Vykoupení z věznice Shawshank

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Velmi lidský snímek z věznice Shawshank, který baví a dojímá i po létech. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2294-vykoupeni-z-veznice-shawshank-shawshank-redemption-the/videa/ (04.01.2009)

„Predstavujem si, že priletí Jake a povie ahoj.“ Panebože, ten film má snáď 38 kultových scén, ktoré viem naspamäť. A tá silná kamera! A nenápadná, ale o to podprahovejšia hudba! K tomu silné herecké výkony Morgana Freemana (v novele ryšavý beloch, ehm) a tvárneho Tima Robbinsa (ten je pre zmenu v literárnej predlohe opísaný ako "malej", čo nič nemôže byť vzdialenejšie od tohto dvojmetrového herca), ale v podstate všetci sú geniálni (Bellows, Brown, Gunton, Sandler, Whitmore). Príbeh sa naoko tvári bezútešne. Sprevádza nás ním všetko vediaci rozprávač a to naprieč celými desaťročiami (skvelé masky mimochodom). Film má nečakanú, fantastickú záverečnú 20-minútovku, ktorá funguje tak bravúrne i vďaka tomu, že čosi také po dvojhodinovej náloži skepse a depresie fakt nečakaáte a zrazu vám búcha srdce a máte slzy v očiach. Na Oscaroch proti silnému konkurentovi Forrestovi Gumpovi nemal šancu a ani v kinách komerčne nezaujal (Freeman to v rozhovore pre českú Cinemu svojho času dosť čudne odôvodnil vypustením Rity Hayworth z názvu... hmmm, no neviem). Diváci si ho však následne začali navzájom húfne a nadšene odporúčať a snímka sa vďaka videu a televíziám stala jedným z najoceňovanejších filmov (nielen) americkej kinematografie (nielen) 90. rokov. Darabont neskôr nakrútil aj ďalšie kingovky (Zelená míľa, Hmla). Plagáty, práčovňa, Biblia, kilometrové potrubie, autobus, lúka so stromom, dechtovanie strechy fabriky na výrobu dopravných značiek a zaujímavý názor, že chlap chlapovi na topánky nikdy nepozerá (čo Andymu rozhodne hralo do karát). Videl som to už asi miliónkrát a ešte to miliónkrát uvidím. Vždy ma veľmi bavia rôzne veľmi zvláštne a čudné pohľady a mimika Tima Robbinsa v "istých" scénach, čo dostane zmysel a logiku až po odhalení záverečnej pointy (napr. keď mu vezmú Bibliu alebo venujú zvýšenú pozornosť plagátu). Sranda je, že jedna z postáv finálny twist omylom odhalí v prvej polhodine (!). Kingova novela je výborná, ale film je ešte oveľa lepší, najmä z dôvodu, že lepšie rozvádza v novele pravdupovediac z rýchlika brané záležitosti (sestričky), viac (a dobre) tlačí na pílu čo sa týkla dramatických momentov (v novele Tommy, Hadley a Norton dopadli neporovnateľne lepšie) a ponúka oveľa vyšší stupeň satisfakcie vo finále. (24.10.2004)

Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (05.06.2004)

Dlouhá léta jsem o VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK slýchal úžasné věci a přesto se mi tenhle nádherný film vyhýbal. Kingovu povídku mám moc rád a upřímně řečeno jsem pořád nechtěl věřit, že by filmové zpracování mohlo předčít originál. Mýlil jsem se. Frank Darabont dokonale rozvíjel drobné náznaky z knihy a přidával k nim pásáže, které dokonale ladily s původí příběhovou linkou. Skvělé herecké výkony, a to nejen Tima Robbinse a Morgana Freemana, film učinili až neskutečně věrohodným a přesvědčivým, úžasná hudba Thomase Newmana někdy dojímá až k pláči. Při tomhle filmu si člověk uvědomuje život - jak jeho útrapy, tak jeho krásu... „Zjišťuju, že jsem vzrušenej, tak vzrušenej, že v rozklepaný ruce sotva udržím tužku. Myslím, že takový vzrušení může pocejtit jen svobodnej člověk, kterej se vydává na dlouhou cestu s nejistým koncem." (31.05.2006)

Po čtyřiceti letech bloudění na pouštním, vězničním buzerplace bankéř vyvede do zaslíbené země Mexika Žida, teda Ira Freemana, čímž z něj udělá freemana. Doufám, že to nemusím interpretovat politicky... Pokud mě k tomu nikdo nebude nutit, tak se raději budu tvářit, že jsem se koukal na pohádku o vytrvalosti, naději, drobnostech, co pomáhají přežít další den a božích mlýnech, co melou pomalu, ale když se jim pomůže, tak jistě. +++++ V pohádkách se zlo dává poznat ihned a zlem zůstává, dobro se někdy musí hledat, ale nakonec se najde. Občas přitom trpí, občas zlu nezabrání působit utrpení, ale nakonec, za doprovodu melancholického, někdy až tesklivého klavíru, vítězí. Jeho prohry i finální výhra se umí strefit do diváka, až zaslzí. Pomáhá v tom i životní moudrostí nasáklý vypravěč s hlasem Freemana. Škoda, že chvílemi ujiždí ve svých promluvách k mudrování, jež jakoby se inspirovalo motivačními příručkami a new age guruy. Shawshank je dojákem, jemuž hrozí pád ke kýči, ale precizně odvyprávěným, sice s ploššími záporáky, ale slušně navrženým hlavním hrdinou, navíc s ucházející fabulí. Darabont (nebo King?) si v některých případech příliš lacině hraje s umísťováním (hádám zpětným, tj. po vymyšlení příběhu) náznaků, např. Monte Christem, nebo "rekontextualizací" (Brooks was here / Red was here). Takhle se vodí divák v dětství. Škoda, v rámci dojáků na mě Shawshank zabral nadprůměrně. A mohl i lépe. (04.10.2014)