Reklama

Reklama

Zimní host

Ten den byl takový mráz, že zastavil dopravu a tím i čas. Ale těch osm lidí jako by jej nevnímalo dva chlapci záškoláci, pro které je pobyt v mrazivých pobřežních skalách pořád lákavější, než vysedávání ve školních škamnech. Dvě babky, žijící už jen nekrology a pohřby. Teenageři Alex a Nita, prožívající první okamžiky vzájemného okouzlení. A především fotografka Frances a její matka Elspeth, svádějící spolu věčný boj, v němž se mísí láska a nenávist, starost a nepochopení...
Čtyři dvojice různého věku, čtyři příběhy, odehrávající se ve skotském přímořském městečku, míjející a prolínající se tak jako stopy ve sněhu... (Česká televize)

(více)

Recenze (56)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Alan Rickman je jako debutující režisér překvapivě vyzrálý, kamera, hudba i střídání jednotlivých mikropříběhu do sebe dobře zapadá. Ale nemůžu si pomoct, nudila jsem se. Hlavní příběh matky a dcery dostal podle mě zbytečně velký prostor, na to, jak se vlastně nic nedělo a nic pořádně nevysvětlilo. Je to sáhodlouhý vyčítavý dialog, který se nijak neposune a zůstává stále ve stejné rovině dorážející matky a vzdorně odporující dcery. A to samé platí pro zbývající tři dvojice. Není tam žádný posun v charakteru nebo odhalení nových souvislostí. KOUSEK DĚJE. Pointa všech příběhů je stejná: zůstaneme spolu. O charakterech postav se toho moc nedozvíme. Některé dialogy jsou nepřesvědčivé - zejména ti školáci, kteří se baví spíše jako zhrzení mladí muži. Přehnaný byl i závěr s chůzí po zamrznutém moři, nejspíš metafora, že končí dětství a budeme se muset vydat do zrádného dobrodružství jménem život. Na divadle to nejspíš funguje, ale zfilmované to působí jednoznačně jako pokus o sebevraždu, která nemá žádnou oporu v předchozím ději. Dvě postarší paní bavící se návštěvou pohřbů byly jen anekdotickým příběhem bez nějakého gagu na závěr (jaký udělal například Neruda v povídce O měkkém srdci paní Rusky). /7. 7. 13./ ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film je přeplněný dialogy, které jsou ale natolik skutečné, že člověka úplně vtáhnou do hry. Všechny dvojice (matka-dcera, důchodkyně, kamarádi a kluk a holka ze zastávky), které spojuje společný čas a místo, jsou skvěle napsané a zahrané. Nemá to hluchých míst a leckdy se člověk nad vyřčenými moudry fakt pozastaví. Dominují samozřejmě scény Phyllidy Law a Emmy Thompsom, ale zbytek taky nemá chybu. Působilo to na mě jako oslava života, i když to bylo spíš o těch smutných věcech. A za ten závěr jednoznačně hvězda navíc. 90% ()

Reklama

terunka003 

všechny recenze uživatele

Britské, zimní, rodinné, poutavé, soukromé. Klasický klubovkový snímek, který vypráví o vztazích mezi přáteli, milenci, rodiči a dětmi. Vše se navíc odehrává ve studeném šedém Skotsku. Herci úžasní. Pozitiv asi moc nehledejte, je to spíš snímek na zamyšlení. ..a venku stále prší.. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Zvláštní, působivý a přitom nenápadný filmík. Pro diváka, který má rád komorní snímky a jde mu více o dialogy než o akci samotnou (rozhodně to není na zhlédnutí po huse a pivu). Alan Rickman a Emma Thompson, mne opět utvrdili v tom, že je dobré vyhledávat filmy ve kterých se objeví jejich jména. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Chvilku jsem s plným hodnocením váhala, mám totiž ráda filmový perfekcionismus. Na rozdíl od divadla mi zde vadí, že se mluví o strašném větru a nehne se ani lístek na stromė, ani vlásek na hlavė dámy, která si na ukrutný vítr stěžuje. Chlapec močí do sněhu, jenž zůstává i nadále běloskvoucí. Jenže i u panovnických dvorů věděli, že každá krása má mít svoji pihu. A ty příběhy malého mozaikové filmu jsou natolik krásné a poetické, že je ta piha snad i nutná. Příběh matky a dcery, které si už dávno nemají co říct, ale přesto se k sobě snaží zase najít cestu, je nejlepší, především díky výkonu představitelky mámy Lawové. Má v sobě kus dojemnosti, laskavosti i pochopení, přesně jak už to ve vztahu matek s dospělými dcerami bývá. A poetické vyprávění o dobrodružstvích dvou chlapců, kteří se vydali za školu, patří určitě k tomu nejlepšímu, co na dané téma vzniklo. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (5)

  • Alana Rickmana k zájmu o látku vyprávějící příběh matky s dcerou inspirovaly rozhovory s jeho dlouholetou hereckou kolegyní Lindsay Duncan, která mu vyprávěla příhody se svou matkou, v té době již trpící Alzheimerovou chorobou. Seznámil ji s herečkou a dramatičkou Sharman Macdonald, která na základě toho napsala divadelní hru a později i filmový scénář. (makimarketa)

Reklama

Reklama