie s úšklebky pochybuje a zoufalý chirurg má dostat smrtící injekci. Vše částečně vyřeší ostrý náraz neovladatelného autobusu, zbytek už je na odhodlaném lékaři. V patách mu je tým okolo posedlého agenta Gerarda (skvostně zahraný Tommy Lee Jonesem). Tempo je ukázkové (potěsí i třeba naháněná na svátek svatého Patrika), kamera i hudba výtečné, řada momentů velmi chytrých, těší i rozumné rozložení pozornosti mezi lovce a loveného. Uprchlík ani po dlouhých skoro dvaceti letech i díky Andrew Davisovi (škoda, že si už pak nevybíral lepší scénáře) svůj lesk neztratil... ba naopak. (13.03.2012)