Vykoupení z věznice Shawshank

V podstatě nenápadný film, který v době svého uvedení měl podprůměrnou návštěvnost a před kasovním neúspěchem ho zachránila až oskarová nominace. Pro mě jeden z nejlepších filmů vůbec a jednoznačně nejlepší zpracování literární předlohy Stephena Kinga. Výborné herecké výkony a obsazení, skvěle vybudovaná atmosféra a gradace děje. Vedle herců dotváří působivý zážitek i samo prostředí věznice, kdy vhodnou lokalitu musel filmový štáb opravdu dlouho hledat. Krásný příběh o lidské naději a jednom zatraceně silném charakteru. Nemám prakticky co vytknout, takže celkový dojem činí 100 %. (12.01.2007)

Přestože tenhle žánr jaksi nespadá do mého resortu, musím říct, že Shawshank mě nadchnul. Krásný, netuctový příběh, který je vyprávěn zvolna, dlouho a zatraceně dobře. Ani jedno hluché místo, ani jedna chyba v obsazení, nadto se docela povedl i český dabing. Vše korunuje ta nejoslnivější pointa, jakou si zbědovaný divák, uvyklý stále stejným schématům, může přát. 90 % (01.03.2004)

(1001) K filmu mám takový nostalgický vztah, protože můj tatínek pořád chodí po bytě a vykřikuje "právník to podělal!" a podobně. A když pláče i Morgan Freeman, kdo jsem já, abych neplakala! Zamlada byla moje oblíbená epizoda s mladým Elvisem, nyní si zejména užívám Clancyho Browna, jeho 192 centimetrů a bezkrevný obličej. Nicméně oficiální důvod, proč ten film oceňuji, je zobrazení mužského přátelství. Zajímalo by mě, jestli muži vidí toto zobrazení jako pravdivé. Oproti jiným filmům podobného charakteru mám dojem, že tady všechno tak nějak přirozeně zapadne do sebe, zvolení herci to neuvrhují do kýče, necítím křeč a nemám potřebu hledat chyby technického rázu. Navíc film dost sugeruje spíš než realitu jakési podobenství o touze po svobodě. A poslední scéna vypadá tak strašně divně, modře a ideálně, že čím jsem starší, tím víc mám utkvělý dojem, že se nikdy nestala a že je to jenom zoufalé přání zastiňující skutečné události. (Což mi přijde jako docela cool interpretace srážející náběh k předávkování sentimentem.) P. S.: S hrůzou jsem si vyzkoušela, že kdybych já byla Red, tak si "Zihuatanejo" několik let nevydržím pamatovat. (19.12.2014)

Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (05.06.2004)

Vybírat nejlepší věc z kterékoli kategorie je pro mě utrpení, ale pokud se na tenhle post na ČSFD dostal Shawshank, nemám sebemenších námitek. Děkuji mistru hrůzy Stephenu Kingovi za to, že se pro jednou stal mistrem naděje a přinesl nám ji spolu s tóny Figarovy svatby. Děkuji Franku Darabontovi za to, že si udělal z adaptací Kingových vězeňských románů profesi a že se mu to zatraceně dobře daří. Děkuji Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi za to, že jsem díky nim nevěděla, zda se mám usmívat nebo ronit slzy, tak jsem nakonec vstala a začala hlasitě tleskat. Děkuji Bobu Guntonovi za to, že podal svého Nortona s takovou přesvědčivostí, že jsem se rozhlížela po krumpáči, který bych mu mohla zarazit do hlavy. Děkuji Jamesi Whitmorovi za to, že se mi nad jeho Brooksem svíralo hrdlo. Děkuji za lekci pokory, naděje a svobody. Děkuji...že už s tím mám jít do háje? Jdu. A beru si s sebou Shawshank. (16.08.2007)