Kasandřin sen

Podobne ako s Match Pointom ani tu nenájdeme tradičné rysy Allenovho režisérskeho rukopisu. Mne osobne takáto voľba prišla opäť vhod. Aj keď musím sa priznať, že prvá polhodina ma nebrala vôbec, akonáhle však nastúpi na scénu Wilkinson so svojím prejavom, ide samotný film, aspoň v mojom ponímaní, o triedu vyššie. Gradácia príbehu je veľmi zaujímavá a dá sa povedať, že svojím spôsobom aj napínavá, preto ma potešil fakt, že záver filmu nie je spackaný, ale práve naopak dotiahnutý správnym smerom. Nápomocným faktorom sa samozrejme stala prítomnosť dvojky McGregor - Farrell, obaja naplnili očakávaný štandard. Podobne ako po spomínanom Match Pointe dávam 80%. (18.04.2008)

Scénář: Woody Allen .. Další hutná Allenovka, na hony vzdálená jeho slavným komediím, která je sice provařenou moralitou v rovině přímočarého děje, ale ani tak neztrácí osobitým podáním pana režiséra na své působivosti. Ewan McGregor i Colin Farrell jsou herecky excelentní, jako bratrská dvojice funkční a skvěle k sobě pasují. Lepší než Match point. (05.04.2008)

Match Point znamenal ve filmografii Woodyho Allena zásadní zlom – odchylku od rozjívených (tragi)komedií napěchovaných hláškami k seriózním dramatickým thrillerům, či snad lépe řečeno přímo k tragédiím antických rozměrů. Kasandřin sen na perfektní Match Point navazuje a tyto dva filmy dokonce spojuje několik totožných prvků. Vedle dnes již neobvyklého užití klasické hudby se oba filmy zabývají tématem infiltrace příslušníků střední vrstvy mezi smetánku. Kasandřin sen však toto téma bere pouze jako motivaci jedné z postav; ústřední linii zde tvoří kriminální zápletka ústící v nervové pnutí na způsob Dostojevského Zločinu a trestu. ____ Allen tento film natočil jakožto staromilský kriminální thriller, který je se svou základní dějovou linkou vcelku prostý, známý newyorský neurotik však veškeré dění komplikuje nemilosrdnými epizodkami, díky nimž je celá ta podívaná ještě o několik stupňů napínavější a více strhující. Allenovi slouží ku cti, jak ve svých filmech nakládá s ženskými postavami, které, ač zpravidla ztvárňovány atraktivními herečkami, nikdy neplní prostou funkci vizuální atrakce, ale místo toho jsou přímými/nepřímými hybateli děje. V Kasandřině snu ženské postavy výrazně ovlivňují jednání hlavních hrdinů, i když tentokrát v poněkud pasivnější podobě. V souvislosti s Allenovými čistě dramatickými díly je často zmiňována antická tvorba a toto přirovnání vskutku není od věci (postavy dokonce i vedou dialog přímo o antické literatuře) – z narativu je cítit ona osudovost a tíha antických dramat, přičemž vše neodvratně spěje k tragickému konci a divákovi nezbývá než sledovat, jak postavy postupně naplňují svůj krutý osud. Moralizování v tomto případě samozřejmě také nesmí chybět a i zde se Allen projevil jako nemilosrdný cynik, což je v porovnání s předešlou tvorbou (vyjma zmíněného Match Pointu) vcelku překvapující. ____ Abych se přiznal, navzdory vší té úctě k Allenovým skvělým komediálním dialogům preferuji spíše jeho čistě dramatické pokusy, v nichž se více soustředí na souvislý děj a nedává svým postavám tolik prostoru k ukájení se nad lingvistickým přebornictvím. Za další filmy ve stylu Match Pointu a Kasandřina snu bych se vůbec nezlobil. P.S.: Trio McGregor/Farrell/Wilkinson je skvělé, každý z nich tím svým způsobem. (27.07.2010)

Kasandřin sen není běžná kriminálka nebo detektivka, je to spíš psychologické drama o dvou ambiciózních mladících, jednom byznysmenovi v rodině a jedné osobě, která překáží rodinnému štěstí. A především je to film o vyrovnávání se s vlastní vinou, taková svérázná varianta Viny a trestu. Woody Allen se v tomto období odklonil od svých starých neurotických komedií a pokračuje v linii nastolené dramatem Match Point - Hra osudu. Není to tak silné jako jeho předchozí snímek s kriminální zápletkou, ale jako psychodrama o morálce funguje dobře a Woody Allen si uchovává vysoký standard své tvorby. Navíc, a to se v tomto případě opět potvrdilo, pracuje s hereckou elitou. Oba herci v hlavních rolích odvádí to nejlepší, co umí, a považují svou účast na projektu Woodyho Allena za čest. Celkový dojem: 75 %. (04.01.2011)

Přestože lehce atypický Allen (a bez Allena), jeho rukopis jde v tomto filmu cítit. Zajímavé drama, které z minima těží maximum. Je smutné, že se čeští distributoři ani nepokusili jej uvést do našich kin. Přitom jména jako McGregor, Farrell či Wilkinson (o samotném Allenovi nemluvě) jim měla být jasným vodítkem. Všichni tito pánové zvládli své role na jedničku a já mám za sebou výborný filmový zážitek. (07.11.2011)