Mlčení

Po majstrovských žánrovkách, ktoré uspeli u más, si dáva Scorsese zase raz niečo ťažšie. A rovnako ako v Poslednom pokušení či Kundunovi, opäť o náboženstve. Pomalý film takmer bez hudby, postavený na dialógoch, atmosférických obrazoch prostredia a jemných zvukových ruchoch. Štruktúrou tak trochu Coppolova Apokalypsa. Ako ateistu ma prekvapivo bavil, psychologickým rozpitvávaním postáv, filozofickou úvahou o dôlezitosti i následkoch viery, i odpovednosti ich šíriteľov. Hodne, ale fakt HODNE dobrý Garfield. (16.01.2017)

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Obdivuji Scorseseho za to, že po divácky atraktivních kouscích typu Vlka z Wall Street nebo Prokletého ostrova bez váhání sáhne po srdeční záležitosti, u které mu musí být od začátku jasné, že komerčně narazí. A jak je u srdečních záležitostí zvykem, člověk jen nerad něco vynechává, omezuje či zkracuje. Boj za pravdu, proti utrpení i s vlastním já je v jeho podání i díky fenomenálnímu Garfieldovi v dobrém slova smyslu zničující podívaná, která nastoluje sto a jednu otázku, ale sází je většinu času na jedno a to samé téma, což se při takto štědré stopáži chtě nechtě omrzí i vstřícnému divákovi. Skrz Prietovu strhující kameru se na Mlčení velice dobře dívá, ale vzhledem k až polopaticky pomalému scénáři se s ním hůře mluví. (24.02.2017)

„PRO JAPONSKÉ KŘESŤANY A JEJICH PASTORY. PRO VĚTŠÍ SLÁVU BOŽÍ…“ /// Hele Scorsese, nezdá se ti to bejt trochu nuda? A BŮH TAM VŽDYCKY BUDE! bude nebude… šíření křesťanský víry a slova prej bylo v Japonsku nebezpečný. No jo, ale proč se na mě místo příběhu valej tuny modliteb? Co jsem Ti kurva udělal? DĚKOVAL JSEM BOHU, ŽE MĚ SEM ZAVEDL. No fajn, ale já teda rozhodně nemíním děkovat, páč jsem spíš dost votrávenej a hlad po duchovnu nepociťuju! Jsem držák, a proto hodinu držím. Pak vítězí rychloposuv (modlím se za vodpuštění!). Po půl hoďce přestujupu do normálního módu, páč KREV MUČEDNÍKŮ JE ZÁRODKEM CÍRKVE, takže ty polemiky vo křesťanství a buddhismu snad začnou mít nějakej příběhovej smysl. DRAHÝ BOŽE, PROČ JSI MĚ OPUSTIL? (já bych ti to vole řekl…) Křesťanská pornografie, u který má pro bezvěrce smysl ten cca hodinovej zbytek, kterej by si snad 4* zasloužil. Ale jako komplet… (2* + 4* = 6* ÷ 2 = 3*) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1966 napsal Šúsaku Endó, neznám. 2.) Zjistím, že Míra Kalousek má předky až v Japonsku. 3.) Thx za titule „cybero75“ a „zizen“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.04.2017)

Náramný snímek pro kina, který je co do filmové řeči precizním opakem Vlka z Wall Street, má ale podobnou sílu a po obrazové stránce se může stát stejnou ikonou. Neokázalé, prakticky bez hudby a pomalé, přesto uvnitř nesmírně působivé spirituální zamyšlení nad vírou a jejím místě v srdci i na jazyku. Inspirativní konverzačka, ve které můžete sympatizovat v podstatě s každou jednotlivou postavou. (05.02.2017)