Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalObsahy(1)
Vyprávění Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka o tom, co se může stát při natáčení. (oficiální text distributora)
Recenze (32)
Výborná mystifikační série vycházející z těch nejlepších tradic absurdního humoru nositelů odkazu génia Járy Cimrmana. Divák se může dovědět, že kaskadér a představitel tvrdých chlápků Zdeněk Srstka ve volných chvílích vyšívá dečky a vnucuje je filmovému štábu, půvabná hvězda českého filmu Libuše Šafránková má temnou minulost nepolepšitelné zlodějky nebo že Vlastimil Brodský za milou tváří skrývá pravou tvář brutálního tyrana. Hravé, provokativní, rošťácké. Drobná spiknutí, na kterých ochotně spolupracovaly samotné oběti. Celkový dojem: 90 %. ()
Geniální. Kleptomanka Šafránková, tyran Bróďa, děsivá pravda o Zdeňku Angreštovi... totiž Srstkovi... to jsou jen některé neuvěřitelné historky, které Svěrák se Smoljakem ušili na své kolegy a které oni s nadšením (tu menším, tu větším) podporovali.. Co se skrývá za Nárožného špulením rtů? Co tajila Iva Janžurová před manželem? A je to opravdu všechno jen vymyšlené? Nejlepší je ale stejně pomsta Nadi Urbánkové na Svěrákovi. A pravda o Srstkovi. Totiž o Angreštovi. 100%. ()
Příliš málo prostoru pro dvojici S+S a příliš omezené možnosti pro realizaci zábavnějších a překvapivějších point. Ocenit je nutné především herce a režiséry, kteří nesli svou kůži na trh, protože v pořadu představovali sami a sebe a většinou v ne příliš lichotivém světle:-). Ale umět si udělat legraci sám ze sebe, byť ve fiktivním příběhu, je na palec nahoru. Tím spíš, že je závěrečné vyznění takové, že jsou ve skutečnosti takoví, jak jim S+S předepsali ve scénáři... A S+S k nim zrovna laskaví nebyli:-). ()
Humor značky Svěrák-Smoljak je nesmrtelný a vtipný kdykoliv a kdekoliv. Tedy i tady. Z obyčejného pořadu ve stylu Úsměvy, či podobných udělali setsakramensky zábavnou záležitost. PS: díky němu vím co vyprávý pan Smoljak v Na samotě u lesa kdy mu není v randálu nic rozumět, či proč Petr Nárožný tak smyslně špulí rty na třídních hodinách v Marečku, podejte mě pero:-) ()
Některé ty z prstu vycucané historky jsou dobré - za každý díl tak jedna - a žily si pak vlastním životem a mnozí jim věřili a někteří dodnes věří (viz Na samotě u lesa kuňkání). Ale na tuhle jednu za díl připadá asi osm dalších ne tak dobrých (třeba voda v botách mi přišla vyloženě trapná) a popravdě Smoljak se Svěrákem nejsou řekněme Čepelka se Šebánkem, aby to uměli podat tak, jak je potřeba. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Úspěšnost některých mystifikací je fakt, že některé jsou lidmi uváděny jako seriózní fakta a zajímavosti z natáčení, třebaže nejsou pravdivé. Příkladem je zajímavost z filmu Rozpuštěný a vypuštěný (1984). V ní se uvádí, že Marek Brodský si scénu vymyslel sám, jako pomstu svému otci, přičemž skutečnou inspirací je pasáž ze semináře ke hře „Vražda v salonním coupé“, ze které film vychází. (mnaucz)
- V místnosti, kde Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak moderují veselé historky, je za nimi na zdi pověšen obraz malíře Bedřicha Dlouhého „Krajkář“ z roku 1986, inspirovaný obrazem „Krajkářka“ slavného malíře Vermeéra Van Delfta. Dílo se objevilo i na obalu gramofonové desky „V penzionu svět“ Michala Horáčka a Petra Hapky z roku 1995. (sator)
- Informace o tom, že projev ředitele z filmu Marečku, podejte mi pero! (1976) měl býti delší, ale byl na Barrandově zkrácen není kupodivu mystifikací, ale pravdou. Podíváme-li se do knižního vydání tohoto scénáře vydaném ještě před uvedením tohoto pořadu, vystřiženou pasáž tam skutečně najdeme. (mnaucz)
Reklama