Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Miroslav Horníček spolu s pozvaným hostem, (mj. Jan Werich, Lubomír Lipský, Jiří Sovák, Jan Pivec), vytvořili pořad plný inteligentního humoru. V letech 1968 - 69 bylo v televizi odvysíláno celkem 12 dílů. Nástup normalizace však tomuto cyklu nepřál a dalšího pokračování oblíbených Hovorů H se diváci dočkali až v roce 1990. (mibara)

(více)

Recenze (44)

kulyk 

všechny recenze uživatele

Posezení těch, kteří ještě uměli česky. Posezení moudrého člověka s chytrými lidmi, s jedinci, kteří znali (a někteří ještě znají) jak dělat třaskavou srandu bez vulgarit, dobytčáren a infantilností. S lidmi, se kterými bych se též toužil alespoň na chvilku posadit, jedno kam. Tiše bych hačal, valil sklivce na Pivce, nasával humor a slinil si do klína. Večer bych pak, až mi maminka zhasne lampičku u postýlky s nebesy a pohladí mou asymetrickou hlavu, snil svůj odvěký (a marný) sen o tom, že jednou budu taky vtipný, tak jako oni. ()

kuri-noha 

všechny recenze uživatele

Skvělý, intelektuální bavič divadlem protřelý a filmem lehce políbený, se stal první televizní mega-star. Horníček byl tak dobrý a tak milovaný, že byl režim nucen Hovorům, zatnout tipec. Poslouchat Miroslava Horníčka, to je krása... Jak říkal sám mistr: "Televize je pořád ještě v plenkách." To být mohla, ale Hovory byly a zůstanou stejně nejlepší. ()

Reklama

topi80 

všechny recenze uživatele

Proč tomu hned dávat nálepku intelektuálního humoru? Naopak, u této mistrovské show Miroslava Horníčka a jeho hostů se dokonale pobaví každý. Neuvěřitelná slovní ekvilibristika hlavního protagonisty mně konečně dává prostor použít slovo "geniální" tam, kde je opravdu na místě. Docela by mě zajímalo, jak detailní musela být Horníčkova příprava na každý pořad. Takhle diváka chytnout a už nepustit, to nemůže být jen tak. Dokonale vypointované historky a skvělé vzájemné nahrávky s hosty. Co slovo, to perla. Dá se jenom smeknout. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jedním slovem skvělé ! Tak takhle se tenkrát prosím dělala zábava.. A takhle by zábava měla alespoň vypadat vážení.. A dělala by se i dál, nebýt a nepřijít normalizace. Horníčkovo křeslo pro hosta, vystřídalo několik slavných osobností, převážně ze světa filmu, ale nejvíce mi utkvěl v mé paměti, skvělý Jan Pivec, plný elánu a energie v té době už snad už národní umělec.? To byl skutečně vzpomínkový koncert, ale i Jiří Sovák, vypravující své zážitky z vojny kde byl společně právě s Horníčkem , také neměl chybu. Opravdu velmi vydařený a hlavně inteligentně humorný pořad, s křeslem pro hosta s pohotovým a velice vtipným Horníčkem. Svého času, to byl obrovsky populární televizní projekt. Akorát by mě zajímalo kolik částí tenkrát bylo celkem odvysíláno, a s kým vším..? ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

O tom, jak upadá postupem času v naší civilizaci kultura slova a rétorická vybavenost člověka svědčí nejlépe tento úžasný zábavný! pořad. Dokonalá ukázka toho, jak vypadala mentální úroveň mediálně kulturní elity konce šedesátých let. A pak si pro srovnání zkuste pustit nějakou dnešní zábavnou talk-show - jen ubohé verbální opakování téhož, snaha bavit za každou cenu, mělkost, v lepším případě (Uvolněte se, prosím) improvizační pohotovost moderátora, ale kde máte onu Horníčkovskou kultivovanost slova, hraní si s jazykem a jeho významy, nonšalantnost hostů a ten třaslavý dojem setkání s Osobností? Hovory H hovoří o úpadku dnešní mediální kultury (odklonu od hodnoty k barevnosti a efektnosti) a existenci někdejších zlatých časů (ale to se možná stačí podívat i jen na nějaký film z tehdejší novovlné doby, televizní inscenaci či záznam nějakého divadelního představení)... ()

Galerie (2)

Zajímavosti (11)

  • Podle sdělení scenáristy Vladimíra Svitáčka bylo natočeno 28 dílů. Odvysíláno bylo 25 epizod, a to v rozmezí let 1969–1971. (sator)
  • Jako znělka byla použita část slavné písně z roku 1940 „Blueberry Hill“ od skladatele Vincenta Rose. (sator)
  • Prapůvod myšlenky na televizní podobu tohoto pořadu je možné vysledovat během Horníčkova pobytu na Expu 1967 v Montrealu. Horníček tam na hotelu v televizi viděl talk show herce Petera Ustinova, který „seděl u stolu s chlapem, absolutně vážně spolu hovořili a diváci řvali smíchy“. Po návratu domů oslovil Horníček režiséry Roháče a Svitáčka s úmyslem realizovat takový pořad v Československé televizi. (raininface)

Reklama

Reklama