Vzpoura v Seattlu

Tak já vám nevím. Na jednu stranu mě bavila linie s policajtem a jeho těhotnou ženou ( Harrelson, Theron), i když byla trochu přitažená za vlasy (vyumělkovaná), stejně mě scény, které mě měli odrovnat odrovnaly. Na druhou stranu mi ten film přišel strašně plochej, jednoduchej a naivní. Je pravda, že se sice režisér snaží nestranit a ukazuje kladné i záporné postavy na obou stranách barikády...ale nějak si nemůžu pomoct od pocitu, že to co jsem viděl má s realitou pramálo společného, některé scény jsou už potom zcela hollywůdské. Všechny ty bláboly demonstrantů mě neskutečně rozčilovaly a v podstatě potom i několik myšlenek, které se film snažil předat - jako že to vlastně všichni myslí dobře. Mám se na konci radovat, když propustí všech 500 zadržených, když vím, že mezi nimi je několik hovad, co ničí domy a šli se tam jen vybít? Proč mi to předkládají jako happy end? Plus některé nesmyslné pohnutky ( když Harrelson brutálně napadne demonstranta, demonstrant jen řekne:děláš jen svou práci..wtf?) mi nedovolí jít na víc jak 6/10. (27.01.2009)

Solidní apelovka na všechny zahleděnce, ale jak bylo zmíněno v závěrečných titulcích, dokud budou na světě vládnout peníze a s ní spojená úzká elita, asi těžko můžeme očekávat nějakou změnu. Zkrátka a dobře svět je místo kde vládnou peníze a tak to ještě hodně dlouho bude. K filmu není moc co bych napsal, přišel mi místy hodně plytký, dějově prázdnější a určitě né tolik naléhavý. Ono ostatně asi těžko jde porovnat demonstaci v Seattlu s například Krvavou nedělí v Severním Irsku. O hercích se zmiňovat nemá cenu, protože tento film nebyl na nich postaven, spíše šlo o nějaké to poselství. (23.02.2010)

Před začátkem filmu někdo za mnou v sále pronesl: "Už jsem to jednou viděl, ale jdu se kouknout, jestli se na to nechá koukat i podruhé. Filmařsky je to na vysoké úrovni, ale uvidíme, jestli uspěje i to ostatní". Měl pravdu. Nízkorozpočtový film s tématikou vzpour v Seattlu proti politice WTO překvapuje hvězdným obsazením a hlavně kvalitou filmového zpracování. Díky kvalitnímu zpracování se nám na plátně dostává mnohých silných okamžiků, které nám naženou husí kůži. Obzvláště kombinace s dokumentárními sekvencemi nám připomínají Milka, kde byly použité podobně, avšak s tím rozdílem, že zde to zafungovalo mnohem, mnohem víc. Snímek se snaží nestranně ukázat obě strany mince, avšak ne vždy se mu to nestranně daří. Neříkám, že to, co film na diváka přenáší má nějakou výraznou ideologickou vadu, ale mnoho věcí mělo být ponecháno na divákovi. Film v některých ohledech přímo na diváka apeluje, což mohli tvůrci zakomponovat nepřímo do snímku, a nemuselo to působit tak moc strojeně. Z děje je mi trochu proti srsti, za co bojují hlavní představitelé, avšak vedlejší aspekty těchto demonstrací stojí za povšimnutí, a neměly by být přehlíženy. Nelze brát tento silně na city působící snímek nějak dogmaticky, spíše jako zdvižený varovný prst ukazující, že ne vše, co se skrývá za světovým společenstvím, má tak docela čisté úmysly. (15.03.2009)

Wow, tak tenhle film mě uzemnil. Žádné zbytečné dialogy ani pomalé rozjezdy. Film vás vrhne přímo do centra dění. Nezaměřuje se jen na jednu stranu, ale na všechny možné zúčastněné postavy. Některé scény jsou natočené velmi realisticky, a zároveň se nebojí ukázat emoce. Zbytek už zastanou herci, protože Townsend si jich sehnal zvlášť talentovanou partu. Doufám, že tímhle režírování nepověsí na hřebík, protože jeho prvotině musím zatleskat. 4,5* (30.09.2008)

Sobotní odpoledne. Procházím se podivně vylidněným centrem jistého velkoměsta, netuším, že o pár bloků dál probíhá demonstrace proti lidem, kteří žerou peníze, aby mohli žrát víc peněz. Z boční ulice najednou vybíhá početný dav civilistů s transparenty, v zádech má těžkooděnce. V mém oblečení mi nezbývá, než zkusit splynout s davem. Společný cíl, zdá se, ustoupil stranou, každý si hlava nehlava hledí svého, sobecky zachraňuje život svůj, nikoliv „kolegu“, jenž právě zakopnul po jeho boku. Jsem to já. Zrovna se zvedám, když přichází nepředvídatelná rána obuchem do zátylku. Ani si nestačím uvědomit palčivou bolest a veškeré vědomí ztrácím. O několik hodin později mi v nemocnici sdělují, že na pravé oko již nikdy neuvidím jako dřív. Na koho mít zlost? Na policajty, kteří v rámci své práce užili neadekvátních prostředků? Na demonstranty, kteří zapříčinili přítomnost strážců nepořádku? Kdyby se příhoda z téhle, stejně jako film laciné vyprávěnky vážně udála, asi mám v celé záležitosti jasno. Pod vlivem emocí. Což je normální, ale stejných emocí nelze (zne)užívat při natáčení nekomediálního snímku o následcích (nikoliv o příčinách!) demonstrace, která skutečně proběhla. Úvodní titulek nás upozorňuje, že charaktery jsou fiktivní, nikoliv už, že jsou charaktery nevěrohodné, napsané tak, aby těmi nejlacinějšími prostředky citově zaangažovaly diváka. Tvůrci se dokonce neštítí zatáhnout do celé „bitvy“ těhotnou ženu. Jindy nějakou tu demagogii pokorně pozřu, jindy totiž zpravidla není takto odporně laciná a absurdně zjevná. Komicky působí snaha propašovat na jednu stranu barikády jednoho dva ne úplně zlé policajty a na stranu druhou jednoho dva ne úplně hodné demonstranty-anarchisty. Závěrečné stanovisko Battle in Seattle je jasné, i když formulované kulantněji: dělejte bordel a zlepšíte svět. Změny možná přišly, nevěřím však, že by k nim nedošlo bez tolika zbytečných obětí. Abych nevypadal jako nějaký pravičácký zastánce policejního státu – bez jakékoliv ironie obdivuji lidi, kteří i ve své zpohodlnělosti (mám se dobře, nemusím nic měnit) usilují o změny, jen se mi nelíbí, ani trochu, že nějaký film takhle prvoplánově propaguje (a propaganda to skutečně je) tuhle bojovnou formu projevu. Apendix: Násilí jako formu projevu podporují také efektní akční scény, stavějící pouliční boje naroveň adrenalinovým sportům, což není ani tolik nekorektní, jako jednoduše hloupé. 40% Zajímavé komentáře: Gimp, Aiax, SeanLSD, BaronX (20.03.2009)