Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka

Ten plný počet je silně nostalgický, poněvadž v případě eskapád páně Spejbla a Hurvínka bych potřeboval oči Hurvínka. Tedy ne kvůli jejich báječnému točivému momentu, ale abych byl schopen plně docenit duši dřevěných dětí páně Skupy. Ve věku Spejbla už je trochu těžší se ladit na tóny typicky dětské povídačky, ale přesto jsem se bavil.  První černobílá řada je velká klasika a úvodní díl s lyžováním či poslední s vysvědčením jsou pak doslova ikonické. Netuším, jak si dnes vede DSH, ale počítám, že to v té dnešní 3D konkurenci asi nemají lehké. Tady  prostě nelze hodnotit jinak. (10.01.2024)

Znám od lipových loutek Spejbla a Hurvínka lepší příběhy než přinesla tahle série. Zvláště ty na starých gramofonových deskách byly velmi dobré, ale tady je to spíše dobré na rozjezd před sérií o dva roky mladší a mnohem známější Znovu u Spejbla a Hurvínka. Tam dostaly večerníčkovské příběhy teprve punc vyjímečnosti a byly barevné narozdíl od těchto nebarevných příběhů na kterých je stáří až nepříjemně znát a to hlavně po stránce kvality či spíše nekvality obrazu. Bavil jsem se na 60% (17.06.2012)

Mánička s původní vizáží a stará znělka, do série "Znovu u Spejbla a Hurvínka" složili novou znělku a upravili vzhled Máničky (drobná úprava fiziognomie, dlouhé vlasy a brýle). V novém tisiciletí jsem nezaznamelal, že by tento seriál dávali. Já ho pamatuji, že běžel např. v druhé polovině května 1987, v první polovině srpna 1992 a 1994 a květen/červen 1997. 31.5.1997 jsem tehdy naposledy v TV viděl epizodu Skok do neznáma, kde si Mánička myslí, že se bude Hurvínek stěhovat. Ten jí řekne, ýže jede na hory. A Mánička řekne: "To tam pojedeš i s tím žehlicím prknem"? Hurvínek : "Kdepak, ty bláhová, to tu mám kvůli tréninku". (20.04.2009)

Návrat archaických forem IV: V tomto seriálu se vlivem jeho stáří (rozuměj stáří loutek a celé dvojky) splétá staré s novým a nelze ho proto zpětně asociovat s vlastní minulostí, neb minulost ústřední dvojice tu minulost osobní přebíjí. Koncepce rodiny, která funguje i přes absenci matky, je pro mě nepochopitelná, rozbíjí tradiční model a nahrazuje klasický model matka-otec-děti zesíleným vztahem otec-děcko, potažmo dokonce otec-syn v prostředí prvorepublikové chudoby. Taťuldy a jeho utrápené lysé hlavy mi bylo vždycky neskonale líto. (18.01.2010)

nostalgické 3* nechci snižovat kvality těchto seriálů natož světoznámého divadla Spejbla a Hurvínka, ale je fakt, že v dětství mi černobílý ani barevný večerníček s nimi nijak neuchvátil. Stejný pocit jsem měl i při krátké repríze 2 dílů. Vzpomínám si, že na gramofonových deskách mě jejich příběhy asi bavili o něco víc, takže toto zpracování víc než tři hvězdičky ode mě nedostane, ale věřím že má dostatek svých fanoušků. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (06.12.2020)