Kdo je tady ředitel?

Ř) Trier pokračuje v tradici načaté Pěti překážkami, když znesnadňuje přijetí díla skrze romantickou představu tvůrce jakožto autera, který se otiskuje do výsledného díla, za něž je plně zodpovědný. E) Po obrazoboreckýh filmech první trilogie, kterou nemá moc v lásce pro formální (vypravěčskou a stylistickou) dokonalost, opětovně vytrhává z fikce diváka svými vstupy či tzv. "lookeys". Je to promyšlenější než u Tance v temnotách, v němž máme (domnělou) možnost volby, či Dogville/Manderlay, u nichž podléháme hlasu vypravěče, který se ukáže jako nespolehlivý až v závěru. D) Kdo je tady ředitel? je komedie o tom, jak se dělají tyhle slapstickovél a záměnové komedie, ale je dělána záměrně tak, jak by se dělat neměly. Tomu napomáhá program Automavision, který spočítá délku záběru, úhel kamery a zvuk a nastříhá políčka za sebe, přičemž je to nesledovatelné a divák je nucen přistoupit na hru a bavit se nepovedeností díla. Slapstick zde není v cartoonish scénách, ale právě v užité technice Automavision. I) Fikční svět a komika z něj vyplývající je založen(a) na dualitě, dvěma stranám téže mince - homosexualita vs. svatba, Dáni vs. Islanďani (představování "jejich" režisérem Fridrikem Thórem Fridrikssonem), vznešenost vs. nízkost (podnikatel a vedoucí firmy na kolotoči ad.). T) Trierovi se daří, aby divák u jeho filmu nebyl pasive recipient (pasivní příjmatel, přitakatel), ale aby byl active percipient (aktivní vnímatel). Neodpustí si svou úlitbu na Tarkovského (hrdinové sledují v kině Zrcadlo) a na Dryera (ironický úvod ala Království). E) Film by fungoval dobře jako komedie, scény jsou skvěle napsané a vypointované a s velice dobrým načasováním, ale po porušení všech myslitelných a nemyslitelných formálních pravidel Trier narušuje pravidla žánru a ukazuje, že komedie a drama jsou dvě stránky jedné mince - jenom škoda, že katastrofu chytne za pačesy až v závěru. (rozšiřovat se o uchopení ženských postav v jeho filmu je, myslím, zbytečné, je zde jedna plačka a dvě dominantní ženské postavy, které se v závěru vyjeví jako ty mimo.) L) Přestože je Kdo je tady ředitel? vydávána za takovou malo legrační komedii, která není vážná, jedná se o kritiku kapitalismu, v němž každý má nějakou roli či se přetváří. Na to přistupuje i sám tvůrce, který své vymyšlené VON ve jméně vyměnil za UFON. (11.05.2007)

Díky za vaše slova, bůh nám buď milostiv, aby byla poslední.... tato věta, pronesená jedním z aktérů, mně zcela promluvila z duše, neboť něco tak ukecaně otravného jsem nezažila v tomto, a myslím, že ani ve všech svých minulých životech. Nechť jsou má slova varováním pro všechny fanoušky von Trierových nekomediálních snímků, abych je ušetřila zklamání, i když, teď mě napadá - vlastně je to pořád Lars, ten zprostředkovatel beznaděje a neštěstí, jen v jiné formě - vše beru zpět - táááák, až do dna... (13.01.2012)

Nevydržel jsem to doukoukat. Dogma mi přijde jako patrně nejhorší možný způsob jak natočit komedii. V reálu to vypadalo tak, že jsem věděl, že právě proběhl vtip, ale neprobudil ve mě jen náznak smíchu. Celé je to totiž úplně mrtvé a nijaké. Je možné, že svou roli hrály ne úplně dobré titulky. Herecký ansábl je i přes zdější obdiv podle mě strašlivě unylý a neumí vtip podat. Jakkoli mám Triera rád, tak jeho nej-dogma filmy nemůžu. Tento se u mě zařadil po boku Idiotů. I tu mě forma tak znechutila, že jsem se nebyl schopný dostat k obsahu. Asi se k tomu ještě vrátím, ale teď to víc než na jednu hvězdu za nápad a úvodní dobrý vtip s prologem režiséra, kterého vidíme v okením odrazu. (17.05.2010)

Koukám na to zase po třech letech podruhé. Prý komedie. Kdo je tady režisér? Tohle Larsovi nevyšlo. Banda lidí s pestrou škálou psychických narušení po celou dobu tonoucích v záplavě vlastní trapnosti. Nemůžeš čekat, že to spasí jedna tříkomorová blondýna a „pan Extröm“ z Islandu, když to není ani trochu vtipné. Omluva přijata. (20.02.2012)

nostalgické 1* Další z filmů, u kterých se s hodnocením rapidně liším od mých spřízněných duší. Nemá cenu se přít, jestli je dobrý, ale mě to celé rozhodně nesedlo a tehdy jsem neměl chuť to ani dokoukat - čímž chci hlavně varovat mého budoucího já, ať to ani nezkouší. Divná kamera, střih a ani ten bizarní příběh s rádoby vtípky mě vůbec nebavil. Možná v divadle to bude mít jiný šmrnc, ale nemůžu teď srovnávat. Nakonec sledovat Trierovi filmy jsem v posledních letech už vzdal.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ] (28.01.2020)