Než si pro nás přijde

Zdĺhavá seniorská konverzačka o nenaplných životných snoch, o nepatrných prehreškoch, veľkých hriechoch či malých radostiach. Pohľad na starúšika Nicholsona ma deprimoval a Freeman, to je ten filmový detektív od Finchera??? Nie, nie, páni, týmto ma veru nedojmete, hoci ste sa o to parkrát pokúsili a ja vám skoro nedobrovoľne podľahla. (23.08.2009)

Než kopnu do tý bedny, tak bych určitě chtěl procestovat Thajsko, podívat se na vrcholky And, vydat se proti proudu Amazonky a spoustu dalších skopičin. Hlavně bych si však přál konečně vidět film kde by Nicholson neztvárnil svou stoprvou variaci nafrněného cynického morouse a Freeman by po dvaapadesáté nehrál moudrého rodinného dobráka. Pak bych nepohrdl vidět na vlastní oči finále mistrovství světa v kopané, ale klidně bych to obětoval za možnost, že se konečně po letech dočkám od Reinera dobře zrežírovaného filmu s nějakým vlastním nápadem a ne jen řemeslně odvedené rutiny. A ještě mě napadá, že vidět naší matičku Zemi z oběžné dráhy by taky byl pohled za všechny prachy. Rozhodně lepší než sledovat promarněnou příležitost v podobě střední pasáže tohohle filmu. Nepochybuji sice, že mým rodičům se to bude velmi líbit, ale ten nevyužitý potenciál a sázka na tuctovou jistotu z toho smrdí na míle daleko. A přitom stačilo tak málo. Třeba prohodit obsazení dvou hlavních rolí a sehnat režiséra, který není za svým zenitem a nebál by se tomu dát koule. Jo a ještě mě napadá, že bych chtěl vidět pyramidy s takovou viditelností jako mají ti dva lazaři. Při mé návštěvě byla několik dní (respektive již let) trvající neprostupná hradba smogu nad celou Káhirou s viditelností sotva na pár desítek metrů. (27.03.2008)

Prakticky přesně to, co jsem očekával. Takřka nulový scénář hází Reinerovi klacky pod nohy, ale s vypjetím všech sil a přispěním pohodářských výkonů Nicholsona s Freemanem se mu nakonec přece jen daří dolovat ze srdíčka dojetí a z očí krokodýlí slzičky. Hezké, ale zapomenutelné jako moje dnešní snídaně. 7/10 (19.03.2008)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Nicholson a Freeman odvádějí svůj obvyklý standard, aniž by si překáželi a Rob Reiner jako by v poloprázdném scénáři chytal druhý dech. Věčná škoda toho příliš laskavého závěru, který nezávazné hláškování a utíkání před Zubatou degraduje minimálně o jednu třídu. Za příjemnou délku a trochu toho dojetí si ale film zaslouží přimhouřené oko. (60+%) (15.03.2008)