Režie:
Rudolf TesáčekScénář:
Jaroslav VostrýKamera:
Václav MyslivecHudba:
Jiří BulisHrají:
Lenka Skopalová, Oldřich Navrátil, Hana Maciuchová, Jiřina Jirásková, Lubor Tokoš, Josef Karlík, František Staněk, Milan Horský, František Derfler, Josef Nedorost, Jan Zvoník, Marie Pavlíková (více)Obsahy(1)
I když zemřel ve svých sedmdvaceti letech, zanechal za sebou M. J. Lermontov (1814-1841) dílo, které ovlivnilo vývoj ruské literatury a je živé dodnes. Vedle rozsáhlé básnické tvorby je to především poéma Démon, drama Maškaráda a cyklus povídek Hrdina naší doby, které jsou vzájemně propojené, že je můžeme nazývat románem. Dramatizace vypráví o tragické epizodě poručíka carské armády Pečorina, který v lázeňské společnosti vzbudí pozornost obletované krasavice komtesy Mary. Inscenace má vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Pravda, není zcela ideální vnímat Lermontova jen skrze svět českých a slovenských inscenací. Ale minimálně tato Komtesa Mary společně s Čudným človekem Vido Horňáka a Dvěma bratry Petra Weigla již tvoří určitý korpus, na kterém lze stavět jisté poznání. Jsem zamilovaná do zdejší plavovlasé Hany Maciuchové, která svými půvaby a dikcí ční nad všemi... ()
Olda Navrátil v roli Pečorina podle knižní předlohy MJ Lermontova. Chvilku jsem si zvykal že tenhle samorost ztvárnil ruského bohéma a rozervance ale po shlédnutí filmu jsem si řekl,, proč néé. Film jsem si pustil hned po odložení knížky a bylo krásné si spojovat text knihy s filmem. Za mě palec hore. Kniha o fous lepší ale na to jsem už zvyklý. Hezký počin.:-)) ()
Solidní počin brněnské televize, který patří určitě k tomu lepšímu, co kdy vyprodukovala. Inscenace mi svou divadelností připomněla slavné slovenské televizní pondělky, i když jejich perfektní propracovanosti úplně nedosáhla. V exteriérech se snad všechno nemuselo odehrávat na jediném místě v podivném prostředí jakéhosi lomu, kam chodila šlechta stále na vycházky a kde se také odehrál i závěrečný souboj. Rovněž další děj probíhal v jediném interiéru jakéhosi šlechtického salónu, kde neustálé korzování ve dvojicích i větších skupinách působilo jaksi prkenně až občas směšně. Kvalitní herecké obsazení i scénář však dokázaly vtisknout tomuto filmu patřičnou atmosféru i punc a byl to tak vcelku příjemný zážitek. ()
Ukázka ruskou literaturou definovaného „zbytečného člověka“ v podání Oldřicha Navrátila. Proti jeho chladnému Pečorinovi s rentgenovým pohledem nemá komtesa šanci (koneckonců rok předtím si Navrátil střihnul Emila Nádeníčka), přestože za jeho jednáním není láska ani touha. Je jasné, kam to spěje. Žádná filmařská kouzla (jako třeba v Oněginovi), ale dobře zahraný, komorní (i duelanti při souboji na pistole stojí asi čtyři metry od sebe) film. ()
Co vím, tak Tesáček nikdy nic dobrého nenatočil a tak je tomu i zde. Ono taky co chcete z lermontova natočit? Ti rusáci tam jenom žerou, chlastaj, choděj v uniformách a žvaněj neskutečný píčoviny. Jediná hezká scéna je ten souboj u Macochy. Následně i zpráva doktora o úmrtí. Zkorumpovanej zasranej národ. A opět jediná kladná věc je hudba Jiřího Bulise. ()
Reklama