The Taming of the Shrew
Režie:
David RichardsObsahy(1)
Osmatřicetiletá Katherine Minolová je talentovaná, ale haštěřivá politička, které by sňatek mohl zvýšit politickou popularitu. Když na scénu vpadne urozený výstřední Petruchio a téměř okamžitě ji požádá o ruku, Kate se rozhodne do manželství skočit rovnýma nohama. To, co následuje, je vzrušující zápas dvou silných osobností, dvou prudkých povah, jejichž citový a milostný vztah se zrodí právě z tohoto divokého souboje. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Katherine a Petruchio mě bavili, přestože Katherinin vztek mi přišel někdy přehnaný a u Petruchia jsem občas nevěděla, na čem jsem, ale za to měl velké charisma :-) Ale všechno kolem, např. Bianca a Lucentio apod., to byla pro mě nuda a kdyby to tam nebylo, možná by to bylo lepší ... a nebo to chtělo i jim dát větší prostor. Proto pro mě průměr. ()
Vzhledem k tomu, že je bard poplatný době a tudíž prolezlý sexismem, neměla bych být tolik překvapená. Jenže přeci jen, od zmodernizované adaptace jsem čekala víc než to, že ho vyšroubuje do absurdní roviny. Kate je zaškatulkovaná jako stará panna s přehnanými záchvaty vzteku a Petruchio je loser, u kterého samozřejmě musíte kopat hodně hluboko než najdete ono citlivé jádro. Jejich střety jsou čistě na sexuálním základě. Dominance se tu získává tresty (ponížením) a odměnou (sexem/navrácení věcí). Pokud si jejich vztah vyložím takhle (D/s), dává alespoň jakžtakž smysl a nedělá se mi pak z něho špatně. Pokud jde o ten závěr, který je divný snad v jakékoli adaptaci, tady si tvůrci mohli dovolit ho trochu přizpůsobit 21. století, aby nepůsobil tak absurdně. Na další díly BBC modernizací přestávám být zvědavá. Nicméně pokud chcete Zkrocení zlé ženy v moderním prostředí, 10 důvodů, proč tě nenávidím zůstává nepřekonané. ()
Tak za prvé, moc nechápu, proč chtěl Petruchio Katherine nějak předělávat, když ta roztála v podstatě asi za patnáct minut poté, co se s ním potkala. Za druhé, Rufus Sewell ještě docela ušel, ale Shirley Henderson přehrávala až neskutečně a ještě mě docela iritoval ten její nasládlý hlásek. Za třetí, vedlejší zápletky a jejich propagonisté měli spíš lacinou příchuť a konečně za čtvrté, když už to nebylo postavené na Shakespearových verších, tak nechápu, proč si víc nepohráli s tím koncem. Katherinino prozření a následný monolog o tom, že měl být manžel pánem, kterého musí žena poslouchat a jenž má za každou cenu pravdu, protože ji živí, měl jistě váhu době svého vzniku, ale v moderním zpracování ve mně vyvolal jen pobavený úšklebek. Zvlášť, když ona dělala úspěšnou kariéru v politice a on byl jen zadlužený alkoholik. :D ()
Moderná verzia Shakespearovej hry, ktorá by v realite isto neobstála - ktorá adeptka na predsedkynu vlády by už vymenila kariéru za pošahaného chlapa? Napriek tomu je to svižné a zábavné a reálne - nezabila ho len preto, že bola drobná. Záver troška zbabrala prílišná starosvetskosť v podobe úplnej podriadenosti, ale buď již. Za tri. ()
Tato modernizovaná Shakespeorova komedie má své docela milé momenty. V některých styčných bodech se objevily zajímavé nápady - ženich a-la dáma (a přitom to není samoúčelné), zabavení mobilu apod., kdy to příjemně ekokuje míru rozrušení, které Petruchio způsobil v renesanční Itálii svým vymóděných vzhledem u otáře či tyranizování o líbánkách. V jisté fázi příběh ztrácí dech a závěrečné vyústění, které je sporné v klasických inscenacích zde působí ještě křečovitěji a z nutnosti. Není to vůbec nezapomutelné, ale je to příjemná komedie o tom, že každý z nás má někde svůj protějšek a jak je příjemné akceptovat toho druhého se vším všudy, prostě takového jaký uvnitř je. ()
Reklama