Hranice smrti

Francouzský pokus natočit cosi mezi Od soumraku do úsvitu a Saw, který je prostě zběsilý - kamerou, nápadem, provedením - a to není prosím pěkně žádná pochvala! Povím vám, že u tohohle filmu je nejroztřesenější kamera, alespoň v úvodu, co jsem kdy viděl - teda, ono toho stejně moc vidět není. A navíc se do toho sem tam prolíná úplně zbytečně digitální kamera. Už to samo o sobě stačí k negativnímu prvnímu dojmu z filmu. Jenže pak se objeví i cosi jako děj. Bohužel. Nějací naprosto nezajímaví pařížští metrosexuální týpci zdrhají před poldama, jeden zhebne, ostatní se skryjí ve venkovské hospodě, statku, nebo co to je, a světě div se, ve sklepě jsou zmutovaní lidští tvorečkové, a celou hospodu ovládá nacistický gang vedený staříkem s výraznou podobou Hitlera. Pak dojde k nějakým těm vraždám, násilnostem, kanibalismu, za zběsilého střihu se prostě odehrává taková nijaká vyvražďovačka, kde to těm mladým snad i přejete. Zajímavé je, že film začne formátem 2,35:1, aby hned po úvodních titulcích naběhl na formát 1,85:1. Samotný disk hned načíná uřvaný protipirát, následují trailery na filmy Oslněni sluncem, Svědkem zločinu, Odsouzeni k boji, v menu najdeme další čtyři upoutávky, z toho dvě už jsme viděli. (09.08.2019)

Xavier Gens si týmto filmom získal moje uznanie. Surovosť a drsné drastické scény ako podliezanie ohrady plnej prasačích fekálií alebo dnes už klasické strihanie šliach nad pätami pôsobilo na moju psychiku drastickejšie ako pílový list cirkulárky. Skvelí fašistický vodca kanibalskej rodiny, obete sa bránia čo im sily stačia a dočkáme sa aj rodinnej poslednej večere. Okašľať decentného zmäteného HITMANa, toto je tá pravá divočina, naviac vo vizuálnom spracovaní ktoré zbožňujem. (17.03.2008)

Přespávat v odlehlých motelech nikdy nebylo nic bezpečného. Už by si to ti mladí mohli zapsat za uši. Zvlášť když jsou neobsazené a majiteli je neonacistická kanibalská rodina, jejíž děd rád nosí nacistickou uniformu a vládne železnou rukou. Tři mladíci a těhotná dívka, která se ještě bude hodit, tak v klasické lineární vyvražďovačce okusí jejich (ne)pohostinnost, divák navrch dostane několik explicitních krvavých detailů. Sadisté ani nemusejí klepat na dveře. Povařit zaživa v horké páře, prostřelit hlavu, přeřezat achilovku, poležet na cirkulárce. Alexandre Bustillo, Julien Maury, Alexandre Aja – Francouzi, se kterými by se chtěl Gens (pak leckoho naštval Hitmanem) rovnat, ale rozhodně na ně nemá. Vizuálně ale solidně běsní. Jinak nepřekvapí, neumí atmosféru, ale na debut dobré. (20.11.2014)

Klasický hixploiťák, který spoléhá především na krev, násilí a brutalitu. Tentokrát sledujeme několik mladých lidí, kterak jsou osudově potrestáni za své předchozí výtržnické jednání. Násilné scény jsou zde vyobrazeny místy působivě realisticky, místy působivě přehnaně. Jejich četnost je více než velká, díky čemuž snímek nenudí. Příběh jako takový nemá cenu moc řešit, je stejně nijaký jako v jiných podobných filmech. Co se formy týče, dočkáme se mnoha efektních scén, což dělá Frontieres vizuálně docela přitažlivými. Po opáčku 2016: Příběh opravdu nemá cenu řešit, z toho rozložení jedni extremisté vůči druhým, mnohem horším extremistům Gens žádné zajímavé přesahy vykřesat nedokázal. Gore je to, oč tu běží, a to je parádní. (17.03.2008)

French Cirkula Massacre. Inspiraci Hooperovou matkou slasherů nelze přehlédnout, navíc Gens prokazuje schopnost vnést do svých filmů naturální živočišnost, ovšem jakmile vstoupí na scénu blábolení hnědokošilatého geronta, panenkovské motivy (i když je tam pár pěkných kopů, nemyslím Tondu) a štěkot těžkého kulometu, začnou se krajně pravicoví kanibalové pozvolna poroučet do standardních žánrových zablácených prdelí a krvavých kytek. No jedno je jisté, ten árijský motel asi nebude v hodnocení francouzských ubytoven příliš vysoko - mám dokonce obavy, aby člověk nějakého recenzenta vůbec pohledal.. (08.04.2013)