Sbohem, baby

S Gone, Baby, Gone mám spousty problémů: 1, Graduje tam, kde by neměl, a tam, kde by měl, je jen jemně pompézní. 2, Zlom v půli přišel kvůli rozvolněný vazbě a zahálčivosti scénáristy vniveč. 3, Ed Harris nevyužívá svojí potence (holt Ben Affleck nadržuje svýmu bratrovi, který tak paradoxně v charismatu Eda poráží). 4, Vrcholem zmaru je detektivka, ženská postava, zahraná Michelle Monaghan, což je jeden z nejhůře napsaných charakterů, který jsem kdy viděl - podloubí emancipace a nutnosti ženský hrdinky, feministickej diktát, kterej zde přerostl do fašismu bez koulí. Proč jen slepě následuje Caseyho – bez opozice, bez relace – a co pět minut štěkne jednu bohulibou větu, když Casey ze sebe valí přímo chuchvalce sdělení? 5, Ben Affleck se dále chová jako nemalý pokrytec, jelikož svůj film zabydlel na jednu stranu zrůdama (počáteční pětiminutovka, hospoda, záporáci jak z Dějin ošklivosti od Eca) a na druhou stranu klasickým přebytkem z módních žurnálů (hl. hrdinové). 6, V závěru se agitka na děti opotřebuje a otravuje. Není divu, Affleck se podobně jako Redford nebo Eastwood etabloval do role amerického humanisty, silně poznamenaného vírou... do sametový extáze tedy filmu cosi chybí, nebo spíš přebývá, ale do 4 hvězd tak akorát. Nebudeme se tu nakonec přít o hnidy, že jo – jako ti jedinci, kteří si na Sunshine brali Matematicko-fyzikální tabulky pro střední školy a celý film v nich rejdili a hledali nedostatky. (30.01.2008)

Ben Affleck vrací úder všem posměváčkům nad jeho hereckým talentem a ukazuje, že za kamerou zvládá mnohem více než před ní. Jakákoliv absence neuvážených kroků, ale naopak naprosto dokonalý timing scény, bravurně zvládnutá práce s kamerou či výborná montáž, ukazují, že zde stojí maximální talent. Zvláště, když si i propříště vybere výborný scénář, který vás svou intenzitou dialogů, dávkou životní zkušenosti a hlavně závěrečným double-twistem smete. Po American gangster druhý film, jehož absence na oscarovém klání je nepochopitelná. (28.12.2007)

Největší překvapení a zároveň i emocionálně nejsilnější snímek, jaký jsem tento rok viděl. Chytré drama předhazujíc divákovi mnoho chytrých myšlenek s příběhem na téma „Kde je hranice mezi dobrými a špatnými věcmi... pokud vůbec" Herecký koncert (první a poslední film, kde jsem ochoten akceptovat Michelle Monaghan) s jasně vedoucím Casey Affleckem, který dokazuje, že svého bratra na plátně dokáže trumfnout bez mrknutí oka. Lehce nenápadná, ale velmi příjemná hudba v pozadí opravdu skvěle podtrhuje „masterpiece" sourozenecké dvojice. Děj, jenž se citelně dotýká současných reálií a zároveň působí tak logicky a přesvědčivě, mne nenechal ani na chvíli odtrhnout oči od obrazovky. Dokonalost! Best of 2007 (19.04.2008)

V podstatě souhlas s Lulu13. Pravděpodobně jsem udělala chybu, když jsem si "Gone, Baby, Gone" pustila den po Prisoners, jelikož jsem doufala v podobnou kvalitu. Ale zatímco Zmizení je autentické, z Gone baby gone cítíte Hollywood již z prvního slova a prvního záběru. Scénář bolavě šustí papírem, aneb hlavně abychom do každé věty nacpali motherfucker , fuck a hromadu klišé. Samotný vývoj příběhu sice není předvídatelný, ale postavy a jejich dialogy ano a u všech máte pocit, že už jste to někde viděli. Mimo to Ben Affleck je prkenný jak před kamerou, tak za ní - a se svým bratrem si můžou podat ruce, ten jeho předčítací přednes, hrozný hlas a intonace mi vyloženě znechutily celý film. Michelle Monaghan zase ve většině scén stála v pozadí a koukala jak vyplašená srnka. Opravdu nechápu, co to mělo být a kde se vzala ta procenta, protože tady úplně scházely emoce, nějaká struktura příběhu a dobré herecké výkony. (11.05.2014)

Po geniálním Dobrém Willu Huntingovi, na kterém se Ben Affleck scénáristicky podílel, jsem byla v očekávání, jak dopadne tento jeho režijní počin. Celkově mám bratry Affleckovy ráda, ačkoliv si myslím, že mezi výrazné či silné herecké osobnosti zrovna nepatří. Gone, Baby, Gone je vcelku velmi kvalitně zvládnutý film, ale pro mě postrádal cosi z opravdovosti. Nešel vůbec do hloubky, jakoby se držel jen na povrchu, zatímco tam hluboko běhaly všechny ty velké krysy mezi nánosy špíny:) Přišel mi hodně strojený a ve spoustě scén i dialogů dělaný na efekt. Nedokázala jsem mu to vše uvěřit a nedostalo se mi skoro žádných emocí. Casey Affleck je sympatický chlapík, ale herecky pro mě není natolik silný, aby zvládl utáhnout celý film, což je vcelku malý zádrhel, když se jedná o hlavní postavu. Navíc mi do tohoto žánru vůbec neseděl. Nevěřila jsem mu, ani když vytáhl zbraň. Samotná linie o únosu dcerky zfetované matky není taktéž nijak bravurně vystavěna. Děj spíše jen tak obyčejně, bez větších vzruchů či působivých scén postupuje kupředu, abychom se na konci dobrali, možná překvapivému rozluštění. Rozhodně mohl být silnější a tak nějak více syrový, což jsem v prostředí podsvětí tak trochu očekávala. Během sledování jsem se neubránila občasného srovnání s fenomenálním dílem Roberta De Nira, Příběh z Bronxu. Gone, Baby, Gone chybí přesně to, čím dílo De Nira doslova vyvolává exploze. Větší míra opravdovosti, přirozenosti, zkušeného ponoření do bahna zločinu a jakýsi ten "mafiánský" vrozený talent na orientaci v prostředí a terénu:) Kdyby se zapracovalo na příběhu, scénáři a Ben by hlavní roli nabídl jinému herci, mohl být výsledek mnohem lepší. Z Bena a Casseyho zřejmě nikdy nebudou ti protřelí, zjizvení a zkažení gangsteři či policajti. A to je také zřejmě jeden z důvodů, proč na mě jejich společný "výlet" mezi městskou špínu nedokázal zapůsobit tolik autenticky. (05.06.2011)