Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Po trapném pokusu o akčního Prince dvojí krve je pro mě tenhle Harry Potter příjemným překvapením a návratem k normálu. Narozdíl od svého předchůdce má až překvapivě mnohem více svěžího vtipu a nepostrádá přiměřenou akci. Po celou dobu mě ani jednou nenapadlo podívat se na hodinky. Pro mě film splnil ten nejzásadnější účel - navnadit na závěrečné finále. (18.11.2010)

Dobře natočený film o ničem. Jakožto čtenář předlohy musím říct, že můj zájem o knihy opadl někdy s Ohnivým pohárem a dál celou sérii považuji za něco, co J. K. Rowling psala prostě proto, že těch sedm let v Harryho životě něčím naplnit musela. A podobně na mě vyznívá i první část "velkolepého finále", kde jsou pro dalši vývoj důležité asi tak tří scény (ministerstvo, kreslený příběh a zamrzlé jezero s jedním artefaktem na jeho dně), zatímco zbytek mohl být nemilosrdně zkrácen, kdyby kdosi netrpěl představou, že je potřeba převést na plátno každou miniaturní zápletku. Upřímně, takhle by asi vypadal Pán prstenů, kdyby se Jackson rozhodl natočit díl mezi Společenstvem prstenu a Dvěma věžemi založený jen na tom, jak Frodo a Sam putují krajinou a sem tam narazí na nějakého nevýznamného nepřítele. Doufám, že druhá část Relikvie smrti bude lepší, ale vzhledem k naprosto odpornému epilogu se jí už teď obávám. (20.11.2010)

| Scenár: Steve Kloves | Hudba: Alexandre Desplat, Conrad Pope, John Williams | Produkcia: David Heyman, David Barron, J. K. Rowling | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Heyday Films | Rozpočet: 250 miliónov $ (150 miliónov £) | Tržby: 955,417,476 $ | Potter ma začal trochu viac baviť po tretiom-štvrtom diele, keď už začalo ísť viac do tuhého... režisér Yates obstál dosť dobre (po kolísavej šestke bolo otázne, či to zvládne), tempo i napätie gradovalo, a ja som bol milo prekvapený, jak ubehlo 150 minút behania :D Najviac ma teda zaujala rozprávka vypravovaná Hermionou o príbehu troch bratov a Relikviách smrti - bolo to veľmi osviežujúce a iné, než všetko ostatné vo všetkých Potteroch :D Vždy si hovorím, že keby filmový tvorci nešli úplne po čiare Rowlingovej, mohli z toho urobiť peckovú, od prvej do poslednej minúty šlapajúcu trilógiu o hustom čarodejovy s bleskom na čelu ;) (01.03.2011)

Utrpení. Po svižné a vtipné šestce přišla do kin tahle blamáž. V tom filmu se nic neděje a já se nudil víc, než kdysi ve škole. Jediný světlý moment je výlet na ministerstvo kouzel. To je část, jak z jiného filmu - odsejpá má vtip a grády. Pak se mi ještě líbila kreslená část - pohádka o třech bratrech. Ve zbytku filmu je ústřední trio jen v lese a koukaj na sebe a honí je lapkové!!! Nechápu, že nejhorší díl knižní série je rozpůlen na dva filmy, které budou (o další části si nedělám iluze) také nejhorší. Nebo vlastně chápu. Přece kvůli prachům. (19.11.2010)

Dospěl jsem do věku, když jsem sice všechny Pottery četl, ale už tak dávno, že si pamatuju už jen základní zápletku a konec. Yates pochopil (studio pořád ještě ne), že většina fanoušků už pěkně zestárla (já osobně jsem se s Harrym a jeho kamarády seznámil v deváté třídě základní školy a od té doby řekou protekla pěkná spousta vody) a začal od pětky pomalu, ale jistě měnit trochu drsnější pohádku na temnou fantasy, která nám, přestárlým dětem, dnes vyhovuje lépe. Sedmý díl má ještě tu výhodu, že se od svých mladších bratříčků radikálně liší už v tom nejzákladnějším. Už nejsme zavření na hradě, ale začínáme pobíhat celým širým... no dobře Velkou Británií. Vizuální stránka první půlky RELIKVIÍ SMRTI je úchvatná (moře) a ano myslím tím i geniálně pojatý vložený příběh o třech bratřích. Desplatova hudba je po božském Williamsovi asi tou nejlepší náhradou. Herecká posádka ze sebe vydává to nejlepší (za ty roky prostě mají svoje charaktery v malíku) a tím rozdělením na dvě půlky se nabízí spousta místa, kde se můžou předvést. Snapea si očividně šetří na finále a Voldy je konečně opravdu démonický. Bylo zajímavé, že děj nikam nesprintuje a přesto jsem se nenudil. Vlastně to ve mě probudilo chuť vidět finálovou polovinu a možná si znova přečíst knížky. Někdy. Tak za půl roku naposledy pane Pottere. (28.11.2010)