Toy Story 3: Příběh hraček

Vedle chybějícího nadšení se naštěstí nedostavilo ani zklamání. Novým eskapádám Woodyho a Buzze Rakeťáka chybí efektivnější rozjezd a větší důraz na akční scény, a tak v jejich novém dobrodružství čeká diváka to nejlepší na samotném začátku a potom až na úplném konci. Temné ladění příběhu a slušné množství uspokojujích gagů je fajn, ale pro zmlsané oko kritikovo je potřeba nabídnout toho mnohem víc! Je to jasné: nejsladší zadostiučinění si z kina odnesou rodinky s menšími dětmi, ti ostatní dostanou "jen" nadprůměrný animák od zavedeného týmu profesionálů. Nerad bych tvrdil, že hopsající lampičce nějak záhadně dochází dech, a tak si na opodstatněnější lamentování počkám do jejich dalšího dítka (opět za rok v létě - Cars 2), ve které tímto vkládám nemalé naděje... (21.06.2010)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)

Po jedničce druhý nejlepší díl Toy Story. Začátek je boží, dobře se to rozjelo, ale jakmile se naši hrdinové ocitnou v "lochu", tak to začíná ztrácet. Nebo alespoň mě to potom už tak nebavilo. Na můj vkus až moc akce. Propracovaný útěk z vězení jsem viděl už v Prison Breaku, tady bych ocenil spíš nějaké povedené hlášky a situace. Neříkám, že se mi to nelíbilo, je to fajn, ale takové hodnocení je trochu přehnané. 75% (19.12.2011)

[Signature Theatres, Kalispell, Montana] Pred 15 rokmi povestné hračkárstvo Pixar po prvý krát vyložilo do výkladných skríň vtedajší overený stimul(ant) detského/dorasteneckého domýšľania, žijúce hračky. V súčasnosti ich navracia do svojich regálov a naposledy im dodáva dušu. Na logistike zrejme udeľujú vysoké platy a firemné večierky sú jedna veľká divočina, keďže tento tretí (oveľa dospelejší, no nie najúdernejší) dovetok k zaprášenému dejavu je zreteľne formulovaný pod jasnozrivou zámienkou - opätovať priazeň svojím odchovancom dôstojnou rozlúčkou. Splnené. Máme tu rad prvkov (reklamne vystuženého) animáku, ktorý neuráža ani nenavádza k zanevreniu. Preklenutie dvoch osvedčených premís (dospievanie, utláčanie), rozmarné prísady pre pôvab (Barbie meets Ken, Macho Buzz) a čulé variovanie predošlých scénok s odozvou na hrané filmy o únikoch. Tiež tomu nechýba zdravé nasadenie, mnohorakosť cieľových skupín i ohýbanie žánrových pravidiel. Dosť na to, aby sa krabica s nápisom toys mohla bez rozpakov vrátiť do podkrovia a ich majiteľ si mohol len clivo povzdychnúť. (21.08.2010)

Příběh hraček dospěl společně se svými dávnými dětskými obdivovateli. Byli jsme jako Andy v prvním díle a i když jsme teď starší než on v dílu třetím, pořád to funguje. S extrémně dojemnou nostalgií, dokonalým útěkem z vězení a zakončením Andyho ságy, kde všechno zaklapne na správné místo. Pixar stvořil královskou trilogii, která nezestárne, ať už se další dobrodružství vydá (vydají?) kamkoli. (12.02.2011)