Edith Piaf

písničky lkavé a Piaf opravdu důležitá a významná osobnost,... ale proč je většina děje tak nudná? A z toho vyplývající otázka, proč stopáž filmu není kratší? Vím, že vládne takový trend, že životopisné filmy musí mít přes dvě hodiny, ale když se dostanu k někomu, jehož život byl sice důležitý, ale vyplněný jenom fetováním a pitím či nudným pobytem v nevěstinci, nemusím to tam všechno zahrnout. A ještě experimentovat se všelijakými pitomými poskoky sem a tam v čase. V tom aby se čert vyznal. Cottilard ovšem hraje všechny druhy Piaf výborně a i ostatní francouzské osazenstvo, ač mi neznámé, vypadalo slušně. Písničky, jak jsem už řekl, byly slušné jako chanson obvykle, finální Olympia skvělá, stejně jako ty zlomové okamžiky života, ale ostatní jen šedivý balast. Průměr (27.06.2011)

Nejnudnější film pod sluncem. Když si vezmu mou averzi k životopisným filmům obecně a dále skutečnost, že ani písně samotné EP mě nikdy moc nebraly, těžko jsem ten film mohl vnímat nějak jinak. Navíc mi přišlo, že ačkoli bylo těch 140 minut úmorně dlouhých, stejně je výpovědní hodnota filmu malá, a člověk se o životě známé zpěvačky dozví jen fragmentární střípky (které navíc údajně často ani neodpovídají faktům, jak jsem se zde dočetl v několika komentářích). Marion Cotillard - zmalovaná k nepoznání - v titulní roli mě nebavila a působila na mě dojmem, že jsem svědkem nějaké přiblbé revivalové show v Horní Dolní. Negativně jsem vnímal i skutečnost, že celý film působí neobyčejně lacině - nízkorozpočtově, chcete-li - jako nějaká ušmudlaná televizní produkce, spíše než celovečerní film uvedený v kinech (ten papundeklový New York nebo co to bylo, byl vrchol). A konečně skutečnost, že se tam mihnou Vašut a Depardieu - dva herci, které nemůžu ani vystát - je pro mě posledním důvodem, proč jsem tenhle film tak protrpěl a proč ho považuji za naprostou ztrátu času. Podruhé bych už se mu obloukem vyhnul. (16.05.2017)

...alebo ako "doplnková kráska" Marion Cotillard urobila zo všetkých súčasných anglo-amerických oscarových herečiek len afektované dedinské ochotníčky. Ten film má svoje nedostatky, ale už len kvôli jej fenomenálnemu, strhujúcemu hereckému výkonu (vlastne nie, to nie je herecký výkon, to je PREVTELENIE) je to úchvatná záležitosť. Pravda, hneď po skončení filmu som rýchlo strčil do DVD prehrávača Dobrý ročník, aby som sa presvedčil, že Marion je stále pomilovaniahodná ako predtým. :-) (07.11.2007)

S politováním musím oznámit, že jsem kvůli zpívající Edith Piaf alias Marion Cotillard úplně oněměla. Moc bych chtěla sdělit všechny své pocity, které jsem při sledování prožívala, ale slovy se to nedá popsat, to se musí prožít. Tak jak pro mnohé byla Edith bohyní, pro mě je odteď bohyní Marion. S klidným svědomím můžu říci, že po vzoru její písně Non! Je Ne Regrette Rien! nelituji ani jedné minuty strávené u tohoto klenotu! (11.08.2010)

Neustálé přeskakování v časových rovinách opravdu bylo lehce matoucí a okamžitě nutí divákovi otázku: Proč to tak bylo?? Kdyby byl film vyprávěn jednoduše, chronologicky, poznal bych podle mě Edith lépe. Takle jsem se musel dost soustředit na pouhé orientování v čase a postavách. Skoro mám chuť říct, že to bylo zbytečné, na efekt.. Jediné odůvodnění, které mě napadá (kromě poutání divákovy pozornosti) by bylo Edithino zmatené vzpomínání na svůj život na smrtelném loži, což ale není dostatečné...nonic. Skvělá byla především scéna, kdy se Edith dověděla o pádu letadla. Výkon Marion Cotillard byl celkově úžasný! Film byl ale možná až příliš dlouhý, dovedu si představit lehké zkrácení. Pokud divák nezná život Edith Piaf, dozví se samosebou mnoho informací, ale také se (jako já) jakožto ne zcela informovaný dost ztrácí v menších rolích... Fanouškům Edith naopak třeba přeskakování v čase zřejmě vůbec vadit nebude. A celkově je to zajímavý film, který stojí za zhlédnutí. Silnější 4**** (23.03.2008)