Nejlepší sportovec století

Nebyl sportovcem v právém smyslu slova, spíše extra houževnatým a trpělivým samotářem. Doba, po kterou tihle sedláci z Fríska dokázali sedět na kůle uprostřed jezera, byla ale neuvěřitelná. Když to špatně načasovali, zastihla je zima. V sedě spali, snášeli déšť a mráz. Zajímavé je, že se o takové závodníky musel celejch 3/4 roku někdo starat - vozit na loďce proviant apod. Příběh šedesátileté nadvlády Taekeho byl vlastně celoživotním příběhem - na kůle začal a na kůle skončil. Nebylo však moc precizně ukázáno, jak porážel soupeře, kdy dosáhl rekordy a jak dosáhl oné nadvlády. Naopak byly vykresleny spíše jeho relativní neúspěchy, za které ale sám nemohl. Takový člověk sedící na kůle je strašně zranitelný a snadný cíl. (02.05.2011)

7/10 - Pěknej příběh s víc než netradičním sportem, zajímavejma charakterama, krásnou přirodou a moc hezkejma záběrama krajin i ostatních celků... Realisticky zahráno s přesvědčivou lidskostí a důvěryhodností... Nejlepší scéna je asi přepadení banky, který krásně vyvrcholí a pak taky závěr filmu říkající hodně o potřebě člověka uskutečnit si svůj sen... Doufám, že Mischa Alexander tímto debutem na režisérské židli nekončí, protože mezi evropskými filmy je tohle solidní nadprůměr... (03.05.2011)

Další důkaz toho, že i s malým rozpočtem se dá natočit " velký snímek ". Zvlášť v této době, kdy se člověk neustále " honí od jednoho k druhému " působí tento snímek jako čisté zjevení a balzám ( pohlazení ) po duši. Občas se vyplatí zcela vypnout a nechat se unášet " obyčejným " příběhem. Naposledy jsem takovéto podobné pocity zažíval u Lynchova snímku Příběh Alvina Straighta. Nejlepší sportovec století je lidsky hřejivý snímek, který dá alespoň na dobu 100 min zapomenout na starosti každodenního života a pohladí a zahřeje na duši. Možná se by tento snímek vyplatilo sledovat v třeskutých mrazech, neboť v těchto parných dnech hrozí samovznícení :o) Dětská a závěrečná část prostřední pasáž převyšují, nicméně jako celek působí tento snímek přesvědčivě a celistvě. A ten konec....jestli se dá mluvit o něčem takovém jako zemřít krásnou smrtí, potom je to určitě tento případ. Umřít s úsměvem na rtech, komu z nás se to podaří.... p.s. jestlipak hlavní hrdina Taeke Jongsma ví, že má v Čechách konkurenta. Nejedná se ale o sezení na kůlu, nýbrž záchodové míse :o) Ještě teď mám v živé paměti z dětství, jakým bylo problémem dostat se u nás na WC, neboť bratr když zasedl, dokázal opravdu lámat rekordy. Nebylo pro něj žádným problémem přečíst během jeho " pobytu " celé Staré pověsti české a to někdy tam a nazpátek :o) Ještěže sousedi měli pochopení a se slovy.. Martin už opět čte, otevírali jejich WC :o) .......PROMIŇ brácha.... vím, tohle bude za panáka a ne jednoho :o) (16.07.2010)

V životě bych neřekl, že i já bych se mohl stát sportovcem, a stačilo by mi k tomu velice odolné pozadí - ne prosím, nejedná se o žádné šermířské souboje ve stylu: ,,Už mě to nebaví, tak mě konečn(íkov)ě zapíchni" Tady se soutěží v nejdelším otlačování půlek na kůlu nad vodou. V očích statných sportovců můžete již po pár minutách sledovat vzrůstající soustředění a napětí, které se s postupem roku mění v urputnou snahu potlačit srůstání obou polovin sedací části těla. Jojo i tohle je sport, takže jestli si chcete říkat sportovec a vaše touhy nehraničí se zlatou medailí z atletiky, stačí si najít nebo třeba vymyslet nějakou ulítlou disciplínu, naplácat na ni trochu té historie i hysterie, sehnat fanynky, které se za Vámi nebojí ani na kůl vlézt (natož na něm dělat cokoli nepřípustnějšího než se ďoubat v nose) a máte zaděláno minimálně na sportsmena roku pralesního kola. A když se tomu budete věnovat dostatečně dlouho - takže alespoň celý život, tak máte velkou šanci i na sportovce století ;) P.S.: Zajímalo by mě jestli by šel třeba kůl třeba vyměnit kdyby měl soutěžící například monstrózní průjem. (17.05.2011)

Člověka až zarazí, jak absurdní sport, jakým je sezení na kůlu, může být národním sportem - v tomto případě Frísů. Postupně se člověk dozvídá, že na kůlu se dají dělat různé věci, jako např. vzpěr na rukou, čurání, stání, jedení, čtení, povídání, dá se z něj ve spánku či únavou spadnout rovnou do vody, ale taky se z něj krásně pozoruje veškeré dění kolem. A ještě jeden bonus: při troše zručnosti obou zúčastněných se na něm dá i milovat. A nakonec za to všechno, co na něm zvládnete včetně toho nejdůležitějšího, a to časového rekordu, budete odměněni cenou nejlepší sportovec století:-) Jenže to by na nejvyšší hodnocení nestačilo. Co z tohoto filmu činí nezapomenutelný zážitek je to, co se děje kolem kůlu - vztahy mezi lidmi, jak se kdo na tuto aktivitu dívá, co tato aktivita dělá se samotným aktérem - co v něm umocňuje a co potlačuje - co to dělá s ostatními v jednotlivostech, ale i skupinově jako národní sport... A když je to vše velmi dobře zfilmováno a umocněno hudbou Zbigniewa Preisnera, člověk jaksi zapomene na veškerou absurditu onoho sportu... (15.01.2011)