Sólokapr

Napoprvý se u Woodyho filmů vždycky jenom chechtám, až padám pod sedadlo, a ani u Sólokapra to nebylo jiný. Prostě už jsem dávno přistoupil na allenovskej pohled na svět a ještě jsem nikdy nebyl zklamanej, protože mi jeho filmy připadaj buď skvělý, nebo dokonalý (zatím s jedinou malou výjimkou, navíc hodně starou). Podstatná věc při vnímání tohohle filmu je, že Sólokapr je úplně jinej žánr než Match Point, i když na první pohled hodně láká ke srovnávání, hlavně místem děje a tou tak trochu detektivkovou stylizací. Ale zatímco Match Point bylo vlastně regulérní drama, který nad žánr povznášel hlavně Woodyho těžko napodobitelnej humor, kterýmu se málokdo umí třeba jen přiblížit, Scoop je klasická Allenovská groteska plná obskurních a nezřízeně vtipných postaviček, který se ve velkej většině chovají jako naprostý paka, ale sypou při tom z rukávů jedno eso za druhým v podobě neuvěřitelných hlášek. Nejlepší je, že když to pečlivě sledujete od začátku až do konce, dojde vám, že každá věta je vlastně vtipná a má ve filmu svoje daný místo, navíc Woodyho práce s pečlivě vybranými herci (tady hlavně originálně a nečekaně obsazená Scarlett Johansson) vytříská z domyšlenýho scénáře vždycky ještě něco navíc. A na kouzelníka Splendiniho jsem se koukal tisíckrát radši než na cokoli od Davida Copperfielda. (10.12.2006)

Allen ma prekvapil a svojím filmom okúzlil, omámil a očaril. Naozaj som nečakal tak príjemne nemotornú, vkusnú a nenásilnú komédiu. S čistokrvnou komédiou, ako to býva vo Woodyho filmoch zvykom sa však nestretávame ani tu, prifarbené romantikou, pozlátené fantazijnosťou. prizdobené mysterióznosťou. Komédiu z najväčšej časti tvoria práve Allenove výstupy klasického neurotického pajáca, o romantiku sa príjemným iskrením a spontánnym herectvom postarali Scarlett Johansson a Hugh Jackman, a znesiteľnú mysterióznu vložku mal na svedomí záhrobný novinár Iana McShanea. 80%. (06.05.2009)

Začal by som asi tým, že keď som začal pozerať tento film, tak som o ňom nič nevedel, myslím dej.Mal som chuť na nejaký film s dobrými hercami a hlavne nech je to komédia (môže byť aj romantická, ktorú ja moc nemusím).Mám také šťastie, že vždy keď je v žánri - romantický - tak, vždy je to film, ktorý moc nevyužíva tento žáner.A tu ho tiež zapojený iba okrejovo.Predovšetkým je využitý hlavne vtedy, keď ho je treba a navyše vhodne.Takže, čo sa týka mojich požiadavok na film, tak to rozhodne spĺňa (povedal by som asi preto, že som nečakal, že to bude skoro až kriminálka!?).Po dejovej stránke nemám slov a čo sa týka hercov, tak sú to špičkový herci, takže od nich ani nieje treba niečo očakávať.Jediné čo mi trošku nesedelo bol ten soundtrack, ktorý si Woody Allen určite púšťal v aute zamlada.Takže na záver už len v skratke - skvelý film, skvelá réžia, herci, scenár a celkovo mi tu chutilo ako to jahodové acidko čo som cez slamku ťahal. 85% - 4* (08.06.2011)

Woody Allen je jako sympatický stařičký hyperaktivní strýček, který jednou za rok pošťastní své příbuzenstvo návštěvou, kde pobaví okolí líčením svých příhod žertováním a nezastavitelnou vyřídilkou. Sice se zdá, že pár vtipů v mírně pozměněné podobě jste už slyšeli před pár lety, ale to vůbec nevadí, protože má svůj nenapodobitelný šarm a patří přece do rodiny. Woody Allen natočil jednu ze svých typických komedií, kde se tradičně obsadil do jedné z ústředních rolí. Matchpoint-Hra osudu sice výrazně vybočoval z jeho tvorby a svou svěžestí u mě bodoval, ale ani tahle tradiční Allenova poloha mě nezklamala. Je to jeden z mála režisérů, který snad ani špatně točit neumí. Jeho filmy jsou v nejhorším případě dobré a pokud mu už výjimečně nadělím dvě hvězdičky, pak jen proto, že se míjíme tématicky. Sólokapr sice k jeho nejlepším filmům nepatří, ale je to v rámci jeho tvorby rozhodně slušný kousek s tradičními bonmoty, vtípky na židovskou obec i své okolí. Nutno konstatovat, že Woody Allen je přece jen v letech a měl by za sebe najít, pokud jde o herectví, vhodnou náhradu. Scarlett Johanson je půvabná a vzhledem k tomu, že ji režisér obsadil už třikrát, vzniká možná mezi nimi zvláštní chemie, kterou by Allenova partnerka patrně nazvala jinak. Celkový dojem: 75 %. (09.01.2010)

Zkusme Sólokapra nepoměřovat tvůrčí omnipotencí Woodyho Allena, ale úrovní současné komediální produkce. Pak to uvidíme v růžovějších barvách. Já tedy určitě. Scarlett Johanssonové si vážím s každým dalším filmem víc a role Sondry - opět jiná než předchozí - tento trend nijak nenarušila. Woody mě potěšil, když dal po čase opět přednost nadsazené komedii před skeptickým realismem filmů jako Cokoliv. A Hugha Jackmana považuju za dobrý důvod, proč začít věřit v reinkarnaci. U Kate a Leopolda jsem se ještě ovládl, ale tentokrát to musím napsat - Cary Grant je zpátky! :o) Suma sumárum, příjemný skromný film s vzestupnou tendencí při opakovaném vidění. 70% (15.08.2007)