Pokoj 1408

Zatímco adaptace Kingových románů trpí vynuceným krácením a banalizací, tady je povídka natahována víc než unese. Hodně slušně natočená duchařina vás vtáhne, aby od zhruba poloviny začala nudit točením se v kruhu. Závěrečná pointa vás svou očekávatelností nejspíš už pěkně zprudí. Kdyby to celé trvalo 60 minut, neměl bych co vytknout. (05.07.2007)

Dost velká zplácanina, což se taky dalo čekat, páč nemá prakticky z čeho čerpat. Kingova povídka je sice zajímavá, jenže na celý film se musí rozvrhnout dost svízelným způsobem, jak to tvůrci zde ukázali a dokázali nakonec zajít až do těžkých extrémů, kde nakonci divák neví, na čem si vlastně stojí a to je celý problém filmu. John Cusack jede na sebe. Po celou dobu je na obrazovce hlavně on, nikdo jiný a docela se mu to i daří. Výrazně šílí a přichází k tomu nejhoršímu. Jenomže ke konci se strhne taková smršť informací, při které divák neví co si počít dřív. Je to divné hodnotit. Natočené je to dobře, ale nejspíš to nevyleká tak jak by se čekalo. Většinou je všechno čekané, předvídatelné a průhledné až hanba, ale i tak Pokoj 1408 a jeho houstnoucí atmosféra bude mít v mé hlavě kousek místečka díky skvělé atmosféře, která panovala po celý film. --- Zabij jenom tolik kolik sníš. (25.10.2007)

„Došlo k 56 úmrtím v pokoji 1408.“ Po začátku téměř identickém s Identitou jsou nám předhozeny první drobty kusých informací o hlavním hrdinovi. Mohlo jich být víc. Enslin mohl být sympatičtější nebo arogantnější, abychom měli pádnější důvod mu držet palce či naopak přát pomalou bolestivou smrt. Nevím, kterého pakoně napadlo zadaptovat povídku o rozsahu několika desítek stran (mimochodem dost slaboučkou) do podoby celovečerního, téměř dvouhodinového filmu, ale je jasné, že tak učinil pro hororový potenciál situace „člověk zavřený ve strašidelné místnosti a pomalu propadající šílenství“, nikoliv kvůli příběhové originalitě. V rukou méně schopného režiséra by to mohlo dopadnout katastrofálně, v rukou schopnějšího režiséra by to mohla být pecka. Švéd Mikael Håfström musel trávit hodně času sám v hotelových/motelových pokojích, kde se děly hrozné věci - tak působivě situace z nich umí vydojit. Svědčí o tom nejdrsnější scéna Hry s nevěrou i podstatná část Pokoje 1408. Po stručném intru a slušně napsaném, leč zcela zbytečném dialogu s ředitelem hotelu (Samuel „ jsem nad věcí“ Jackson), začíná strašení. Zprvu jenom přidrzlé pošťuchování, racionálně ještě jakž takž vysvětlitelné, pak čím dál riskantnější a již někdy od čtyřicáté minuty vše směřuje k neodvratnému saltu mortale. Film by ovšem skončil příliš brzy, takže se scénárista vytasí s nadbytečnou „an american family“ linií, nikam nevedoucí a minutky troufale (a zoufale) nahánějící. V opačném případě by devadesát procent filmu trávil Cusack sám v jednom pokoji, se svým diktafonem, do kterého nejdříve cynicky, později bezradně, „vylévá“ své aktuální dojmy, celé by to trvalo cca sedmdesát minut a svou vyhroceností bralo dech. Možná. Håfström se však nemá zač stydět, jeho průnik do žánru thrilleru/hororu dopadl o poznání lépe než v případě „rovněž Evropana“ Nimróda Antala (Motel smrti). Vyhýbá se dramaturgickému klišé, umně pracuje s atmosférou, lekačky dokáže dobře načasovat, jenom ta gradace… (údajně existuje alternativní konec, zdaleka ne tak dojemně americký). 70% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, DaViD´82 (11.10.2007)

Kingové knižky dávajú čitateľom zabrať, ale zdá sa, že aj filmárom, a to čoraz viac. Hodina aj pól na film s knižnou predlohou nie je veľa, ale tu sú miestami desivé diery deja, ktoré prinášajú zývanie aj cez slnečný deň. Cusackovi to samozrejme môžeme odpustiť, ľaká sa fakt prvotriedne, a to aj vtedy, keď sa zas mňe chcelo smiať. V poslednej tretine, keď je už hlavná obeť psychicky úplne na dne, nahodí Cusack taký silný postoj nezáujmu a ,,mňe je to už jedno,, tvár, že som sa začal fakt dobre baviť. Ten Hollywoodsky koniec uberá na kompletnom výsledku, Kingovský bol lepší. (tú verziu som videl našťastie prvý). Ale čo už, Amerika potrebuje lahšie večerníčky, než mi, Európania... (16.10.2008)

Převést Kinga na filmové plátno v důstojné podobě není nic lehkého. Zatímco v jeho nehorrorové produkci se hned několik nemálo kusů zdařilo výtečně zadaptovat, tak v rámci jeho strašidelné tvorby se zadařilo vlastně jen jednou. Je tedy celkem překvapivé, že se nakonec málem podařilo tuto tristní bilanci napravit rutinérovi jakým Hafström je. 1408 je kvůli omezenému prostoru zcela závislá na ústřední postavě. Cussack se naštěstí ukázal jako výtečná volba. Jeho charisma podpořené značnou dávkou cynismu, spolu s nezaměnitelným chraplákem, drží snímek nad vodou i během mnoha slabších momentů. Zásadním problémem je, že po skvostné úvodní hodině se tvůrci nevydali přímou cestou rovnou do finiše a čtrnásetosmičku zbytečně, a až nedůstojně, natahují. Zpočátku je zde skvěle budovaná atmosféra, spousta nápadů a několik vykrádaček jiných Kingových povídek (Římsa apod.). Jenže ve druhé části tempo výrazně zvolní, děj se vydá do vod v nichž plavat neumí a atmosféra se takřka zcela rozplyne. Ani ty nápady zde již nejsou, jelikož se pouze opakují variace na již viděné věci z předchozí stopáže. Film 1408 je tak ve výsledku tím samým čím je jeho literární předloha v Kingově tvorbě. Tedy nadprůměrným řemeslem, které nezklame, ale rozhodně se nestane záležitostí, která by nějak výrazněji utkvěla v paměti. PS: Ze třech existujících zakončení je jednoznačně nejlepší to "ne-až-tak-happy-endové". (10.07.2007)