Půlnoční vlak

|30%| Uf, tak tohle mi teda moc nesedlo. Především závěr, který to totálně pohřbil. Byl jsem rozhodnut dát jen 1*, ale nakonec jsem se smiloval a dal nejslabší možné 2*. Vinnie Jones byl určitě jako řezník skvělý. Už jen tím jeho vizuálem. Krvavé to také bylo, ale ne tak, abych se bál či cítil nějakou brutalitu. Příběh není špatný, ale od té doby co V.Jones hlavního herce pořeže se mi role hlavního hrdiny přestala líbit. Začne tu být jedna nelogická scéna za druhou. Finále bylo celkem dobré, ale úplný závěr či pointa? Fakt jsem nepochopil počínání jisté osoby. No nic, to jedno shlédnutí mě nezabilo, jsou horší filmy tohoto žánru, takže tak. (12.05.2017)

Jako kdyby šli dva režiséři proti sobě. Jeden tvrdí muziku s každou další vraždou, zatímco druhý pobízí mistra Coopera, aby hrál tím dramatičtěji a seriózněji, čím krvavější je celé vlakové podloží. A jakkoli mám Bradleyho herectví rád na sto způsobů, sem s výjimkou několika romantických scén zkrátka nepasuje. Navíc kvůli překvapivě špatné Leslie Bibb a celou druhou polovinu očekávanému závěru nepřišlo žádné překvapení nebo fajn pointa, jen přehnaně výživná barkerovina. (15.07.2013)

Skoda preskoda toho konca. Ano chapem, predloha nepusti (ha ha :D), ale osobne by som si priala nejaky iny zaver. Inak velka spokojnost :) A btw, celkom by ma zaujimalo, kolko dostal Vinnie za rolu honorar, kedze za cely hodinu a tristvrte trvajuci film povedal jedno slovicko :D Vzdy som vedela, ze byt hercom je prima kseft :D (15.07.2009)

Mám rád Ryuheie Kitamuru, osobitého japonského režiséra s citem pro dynamický audiovizuál. Mám rád také Barkerovu povídku z jednoho z dílů První knihy krve, podle které tento horror Kitamura natočil. Bál jsem se, co s japonským fachmanem provede hollywoodská mašinérie. A bál jsem se zbytečně. Kitamura vždy více než na co jiného dbal na estetiku obrazu, akční kameru a spíše klouzal po (efektním) povrchu, což při sledování filmů jako Azumi nikdy nevadilo. V zádech se silnou psanou předlohou a podporou rozumné stopáže stvořil Kitamura atmosférickou, patřičně brutální a řemeslně nápaditou horrorovou podívanou, již možná trochu hyzdí pár zbytečných digitálních triků. A která letošní záplavě remaků asijských horrorů uštědřuje tvrdý direkt. 8-9/10 (25.10.2008)

Přestože jsem jen tichý zedník na věčném božím CSFD-staveništi, jeden zásadní problém Půlnočního vlaku bych zmínil: Hlavní hrdina a divák zakouší v průběhu dění diametrálně odlišnou zkušenost – divákovi je sice slibován horor, respektive obskurní urban legenda, ovšem hrdina svým konáním ustavičně překlápí film do detektivky. Nesnaží se vyhnout nebezpečí, jak je u postav v hororech zvykem, ale směřuje k němu; snaží se dopátrat pravého stavu věcí. Vede to k tomu, že není hrůznými událostmi tak natěsno obemknut, protože z nich střídavě a navíc libovolně, jak se mu zachce, vypadává (když chce řešit vztah s přítelkyní, řeší vztah s přítelkyní, když chce pátrat po vrahovi, pátrá po vrahovi), a film proto nedrží kontinuitu v napětí, v níž tak vynikaly kupř. Hory mají oči nebo Blair Witch. To by až tak nevadilo, jenže film staví především na podle mě nevhodně zvoleném Vinnie Joneseovi (roztomilá perzifláž herecké šarže, tj. ještě o stupínek přepálená reminiscence na ostrého hocha z ritchieovských gangsterek). Vinnieho hodili producenti i na poster, aby jim zajistil rentabilitu snímku, a ještě před natáčením jistě sepsal čestné dobrozdání, jako se v Hollywoodu sluší. Divákovi je tedy pravý stav věcí zřejmý víceméně od začátku, zatímco hlavní hrdina se k němu musí dopátrávat, protože film mu řadu informací odpírá, na rozdíl od diváka, jemuž poskytuje vodítek až moc; zřejmě proto, aby se mohl v klidu opájet brutálními intermezzy. Samozřejmě, spousty filmů kombinuje horor, detektivku a gore scény (dva nejslavnější za všechny: Mlčení jehňátek a Sedm), ale tenhle to dělá dost pokoutním, totiž ne zcela funkčním způsobem. P.S. Jestliže by se podoba mezi hlavním hrdinou a Clivem Barkerem dala přičíst náhodě, jak vysvětlit jejich totožné, pouze prohozené iniciály? (06.04.2009)