Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

majo25 

všechny recenze uživatele

Slušne natočený film o atentáte na Heydricha, podobný česko-slovenskému o 11 rokov staršiemu kúsku. Od začiatku sa ide na vec, žiadne dlhé úvodné naťahovačky nenastávajú. To, či išlo do detailov o hodnoverne natočený atentát, nedokážem posúdiť, ale prekvapilo ma, že sa objavil aj prvý pokus na vlakovej stanici. Čo pokrivkáva, sú herci, až na tradičného predstaviteľa nacistov - Doffringa - je ostatok iba priemer. Objaví sa tu pár českých hercov - všetci však iba v drobných rolách. ()

ryba443 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. ()

manonfire 

všechny recenze uživatele

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • Průmyslový palác holešovického výstaviště s čelním prostranstvím ve filmu nahrazuje tehdy uzavřený vchod historické budovy pražského hlavního nádraží, kde před ním byla rozestavěná nová odbavovací hala. (Ganglion)
  • Vonkajší otvor do katakomb kostola, v ktorých sa parašutisti ukrývali, je zachovaný v dobovej podobe, t.j. so stopami po strelách. Nad otvorom, ktorým sa nacisti pokúšali parašutistov najprv plynom udusiť a neskôr vodou vytopiť, sa nachádza pamätná tabuľa. (Tomas_PO)
  • V osudný den 27. května 1942 necestoval Heydrich s doprovodem, takže je nesmysl, že by ho během cesty opustil. Při atentátu je zřetelně vidět areál smíchovského nádraží a moderní sloupy MHD na tramvajové zastávce. Zdůrazňovat tu zastřelení Heydrichova řidiče na lávce nad smíchovským nádražím je už jenom drobností, Johannes Klein byl pouze postřelen do nohy. (Robbi)

Reklama

Reklama