Komparz

Andy Millman je rozhodně pokračovatelem Davida Brenta, avšak s lehkým posunem k normálnosti , který byl nutný k našemu ztotožnění s ním. Teprve díky Andymu jsem si uvědomila, že největším problémem Davida nebyly jeho rasistické nebo šovinistické předsudky, tím méně jeho komediální ambice. Tím hlavním problémem byla jeho naprostá neschopnost upřímnosti, jak k druhým, tak i k sobě samému. Mezi upřímností a stylizací si Brent stejně jako Millman vždy vybere sebestylizaci. - Stejně jako se nebyl David Brent schopen rozhodnout mezi rolí kance v přízemí mezi dělníky a rolí rovnostáře nahoře v kanceláři, stejně tak si Andy Millman neumí vybrat mezí tím, zda chce být umělcem oddaným své vizi či „jen“ úspěšnou celebritou. (Přitom se přes naše divácké pochybnosti nakonec ukazuje, že mu možná ani nechyběla ta potřebná dávka talentu.) Předivo lží, které spřádá, aby se jevil v nejlepším světle těm, kteří jsou právě přítomni, se mu nakonec vždy stane osudným. Právě ony lži ho opakovaně přivádí do oněch nesnesitelně trapných situací. Být vyveden z míry někým vyhlížejícím nebo se chovajícím nestandartně, ať už jde o homosexuála, trpaslíka nebo bigotně věřícího, je celkem pochopitelné a omluvitelné. Brent i Millman se však věčné přetvařují až na práh ztráty konzistence se sebou samým. (To je také důvod, proč se Andy zdá být vždy mnohem sympatyčtější v přítomnosti Maggie, protože to je jedna z mála chvil, kdy svoje maskování odhodí.) - A vzplanou-li tu debaty o kvalitě sérií, chci se dopředu vyjádřit tak, že bych netvrdila o žádné že je lepší než ta druhá. Nicméně rozdíly mezi nimi existují. U neúspěšného a politováníhodného komparsisty z první série bylo úsilí se prodat jakýmkoli způsobem ospravedlnitelné. Jenže vytoužený, i když omezený, úspěch nastoupivší v druhé sérii nastartoval stále zjevnější „pobrentovštění“ Andyho Millmana. - Rick Gervais nás úspěšně mate v mazání hranic mezi svým životem a seriálovou fikcí, ale jedno je zřejmé, chybí-li ji jeho postavám upřímnost, jemu rozhodně nechybí. Bez geniální schopnosti pozorovat a až masochistické upřímnosti by seriály Office ani Extras nemohly vzniknout. (12.02.2008)

Zajímavý nápad a neotřelé zpracování dává tomuto seriálu rozhodně patřičnou originalitu, se kterou se nedokáže srovnat s pražádným seriálem. Dávám ale nakonec čtyři hvězdičky, protože humor samotný mě nedokázal pobavit natolik, jako u jiných seriálů. Je to zábava, to ano. Směju se, ale tak nenápadně, decentně. Prostě každý komik má jiný smysl pro humor. Ricky Gervais mě nedokázal uhranout v Kanclu, tak se divím, že během tohoto seriálu se bavím. Každý díl nabízí setkání s nějakou hvězdou filmového průmyslu, každý díl rozhodně stojí za to, protože celkově jich zas tolik není. A je to možná dobře. Alespoň si každého dílu dokážu vážit. Komparz je zajímavým vniknutím do natáčení velkých filmů, do života velkých hvězd, do života Hollywoodu a jeho problémy příjemně legrační formou. (7/10) (15.06.2008)

Lepšie ako nejaké Big Bang Theory? Rozhodne. Lepšie ako neskorší Ricky v Life's Too Short  či After Life? Rozhodne nie. On sám si nastavuje laťku tak vysoko, že niektoré staršie kúsky už prídu na neho slabé. (19.02.2024)

První série skvělá, druhá maličko slabší, finále dost solidní. Je to jinde než Kancl, ale pořád mu to je dostatečně podobné a osobně mi Komparz sedl víc kvůli zasazení a hlavně taky kvůli tomu, že se zde s hlavními postavami dá sympatizovat. Obojí má ale jiné kvality a jejich počet by se víceméně vyrovnal, takže mi Kompraz přijde lepší opravdu jen o trochu. A hlavně se mi zde potvrdilo, jak se mi zamlouvá Gervaisovo podávání různých životních poselství a přitom je zpracovávat vážně i trapno- a černohumorně zároveň. On ví, co dělá a dělá to sakra dobře. Podrobněji u jednotlivých epizod. 4* (08.01.2024)

Pri scénke "Kate Winslet, jazyk a prsník" som sa nevedela prestať smiať. Nemám dôvod nedať plný počet bodov. Toto je typicky Gervaisovský britcom o dvoch mantákoch a svete šoubiznisu. Chvíľami na zamyslenie, chvíľami gulervúca sranda. V podstate aj tie morálne ponaučenia o dnešnej spoločnosti a moderných ľuďoch sú predkladané veľmi prirodzeným spôsobom a prezentované hlavne skrz trápne situácie - Ricky miluje kolosálnu trápnosť malých ľudských životov :-) A určite tak ľahko nezabudnem ani na skautíka Daniela Radcliffa - pozrite si Extras a už nikdy sa nebudete dívať na Harryho Pottera rovnakými očami! :-D (08.03.2010)