Austrálie

Hloupá kýčovitá manýra, která uvědomělého diváka dvě a půl hodiny moří digitálním dobytkem a dojetíchtivé divačky tahá za nos z prstu vycucanou láskou mezi anglickou paničkou a australským honákem. Jackman v pohodě, Kidman místy dosti mimózní, zásadní vadou je samozřejmě scénář. Kdybych napsal, že všechny zvraty jsou odhadnutelné půl hodiny předtím, než se stanou, tak bych lhal. Oni jsou jsou totiž odhadnutelné hnedka z fleku, ještě než ten film začne. Vymyslete tu nejklišovitější možnou romanci, zasaďte ji do období druhé světové v Austrálii, přihoďte pár keců o důležitosti umění vyprávět (jak to zrovna v tomhle táhnousím se kolosu zní směšně!) a hle, máte tu Austrálii. (19.05.2009)

Ještě že film skončil po 165 minutách. Pokračovat to ještě tak 15, 20 minut, musel bych skončit někde u zápornejch hvězdiček. Po přihnání stáda do Darwinu - řekněme tři *. Po náletu - ještě dvě. Po scéně "utíkejte, budu vás krýt" krásná jedna. No ale protože nás ještě čekala proměna záporáka v ražniči, několik domorodých mouder starého šamana a cesta míšeneckého dorostence na zkušenou, Luhrmann vstupuje do mého exkluzivního klubu kryptofašistického buržoazního škváru, kam měl směle nakročeno již svým "nekonvenčním" zpracováním Romea a Julie. Gratulujeme, to je beze sporu úspěch. Zatímco řekněme první hodinu film celkem funguje díky nadsázce, hezkým obrázkům a ústřednímu duu, poznenáhlu se obrázky omrzí, nadsázka kamsi vytratí a najednou by chtěl Luhrmann nejen bavit, ale taky se vyjadřovat k minulosti své země a politicky korektně nás přesvědčit, že kultura domorodých Austrálců je zupa. Jak se říká příliš mnoho zajíců lovcova smrt a tak jest i zde. Film se začne brát smrtelně vážně a končí asi pětkrát s tím, že každé další zakončení je emočně přepjatější, vykonstruovanější a kýčovitější než předešlé. Oč působivěji a opravdověji působí příběh unášených domorodých a míšeneckých dětí v mnohem skromnějším Rabbit-Proof Fence. Austrálie jako země vyslala do světa mnoho skvělých režisérů a herců, bohužel film s tímto názvem si na štít nedají. (26.12.2008)

Teatrálne afektovaná cukríková obludnosť, ktorá sa každú polhodinu rozhoduje o čom vlastne je a spolieha na to, že ju pokope udrží vzťah ústrednej dvojice, v ktorom je suchšie než v celej austrálskej pustine. Dávno som v kine tak netrpel a nemôžem uveriť, že mi to spôsobil práve Baz Luhrmann, ktorého krásne, emotívne a dokonalo komplexné Moulin Rouge! milujem z celého srdca. Druhú hviezdičku dávam iba za poetiku linky s malým “karamelom” a s ním súvisiacu jedinú naozaj peknú scénu filmu (zastavenie dobytka nad priepasťou). Zaslúžené komerčné megafiasko. (10.01.2009)

Pohádka o tom, jak pejsek s kočičkou vařili film. Po pravidelném setkávání s nezměrnou sílou vášně v Tanci v srdci a po určitém odstupu od Moulin Rouge!, který jsem nakonec akceptovala, se dalo od Austrálie čekat mnohé. Ale výsledkem je... cosi, nad čím jsem ochotná zavřít obě oči jen z toho prozaického faktu, že to Nicole po roce 1939 nezměrně sluší. Což není mnoho, ale na pohyblivé obrázky ani málo. (23.07.2011)

Napoprvé jsem párkrát zaváhal, zda nesleduji pokus Damiena Cockburna o novodobý Jih proti severu. Po druhém zhlédnutí je mi naopak záhadou, jak může Austrálie ponechat chladným kohokoli, kdo má rád filmy a vyprávění příběhů obecně. Stačí věřit na čaroděje a nebát se velkoleposti. 85% Zajímavé komentáře: Cival, Psema, Rogue (19.12.2008)