BrainStorm

Jakmile jsem zjistila, že dnešní večerní program bude zajišťovat tento malý televizní film, zmocnil se mě jistý druh skepse. Jakýmsi způsobem jsem byla přesvědčena, že půjde jen o průměrnou podívanou, která mne nebude schopna ničím překvapit. Ašak opak byl pravdou a já se příjemně zmýlila... Nejenže film krásně utíkal, ale dokonce jsem se i bavila. Tvůrci se nám zde snaží nastínit vztahy v ne zrovna fungujícím rodinném jádře. Rozpadnuté manželství dvou nevyrovaných partnerů, děti vyrůstající v této nestabilní rodině a nemocný děda, jehož zdravotní stav nemá příliš pozitivní vyhlídky. Je zde vylíčen vztah mezi rodičem x potomkem, a to hned ve dvou generačních liniích, převážně však namířen na Ivana Trojana a Radoslava Brzobohatého, jejichž city jsou navzájem ochladlé. Bohužel je díky výchově vztah přenášen i na děti, jejichž citové pouto k prarodiči nenabývá oné pevnosti... Ve hře je také zkouška partnerstkého vztahu s krásnou a tolerantní Táňou Pauhofovou, která je mimochodem spíš takovým okořeněním filmu samotného. V podtextu je však ukryté jiné poselství... Kvůli zázračným pilulkám se totiž dědův zdravotní stav výrazně zlepší a dojde k přehodnocení jeho dosavadního života. Člověk musí být vděčný za každou chvíli, která mu byla dopřána a na to by se nemělo zapomínat... Je na místě zmínit skvělé herecké výkony a tak trochu magickou scénu s Pavlem Liškou. P.S. Radku99, tak přece jsem Tě trumfla:-) (23.03.2008)

Někdy se stane, že nějaký televizní film mě vyhodí ze židle. Někdy se to stane a většinou je to v koprodukci s HBO. Když se mi tohle stane s českým filmem, dlouho nad tím přemýšlím a nechápu. BrainStorm má dost poetický nápad, pan Strach ho ale natočil tak skvěle, že jsem si chvíli myslel, že koukám na celovečerní snímek. Jeho hra s filtry a snaha do jeho filmů nabouchat co nejvíce zajímavých herců mě udivuje. Klobouk dolů. BrainStorm mě opravdu moc mile překvapil. Člověk si u takových filmů občas říká, proč tak evidentně realistický film nemá v sobě alespoň kus reality. Proč by na světě nemohlo být něco…kouzelného, co by dokázalo změnit aktuální situaci? Třeba i je, jenom je třeba hledat. (04.10.2013)

Jo, kdyby takový lék na "opravu" mozku skutečně existoval, to by teda bylo asi pěkné tóčo. Pan psycholog byl sám případ pro psychologa. Jistě by mu dobře poradil a pomohl některé věci urovnat. Ovšem, zásah vyšší moci je samozřejmě mnohem lepší. Druhou šanci prostě nedostávají lidi jenom tak. Když ji dostanou, je potřeba ji chytit za pačesy a nepustit. Jedná se tu sice o vážné téma, ale bylo to příjemné pokoukání. Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. (11.12.2017)

On Brainstorm docela přesně odkometoval Ivan jako Jakub, když šel ze svým potomstvem z kina. Prostě je to o vztazích, jako ze života. Já bych jen doplnil, že je to i tak trošku milá pohádka pro dospělé, možná by neškodilo se zamyslet jak travíme svůj život, jak se chováme ke svým blízkým, aby jednou nebylo pozdě. Tohle se mě na Brainstormu líbilo určitě nejvíc. V závěsu jsou herecký výkony, Ivan to je sázka na jistotu, ostatní neměli tolik prostoru, možná bych uvítal ubrat malinko Terezky a přidat panu Brzobohatému, ale jinak fajn, třeba Ivanku a její výrazný hlas už jsem dlouho v ničem neviděl, takže příjemný. Celkový vyznění filmu dává způsobu vypravění 3 :0 na sety. (15.02.2015)

Narozdíl od mnohých nepovažuju Marka Epsteina za zvlášť osvíceného scénáristu či spásu pro naši kinematografii. Jeho díla jsou povrchní, nepřesvědčivá a splácaná dohromady z témat jinde a lépe použitých. Možná umem Strachovým, možná náhlou duševní slabostí, přesto mě tenhle film v určitých pasážích dostal tam, kam chtěl, takže zavírám obě oči, i když to tak celou dobu nevypadalo. 70% (08.10.2009)