Napříč vesmírem

10/10. Někdo žere Stouny, já mlaskám nad Beatlesáky. Jsem nadšena, ohromena, rozněžněna a stoprocentně spokojena. Taymorka je zárukou originálně uchvacujícího vizuálu a všichni herci nejen dobře hrají, ale i skvěle zpívají. Jim Sturgess má rozkošně sexy britský akcent a hlas, za kterým bych na kraj světa šla. Mohl by to klíďo rozjet v nějakým british indie rocku a já bych ho s radostí poslouchala, hulákala s ním do rytmu a doma si vylepila jeho plakát. Tohle si musím zopáknout, hned teď. A pak v kině! -------------------- Jo a Evan Rachel Wood má nádherné vlasy. Pokud jsou teda její. (23.08.2008)

Antiutopisticky muzikal, ktory neuprosne melie vsetky prave hodnoty a idelay takmer permanentne antizanrovym mlyncekom. Dokazom je konieckoncom aj "nijaky" zaver. Uznavam vsak, ze Julie si toho vzala v ramci poctu dejovych linii na bedra mozno az prilis. A tazko povedat ci v tomto konkretnom pripade mam stastie ci smolu, kedze pred filmom som ziaden trailer/teaser na neho nevidel. (17.02.2008)

Překvapení roku. U Across the Universe je důležité, jak moc rádi máte Beatles, respektive jak moc rádi je máte od jejich pátého alba, a jak moc vám vadí, když si s těmi písničkami někdo pohraje. Julie Taymor a celý její tvůrčí tým prokázal neuvěřitelnou kreativitu, když z asi 30ti songů vytvořil sice prostinký, ale v detailech působivý příběh, který stojí právě na práci jak s texty, tak s hudbou. Film doslova přetíká stovkou různých nápadů a nevím, co bych zde upřednostnil dříve. I Want You, kde jsem si nevím proč vzpomněl zrovna na Hair, nebo gospelovou Let It Be, která mě málem rozplakala, či snad Strawberry Fields Forever, kde jsem si zase vzpomněl na The Wall? Ne že by šlo o nějaké vykrádání, jen tím chci říct, že bych s trochou tolerance zařadil Across the Universe k výše zmíněným skvostům. (13.01.2008)

Je tam hodně velice povedených pasáží (prolínání protestů/války/koncertu - celá halucingenní část s Bonem), ale jinak je to nehorázně nevyužité. Nápad fajn, vizuálně občas také, ale celé je to strašně epizodní, písničky od Beatles jsou využívány tak předpokládaně, až to občas pobaví (nechtěně) a i ten příběh se nijak nesnaží překvapit. Od začátku jde docela obstojně narýsovat a drží se toho jako klíště. (12.10.2007)

Nejsem žádný gastronom, často urazím kulinářskou specialitku nepěkným slovem, ale tenhle gulášek z brouků mi hodně chutnal. Hned při ochutnávce mne odrovnaly obě verze Hold Me Tight (http://www.youtube.com/watch?v=JdzSuH-azJs), pak jsem si zaslintal u skvěle křehounké I Wanna Hold Your Hand (http://www.youtube.com/watch?v=F7WXRNQT9ko), nechal jsem se zhypnotizovat mrožem Bonem (http://www.youtube.com/watch?v=MFMNEXD8CuU) a Dear Prudence (http://www.youtube.com/watch?v=zmfX8s3_ezM) rozhodně nebyla posledním kouskem, který si budu pamatovat tak dlouho, jak mi to odumírající paměťové buňky dovolí. Nevěřil bych tomu, ale ženské hlasy hudbě Beatles dost sluší. (09.06.2012)