Kronika rodu Spiderwicků

Doufala jsem, že budou Spiderwickové podobně zajímavý i pro staršího diváka, jako Řada nešťastných příhod nebo konec konců Letopisy Narnie. Zkusila jsem si pročíst i knížky, ale i když jsou takové příjemné do ruky a mají kouzelné ilustrace, opravdu je to spíš materiál pro děcka do 10 let. A ani adaptace není jiná. Nicméně, pokud máte tuhle věkovou kategorii kolem sebe, nemusíte váhat . Tony DiTerlizzi společně s Holly Blackovou napsali celkem 8 dílů (5 základní řady a 3 o tom, co bylo po tom). (28.07.2019)

Milý, dobrodružný a sympatický příběh se dvěma dobře hrajícími mladými herci a průměrným příběhem. Po vizuální stránce je film opravdu skvělý (na to, jak měl průměrný rozpočet, mě velmi mile překvapil) a herecké výkony rovněž (Freddie Highmore se v dvojroli bezvadně vyžívá, Sarah Bolger mu skvěle oponuje), zbytek je taky ou-kej. Je to zkrátka takový solidní film na jedno pokoukání, které neurazí, ani nenadchne. (19.01.2009)

Pro mě oddechovka po dlouhé době, kterou jsem přesně potřebovala... Pokud hledáte zajímavé příšerky, svižně odsejpající děj a doporučení, jak udělat z baráku kůlničku na dříví, je to přesně pro vás. Ač rychlý sled událostí někdy až zbytečně, dialogy které chtějí za každou cenu všechno uspíšit a hlavní obr předveden ve vší velikosti tak chabým způsobem, vás ten film stejně baví. O to zoufalejší byla jeho záhuba, ale film byl celkem ucházející s dobrým nápadem a vůbec... chtěla sem vypnout. (24.03.2012)

Zlý ošklivý děti to jsou, kam ta civilizace spěje. No žejo Pájo:) Tady je to záměrně vidět, poslední dobou se setkávám víc a víc s tím, kdy filmaři narážej na zlý parchanty, s nějakým tím poselstvím uvnitř. Kronika rodu Spiderwicků je film z řady těch fantasy, kterých za poslední dobou pár vzniklo, až na to, že tenhle je ten nejprůměrnější, jaký jsem za poslední dobu viděl. To i děti v Mostu přes zem Terabithie mi přišli milejší a originálnější. Freddie Highmore se možná tváří na mazánka, který hrát umí, ale počkejte na pubertu, co s ním udělaj Hollywoodské večírky a první fet na pánských záchudkách, na jedné z některých akce, pak si povíme. Zatím je to teda ještě hezkej klučík tady na fotkách... (23.01.2009)

V dorosteneckých scénách je Waters pevně v kramflecích a střílí hlášky na všechny strany (dokonce i o fous starší Highmore tak přestává být dítětem a stává se teenagerem), ale jakmile začne lesem pajdat Nick Nolte a iniciativou převezme pohádková říše s prkenným Davidem Strathairnem, film se rychle láme do dvou kusů... jeden nabízí ohraná klišé a podivné scenáristické kličky, druhý pak plnou kapsu hlášek a nekompromisních řešení (rajský protlak jako kyselina). Věčná škoda, že spolu tyhle části nevydržely v jedné místnosti a Watersovi se doslova rozutekly pod rukama. Výsledek tak chtě nechtě provází hořká pachuť spálené šance. Kniha dost možná stála za starou bačkoru, ale pokus o poctivý teenagerský crossover definitivně zpečetil osud filmu, ve kterém realita a fantazie skřípou, kdykoliv se dostanou do vzájemné blízkosti. Přičemž polehčující okolností není ani to, že vám to začne docházet až po skončení filmu... vystřízlivělých 50%. (29.03.2008)