Vykoupení z věznice Shawshank

Tak jsem konečně dala na doporučení svého přítele a podívala se na Shawshank a musím říct, že se tak trochu stydím za to, že jsem s k němu dostala až v roce 2012. Umístění v žebříčku mě nechávalo chladnou, ale kupodivu musím říct, že je Shawshank tak opěvovaný zaslouženě. Je to přesně druh filmu, po kterém vám zbyde dobrý pocit a poťouchlý úsměv na tváři.Přestože hlavní zápletku aby člověk pohledal, je to nesmírně vtipný a zároveň dojemný příběho naději, o svobodě a přátelství především. Herecký koncert Morgana Freemana a možná i Tima Robbinse, kterému jsem nejprve musela přijít na chut. Vězeňské snímky mě baví a tenhle je pravděpodobně tím nejlepším. Nemám prostě vůbec co vytknout, takže plný počet. (25.06.2012)

Když vás film omámí natolik, že ani pořádně nevíte, co o něm vlastně říct, když vás film svou poutavostí přiměje zapomenout na čas, když vás film uhrane svou neopakovatelnou atmosférou, když vás film přechytračí svou geniální pointou, když vás film zmrazí v napětí jedné z nejočekávanějších chvil celé kinematografie, když vám film předvede lidskost na místě, kde byste to nejméně čekali, prostě když vám film doslova vyrazí dech, tak nezbývá nic jiného, než říct: "Děkujeme Franku"... 10/10 (01.12.2007)

Frank Dorobont prostě tyhle dramata umí, hned po vykoupení z věznice Shawshank to dokázal zopakovat i u zelené míle, ale přece jenom tuhle vynikající podívanou nedokázal překonat. Tim Robbins zde ve své životní roli předvádí i životní výkon a ostatní známý i neznámý herci mu zdatně sekundujou, hlavně bych ještě chtěl vyzdvihnout Morgana Freemana a Boba Guntona, ti byli ještě o kousíček lepší než ostatní. Příběh je jedním slovem dokonalý, na něm se snad ani nedá najít chybička a stejnětak i hudba a scénář nemá chybu. Vykoupení z věznice Shawshank je pro mě jedním z úplně nejlepších filmů. (06.07.2006)

V první řadě nechápu, když je to na čsfd na prvním místě z hlasování mnoha desetitisíců filmů a s hlasy od pěti tisíc lidí jen pro tento snímek a předehnalo to tu všechny ostatní megaoskarový filmy všech dob, jaktože to žádnýho nedostalo? Tady se pánové z Akademie pořádně utli (nebo je spíš podplatili) a potvrdili mi, že Oskar není vůbec měřítkem kvality. Protože se tu všichni rozplývají a vyjmenovávají všechno dobré, nebudu je tu opakovat. Stačí jen říct, že je to nezapomenutelný zážitek, jaký se hned tak nevidí (a je opravdu málo filmů podobně skvělých a naplňujících). Inteligentních a neakčních, lidských a zábavných. Amíci a Frantíci mají velkou smůlu, že pro lidskost a lidství mají jen jeden stejný výraz, protože pak jim uniká jedna z těch dvou základních součástí v tomto snímku. (25.06.2006)

„Predstavujem si, že priletí Jake a povie ahoj.“ Panebože, ten film má snáď 38 kultových scén, ktoré viem naspamäť. A tá silná kamera! A nenápadná, ale o to podprahovejšia hudba! K tomu silné herecké výkony Morgana Freemana (v novele ryšavý beloch, ehm) a tvárneho Tima Robbinsa (ten je pre zmenu v literárnej predlohe opísaný ako "malej", čo nič nemôže byť vzdialenejšie od tohto dvojmetrového herca), ale v podstate všetci sú geniálni (Bellows, Brown, Gunton, Sandler, Whitmore). Príbeh sa naoko tvári bezútešne. Sprevádza nás ním všetko vediaci rozprávač a to naprieč celými desaťročiami (skvelé masky mimochodom). Film má nečakanú, fantastickú záverečnú 20-minútovku, ktorá funguje tak bravúrne i vďaka tomu, že čosi také po dvojhodinovej náloži skepse a depresie fakt nečakaáte a zrazu vám búcha srdce a máte slzy v očiach. Na Oscaroch proti silnému konkurentovi Forrestovi Gumpovi nemal šancu a ani v kinách komerčne nezaujal (Freeman to v rozhovore pre českú Cinemu svojho času dosť čudne odôvodnil vypustením Rity Hayworth z názvu... hmmm, no neviem). Diváci si ho však následne začali navzájom húfne a nadšene odporúčať a snímka sa vďaka videu a televíziám stala jedným z najoceňovanejších filmov (nielen) americkej kinematografie (nielen) 90. rokov. Darabont neskôr nakrútil aj ďalšie kingovky (Zelená míľa, Hmla). Plagáty, práčovňa, Biblia, kilometrové potrubie, autobus, lúka so stromom, dechtovanie strechy fabriky na výrobu dopravných značiek a zaujímavý názor, že chlap chlapovi na topánky nikdy nepozerá (čo Andymu rozhodne hralo do karát). Videl som to už asi miliónkrát a ešte to miliónkrát uvidím. Vždy ma veľmi bavia rôzne veľmi zvláštne a čudné pohľady a mimika Tima Robbinsa v "istých" scénach, čo dostane zmysel a logiku až po odhalení záverečnej pointy (napr. keď mu vezmú Bibliu alebo venujú zvýšenú pozornosť plagátu). Sranda je, že jedna z postáv finálny twist omylom odhalí v prvej polhodine (!). Kingova novela je výborná, ale film je ešte oveľa lepší, najmä z dôvodu, že lepšie rozvádza v novele pravdupovediac z rýchlika brané záležitosti (sestričky), viac (a dobre) tlačí na pílu čo sa týkla dramatických momentov (v novele Tommy, Hadley a Norton dopadli neporovnateľne lepšie) a ponúka oveľa vyšší stupeň satisfakcie vo finále. (24.10.2004)