Pokojný bojovník

Pokojný bojovník nenabízí nic, co bych už dříve neviděl v nějaké ekvivalentní formě, ale pro mě byl vlastně tajemstvím úspěchu skvěle promyšlený scénář a sympatické herecké obsazení. Film je to ve své podstatě lehký a oddechový, ale zároveň zamyšleníhodný a hloubku nepostrádající. Nabízí se zde velká nálož životních mouder, které oproti mnohým jiným mají smysl, který je vlastně podstatou našeho relativně krátkého bytí. Zkrátka jde ve výsledku o příjemně strávené dvě hodiny u televize. (06.07.2011)

Knihu som teda nečítal, ale autor knižnej predlohy nebol extra nápaditý a tak aj dopadol film. Je to istá zmiešanina Karate Kid a Million Dollar Baby a ešte mnohých ďalších snímkov, kde hrdina je najprv nezodpovedný, potom sa mu niečo prihodí a vráti sa vo veľkom štýle a má skúseného radcu, učiteľa. Nič nové pod slnkom, zmenilo sa len prostredie a šport. Pohodový film, ale so stokrát obohranou myšlienkou. (25.10.2016)

.....Inspirováno skutečnou událostí.... První uvědomění bojovníka . Že nic neví. Ve filmu je spousta citátů, filosofie, mouder a pravdy. CITÁT : Smrt není smutná, smutná je věc, že spousta lidí ani nežije.Dan Millman ( Scott Mechlowicz ) sportovec a gymnasta na kruzích se po nehodě ocitá v situaci, kdy netuší co dál. Jako jedno z řešení se zdá smrt. Jeho nový trenér Socrates ( Nick Nolte ) je však jiného názoru. Začne učit Dana jak žít. Chce z něho udělat pokojného bojovníka. V tom mu pomáhá Amy Smart jako Joy Malý bojovník. Pěkný snímek o tom, že nic není ztraceno a každý konec má svůj nový začátek. (10.07.2010)

Cítím velký potenciál, co se týče knihy a se zájmem po ni sáhnu. Tolik na úvod. Snímek samotný není rozhodně špatný, ale zůstal (čistě podle mého subjektivního názoru), tak nějak na půl cesty. Snad nejmarkantnější je to v úplném závěru. Místo citlivého přístupu a přímo se nabízejícímu „obyčejnému“ zakončení, jsme svědky (tolik častému) americkému „srdceryvnému“ patetismu, který ve výsledku kazí dojem z minut předcházejících. Přičemž nejde o samotnou scénu jako takovou (ostatně příběh se honosí přívlastkem- „podle skutečné události“) a není tedy jediný důvod věřit, že tomu ve skutečnosti bylo jinak. Problém (a moje výhrada) se týká pouze následného způsobu provedení (natočení) závěreč. scény. Možná to vyzní krutěji, než si samotný snímek zaslouží, ale....myšlenka tentokrát o dost předčila následné zpracování. Nutno dodat (byť to možná ze snímku není zcela patrné (ikdyž určité náznaky nelze upřít), myšlenka nemyšlenka(byť odproštění se od všech nepatřičných a mysl vyrušujících elementů je zcela na místě), bez skutečného zápalu a tolik potřebné dřiny, která sakra bolí, kýženého výsledku nelze dosahnout. Tohle jednoduše nejde ošidit! Ještě jednu (pro mě podstatnou výhradu) mám ke snímku a to sice samotnému výběru hlavního hrdiny. Teď nemám tak na mysli ani samotný herecký projev. Cvičení na kruhách patří k fyzicky nesmírně náročné disciplíně. Potřebujete obrovskou sílu (nejen v pažích). S tím souvisí moje výtka k muskulatuře hlavního hrdiny. Je mi jasné, že tvůrci potřebovali především herce. Nicméně určitě se dalo dojít k lepšímu kompromisu (ne nutně si totiž člověk vždy musí asociovat spojení, které přímo nesnáším – velké svaly=malý mozek). Ty rozdíly (v postavě(ách),kdy kamera zabírá hlavního hrdinu v detailech a následně samotné cvičení (kdy se jedná o dvojníka), se na mne nezlobte, jsou do očí bijící a působí jako dosti rušivý element. P.s. nicméně přes všechny ty výhrady, kterými jsem snímek doposud zasypal, musím chtě nechtě přiznat určité příjemné překvapení. To bych, přiznávám, od člověka, který natočil Jeepers Creepers nečekal. Nutno podotknout, dalo by se to natočit určitě horším způsobem, na stranu druhou: zcela jistě i lépe a naprostý SOUHLAS: „smrt sama o sobě není smutná. Smutné je, že spousta lidí ani nežije“. Jak pravdivé a výstižné! Ještě bych za sebe dodal. Důležité je smířit se sám se sebou. Možná to zní jako navrčená fráze, ale je to začátek a podstata všeho....nicméně to není nic nového a rozhodně to není zásluha tohoto filmu. 3+1/2* (06.07.2011)

Ak mám ozaj brať to, čo povedali v tomto filme, že cesta je viac než cieľ, tak tento film prepadáva, lebo jeho dej je ohromne predvídateľný, pretože mám pocit, že túto šablónu som videl nielen vo filme, ktorý je neskorší a ktorý mi pripomenul, teda Bitkári, ale aj v mnohých iných. Príbeh je to pekný, herec sympatický, vniesli do toho trochu tajomna, ale sám o sebe mi veľa neprináša. (16.03.2015)