Máj

Máj je velmi volné dílo a je možnho ho zpracovat mnoho způsoby. Osobité pojetí F. A. Brabce již určitě znáte. Já tohoto člověka jako režiséra neuznávám od té doby co to se svojí osobitostí o několik set stupňů přehnal a zprznil Krysaře. V případě tohto filmu to až takový průser nebyl. Osobité pojetí si zanechal, ale naštěstí zde zůstaly základní rysy příběhu Karla Hynka Máchy a sice s několika, někdy značnými odchylkami. Herecky slušné. Moderně zvolený hudební doprovod, který mi v tomhle případě ani nepřekážel. Zkrátka myslím, že základní myšlenka Karla Hynka Máchy byla zachována. A osobité pojetí do filmů prostě patří a dovolím si tvrdit, že tentokrát to filmu ještě prospělo. * * * (03.07.2011)

Přízvisko "režírující kameraman" F. A. Brabcovi skutečně sedí. Škoda, že se tento vynikající český kameraman musí pouštět do režie, která mu očividně moc nejde... Pokud se jedná o "Máj", vyrazila jsem na něj právě kvůli poetizující vizuální stránce, výpravě, kameře - protože tenhle styl mám moc moc ráda. Od ostatního (scénář, režie, herecké výkony) jsem ani příliš nečekala. Tudíž jsem v konečném součtu nebyla nijak zklamaná. BTW Sandře Lehnertové to na plátně fakt sekne, čili i ona svůj smysl v tomto filmu v podstatě naplnila :-)) (02.09.2008)

Brabec se nebál do této obtížné látky jít a trochu je z jeho snímku cítit nejistota, ale i velké zapálení. Neokoukané herecké obsazení občas herecky solidně vypadává z role a znát je to u Matěje Stropnického, ale u Sandry Lehnertové to tak ani nevadí, protože ta ani nic moc nehraje a spíše se odhaluje. Jako by se snímek svým pojetím míjel s Máchovým stěžejním dílem, a je jasné, že nic moc exkluzivního nenabídne, ale přesto stojí za zhlédnutí pro působivou kameru, hudbu, a i když působí ve výsledku nevyváženě, nuda to nebyla. 60% (08.06.2010)

Pohádka, romance, balada, drama a já nevím co ještě... to vše se podařilo Brabcovi do tohoto filmu vtěsnat. Nedá mi to, musím srovnávat s Kyticí. Zatímco v Kytici se Brabcovi parádně podařilo zachytit poetiku a básnivost díla, Máj zůstal jen neuchopitelným slepencem. Když pominu fakt, že Brabec udělal s Viléma chladnokrevného otcovraha (v předloze Vilém zabíjí soka, aniž by věděl, že je to jeho otec), nemůžu překousnout divokou rockovou "party" umrlců. A herecké obsazení? Přemýšlím, koho "pochválit" dřív.... Kukuru se slovenským akcentem nebo neskutečně patetického Hamleta Třísku? Po shlédnutí Kytice jsem měl opravdu o čem přemýšlet a těšil jsem se na to, do čeho se Brabec zase pustí. Ovšem teď ve mě zůstává jen prázdno. Teda vlastně jeden pocit mám. Strach z toho, co se rozhodne Brabec zprznit příště. (03.12.2008)

Máj se odehrává v nějakém podivném paralelním vesmíru, v němž se nacházejí těžko pochopitelné prvky a probíhají obtížně dešifrovatelné události: v okolí popraviště se vznáší klobouky, loďka pluje sama po řece, skupinky teenagerů ("strašný lesů pán" a jeho banda) přepadávají listonoše a hledají u něj jídlo nebo peníze, kat mlátí před popravou loukoťovým dřevěným kolem o popraviště za pokyvování okolostojících a tentýž kat v průběhu celého filmu recituje verše, ve kterých lze lehce rozpoznat slavnou lyricko-epickou báseň K. H. Máchy (Máj se jmenuje i celý film, takže jakási spřízněnost s Máchovými verši na symbolické rovině celého filmu je zřejmě autorským záměrem - jméno „strašného lesů pána“ Viléma a jméno Jarmily, společné milenky Viléma a jeho otce, se shodují s jmény postav Máje, rovněž syžet filmu má k Máchovu Máji určitou afinitu), když Vilém symbolicky naznačí popravu svého otce, vše kolem začne jakoby rudnout krví, pomiňme již celkem banální fakt, že hlavní hrdinka je němá nymfomanka, trpící zřejmě abulií.___________ Na rozdíl ku příkladu od "zóny" ve Stalkerovi, se mi však nahodilost konfigurace prvků a událostí v čase jeví nepříjemně vykonstruovaná a ne zcela soudržná. Už jeho nanicovatě pohlednicová materie působí poněkud zatěžujícím dojmem, takže divák se pak nesoustředí ani tak na uměle vyvolanou surrealistickou tvůrčí hru, jako spíš na "hezké barevné obrázky". Nejsem si úplně jistý, jestli jsem Máj správně uchopil - možná se jedná o jakousi podvratnou estetiku kýče a hnusu. Nějak se mi v tom celku ztrácí sjednocující prvek. Snad se skrývá v samotném názvu - ve spojitosti s verši K. H. Máchy, nejsem ovšem takový znalec tohoto našeho jediného romantického básníka, takže mi mohly některé spojitosti lehce uniknout...__________ Možná se klíč skrývá v dialogu, který zazní ke konci filmu pře popravou Viléma: "Už to brzy skončí, pán Bůh je milosrdný." - "Neskončí, milosrdný, to tedy není...". A bylo tomu skutečně tak - film trval ještě dlouhých deset minut. (01.07.2010)